Kolotoč

Bábo toč aneb zábava na úrovni pouťových atrakcí. Nervózní a orosení důchodci se snaží zběsile uhádnout písmenka a dát dohromady jednu významnou pranostiku. Políčko bankrot je zde vnímáno jako nášlapná mina. Pavlík Poulíček v hlavní roli této legendární cirkusové šapitó. To horší z mé nostalgie. 0/10 (21.01.2021)

Vžííjůů vžííjůů vžíí "Tak třeba písmenko A." "Tak bohužel, písmenko A už tam máme, takže točit bude paní Milena." Vžííjůů vžííjůů vžíí "Tak já zkusím písmenko A..." Pavel Poulíček s kráterovou tváří dohlíží na největší osvětu generace třetího věku. A důchodci si opakují abecedu, vzpomínaje, které písmenko ještě existuje a které si vymysleli. Kdo je dokáže vyjmenovat první, uhádne nějakou blbost, ale hlavně něco vyhraje! V televizi!!! Gondíci tomu dodali třešničku, jako ostatně všemu. ODP_D! Vžííjůů vžííjůů vžíí... (02.10.2013)

Zpočátku celkem koukatelné (tedy v mém dětském věku): když člověk neměl nic lepšího na práci, bylo to zábavnější než čučet do zdi. Zdlouhavost, moderátorem protahované "napětí" a zabedněnost některých soutěžících docela iritovala... ale člověk si u toho připadal tak inteligentní:-))). Pochybná kvalita však šla brzy dolů - a to jsem neviděla, co z této soutěže udělali hyperotravní sourozenci Gondíkovi, jinak by hodnocení bylo ještě nižší. 39% (29.06.2009)

Za Pavla Poulíčka koukatelný tříhvězdičkový pořad, u kterého člověk vypnul a jen tak čas od času zpozorněl a vykřiknul "vím!". Od té doby, co to má na starosti duo Gondíků to značně pokleslo. Ze začátku to nebylo tak zlé, ale je fakt, že každým dalším díle to bylo nudnější a nudnější (okoukanější a okoukanější). Monotónní stereotyp se snažili změnit právě až Gondíci, ale ti mi tam opravdu nesedli. (16.06.2014)

Spoiler: výběr soutěžících prošel terapií pana doktora Johna Cawleyho. Všem pacientům doktora Pavla Poulíčka byla vyoperována značná část koncového mozku a jejich IQ bylo za zdmi psychiatrické léčebny Ashecliffe elektrickými šoky do zbývajících laloků sníženo na nezbytné minimum tak, aby dokázali stát kolem točícího se nesmyslu hrajícího všemi barvami. Vzhled pacientů je ovlivněn především počtem prožitých let, trepanací a sociálním prostředím, kterým si museli projít, aby mohli být zařazeni do hry o skvělé finanční odměny postsovětských devadesátých let. Zároveň se však musím rouhačsky přiznat k tomu, že kdyby nás Bůh chtěl všechny stejné, nevynalezl by zákony dědičnosti. 1 dohasínající hvězda za "P jako Pavel Poulíček" (29.01.2015)