Réžia:
Jacques AudiardKamera:
Stéphane FontaineHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Tahar Rahim, Niels Arestrup, Farid Elouardi, Reda Kateb, Hichem Yacoubi, Adel Bencherif, Gilles Cohen, Pierre Leccia, Leïla Bekhti, Antoine Basler (viac)Obsahy(1)
Malik El Djebena, odsouzený k šesti letům vězení, neumí číst ani psát. Do věznice přichází úplně sám a působí mladším a křehčím dojmem než ostatní trestanci. Je mu 19 let. Šéf korsického gangu, který vládne i vězení, si ho okamžitě vezme na paškál a pověří ho několika „úkoly“, díky kterým se Malik nejen zocelí, ale zároveň si začne získávat šéfovu důvěru. Ale Malik je odvážný a učenlivý, a tak si tajně začne spřádat vlastní plány… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (287)
Není to špatnej film, ale nebavilo mě to. Americký filmy o mafinánech - třeba Godfellas - mi přijdou takový svižnější a líp se mi v nich orientuje. Tady vypadají všichni stejně (stejně nesympaticky), je těžký s někým z nich nějak sympatizovat.... Navíc co chvíli si film začne hrát na těžkou psychologii a umělecký dílo. ()
Scénář: Thomas Bidegain, Jacques Audiard .. Nadčasové. Autentické. Audiardské. Toho roku (2009) nevzniklo ve Francii (resp. celé Evropě) nic lepšího. Místy jsem byl do tak skvělého vězeňského dramatu tak ponořen, že bych si rád vychutnal stopáž ještě delší. Tahar Rahim svým hereckým výkonem rozhodně potěšil. Zato Jacques Audiard mi do třetice jen potvrdil jak osobitým, nesmlouvavým, sugestivním, originálním a zvláště různorodým tvůrcem je. ()
Hlavné plusko filmu spočíva v jeho nadmernej uveriteľnosti. Nikto nie je prezentovaný ako vyslovený klaďas/záporák. Dobra a zlo sú dve spektrá, ktoré sa medzi sebou nesúrodo prelínajú a čas od času i spolupracujú. Ďalej v Prorokovi môžeme naraziť na širokú škálu prirodzene hrajúcich postáv, miestami naozaj "šťavnatú" syrovosť, ktorá najmä hluchým miestam filmu dokáže dodať tú správnu šťavu a bleskové znovanabehnutie pozornosti diváka. Skrátenie stopáže o pol hodinu by z Audiardovho diela pravdepodobne urobilo zatiaľ najlepší počin festivalu. Ešte však nepredbiehajme.. [MFF Cinematik 2011, PN] ()
Audiardovy filmy diváka pohlcují nezávisle na jeho vůli a nejinak je tomu i zde - dvě a půl hodiny utekly jako voda. Ovšem pro plnohodnotné ponoření se do příběhu mně chybělo vyznat se v poněkud větším množství postav a jejich motivacích. Vinou filmu to ale není - je pouze třeba se po celou dobu plně soustředit. Napodruhé budu moudřejší. ()
Prorok ze začátku připomene jiný francouzský majstrštyk, a to Mezi zdmi. Nesmlouvavá realita vězeňského prostředí je zachycena s neuvěřitelnou autenticitou. Snad i proto nás Audiard protáhne kdejakou vězeňskou rutinou. Až když se zdá, že Prorok bude především ostrou sociální kritikou vězeňské instituce, kde člověk nemá na vybranou, tak tvůrci nerušeně přehodí výhybku a nabídnou to nejlepší ze Scorseseho. Je fascinující, jak prolnutí obou světů působí klidně a harmonicky. Sám jsem si to uvědomil až při závěrečných titulcích. Prorok sedí současně na dvou židlích a v tom tkví jeho síla. Problém však nastává až v samotných antihrdinech, ale to už je u gangsterských filmů koloritem. Ani zde bychom nezavadili o aspoň jednu kladnou postavu, která by mě dokázala vtáhnout do děje. Vesměs jsou to prospěcháři, násilníci, práskači a muklové, tak jak si je dokážeme představit. Svět bez bílé a černé, v kterém však tmavé odstíny převládají (a už vůbec tady nejde o rasu či náboženství). Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že film otevřeně straní bílé francouzské většině. Ale to už jsou pramalé vady na kráse. ()
Galéria (66)
Fotka © Sony Pictures Classics
Reklama