Prorok

Mladík hozený přímo do ledové vody. Dostává šest let natvrdo. Neumí číst ani psát, má však jednu, pro něho velmi užitečnou vlastnost. Umí se přizpůsobit, adaptovat, sklonit hřbet, zatnout zuby, protože moc dobře ví, že není důležité vyhrát bitvu, ale válku. Učí se, naslouchá, zdokonaluje, ví na kterou stranu se přidat. Tohle všechno se mu bude jednou hodit, což se ukáže hlavně ve druhé polovině. A hlavně závěrečná, výborná scéna, ta mluví sama za sebe. Velmi vydařený pohled do zákulisí,(nejen) vězenského byznysu, podpořený výborným výkonem Tahara Rahima. (03.01.2015)

Hoooodne preceňovaný multi-etnický MišMaš vyrozprávaný príliš lineárne na to, aby ma strhol - navyše s jedným väzeňským klišé za druhým (drogy, porno, onania). K tomu rakovina (radšej ani nebudem písať čoho), otravné flashbacky a zopár nie jednoduchých dopravných situácií, pričom pri tej "určujúcej" ma definitívne rozbolela hlava. Treba si radšej pozrieť: http://www.csfd.cz/film/277742-r/ (08.08.2010)

Hlavné plusko filmu spočíva v jeho nadmernej uveriteľnosti. Nikto nie je prezentovaný ako vyslovený klaďas/záporák. Dobra a zlo sú dve spektrá, ktoré sa medzi sebou nesúrodo prelínajú a čas od času i spolupracujú. Ďalej v Prorokovi môžeme naraziť na širokú škálu prirodzene hrajúcich postáv, miestami naozaj "šťavnatú" syrovosť, ktorá najmä hluchým miestam filmu dokáže dodať tú správnu šťavu a bleskové znovanabehnutie pozornosti diváka. Skrátenie stopáže o pol hodinu by z Audiardovho diela pravdepodobne urobilo zatiaľ najlepší počin festivalu. Ešte však nepredbiehajme.. [MFF Cinematik 2011, PN] (13.09.2011)

Jeden z horkých kandidátů na největší filmový zážitek roku, který u mě přebíjí i velmi slavné mafiánské ságy minulosti. Jde o nekašírovanou sondu do dnešního francouzského podsvětí, kde ruční kamera, výběr prostředí a herců zprostředkovává maximálně autentický ponor do světa zlodějíčků, kšeftařů všeho druhu a pašeráků drog v dnešní multikulturní Francii. Francouzské, korsické, arabské a italské gangy tu soupeří o místo na slunci. Snímek líčí vzestup jednoho drobného delikventa z pařížského předměstí, který se dostane do vězení a díky službičkám zkušenějšímu mafiánovi buduje vlastní pozici a stoupá na žebříčku ve světě galerky. Prakticky každý moment filmu jsem měl pocit věrohodnosti a neměl jsem problém s logikou viděného děje, což se mi stává jen zřídka. Věznice je v podání Jacquese Audiarda krajně nevlídné místo k životu a pohled na příslušníky podsvětí je prost nějaké vznešenosti a mytologie typické pro americké mafiánské ságy. Film má nicméně jednu vadu, není tak vstřícný vůči divákům, takže je někdy docela složité orientovat se v množství postav s typicky středomořskými snědými rysy a stejně tak v jejich motivaci. Celkový dojem: 95 %. Hlavní předností Audiardova filmu je vedle zmíněné autenticity i psychologie postav. Nejde zkrátka jen o typy, jako je tomu např. u Tarantina. (01.02.2010)

Není to špatnej film, ale nebavilo mě to. Americký filmy o mafinánech - třeba Godfellas - mi přijdou takový svižnější a líp se mi v nich orientuje. Tady vypadají všichni stejně (stejně nesympaticky), je těžký s někým z nich nějak sympatizovat.... Navíc co chvíli si film začne hrát na těžkou psychologii a umělecký dílo. (06.11.2011)