Amarcord

Asi tak, nechápu to vysoké hodnocení, jež se tomuto snímku dostalo. Pro mě je Amarcord předlouhou nudou, které se prý mám obdivovat, jelikož odborníci říkají, že se jedná o výborný film. Naštěstí nejsem odborník, tak si mohu říkat, co chci. Amarcord mě nebavil, nepostřehla jsem v něm prakticky žádný děj a pouze z úcty k panu režisérovi, který mě svými jinými filmy potěšil, ho neřadím po bok amerických béček. (27.03.2012)

Film je sice natočen opravdu bravurním způsobem, ale nesedí mi jeho roztříštěnost. Snažil jsem se orientovat o co v něm šlo, ale Fellini mi to rozhodně neusnadňoval. Jindy mi zmatené filmy neavdí, ale tento je moc temperamentní a italsky ukecaný. Zdá se jakoby chtěl Felllini zachytit své mládí skrze snové brýle. To se mu povedlo, ale cybí tomu nějaká pevnější dějová lini s pointou. (09.07.2007)

Na Amarcordu mi vadí snad jen jedna věc - a to ta, že to nemá žádný děj. Kvůli tomu nemůžu dát plný počet. Jinak se mi to ale líbilo. Jednotlivé epizody ze života obyvatel Rimini v 30.letech byly zajímavé, některé i poetické a každá měla něco do sebe, i když někdy víc a někdy míň. Dost se mi líbila i postava vypravěče. Fellini prostě zfilmoval svoje vzpomínky a zfilmoval je velmi obstojně, poutavě, samozřejmě i nostalgicky a i tady opět dokazuje, že je to velký filmař. Celé je to fakt hodně příjemné a strašně rád bych tu pátou hvězdu dal, ale ta absence děje mi prostě vadila a díky ní to bohužel chvílemi ztrácelo dech, takže takhle jenom za silné 4* (02.02.2020)

Vrchol Felliniho tvorby sice i nadále představuje existenciální Sladký život, ale tohle dílo rozhodně pohladí po duši tak, jako málokterý snímek z evropských luhů a hájů oné doby. Lehce svérázný a obscénní, avšak láskyplný, silně poetický, ale naprosto srozumitelný a dějově rytmický pohled na jeden rok v jednom (ne)obyčejném italském městečku, který je nejen formálně okouzlující a zábavný, ale hlavně - ve svém líčení nezkrotné erotické touhy v období puberty nebo úsměvných peripetií v dlouholetém rodinném svazku - veskrze nadčasový a pravdivý.. Kdo také nemá v okolí svého bydliště vlastní čarokrásnou Štístku, prsatou Trafikářku, bláznivého pohádkáře nebo věčně nadrženou nymfu Lišku....? :) 85% (07.10.2015)

Vzpomínková kniha Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici, některými kritiky přezdívaná "zlínský Amarcord", mě přiměla ke zhlédnutí Amarcordu pravého, italského. Sám Bajaja v knize několikrát odkazuje na slavný Felliniho film. Kniha mě zaujala. K filmu jsem proto zasedla s velkým očekáváním. Nu a místo nadšení jsem se dočkala pouze hlubokého zklamání. Roztříštěná podívaná, kterou jsem chtěla už po půl hodině vypnout. Nakonec jsem film s velkým sebezapřením dokoukala, ale rozhodně na něj nebudu vzpomínat v dobrém. (04.02.2010)