Réžia:
Jacques AudiardKamera:
Stéphane FontaineHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Tahar Rahim, Niels Arestrup, Farid Elouardi, Reda Kateb, Hichem Yacoubi, Adel Bencherif, Gilles Cohen, Pierre Leccia, Leïla Bekhti, Antoine Basler (viac)Obsahy(1)
Malik El Djebena, odsouzený k šesti letům vězení, neumí číst ani psát. Do věznice přichází úplně sám a působí mladším a křehčím dojmem než ostatní trestanci. Je mu 19 let. Šéf korsického gangu, který vládne i vězení, si ho okamžitě vezme na paškál a pověří ho několika „úkoly“, díky kterým se Malik nejen zocelí, ale zároveň si začne získávat šéfovu důvěru. Ale Malik je odvážný a učenlivý, a tak si tajně začne spřádat vlastní plány… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (287)
Vysilující film, který se vám za zvýšenou pozornost bohatě odmění. Když si Malik bral zpět svou „zálohu“, pocitově jsem na to byl stejně jako v závěru Shawshanku. Zde do sebe vše tak hladce nezapadá, některé otázky jsou ponechány otevřené a máme mnohem větší volnost v tom, jak budeme celý film vnímat. Třeba jako syrové rodinné drama, z něhož byly milosrdně vypuštěny ženské postavy. Nevíme, odkud Malik přišel a co spáchal, za mřížemi pro něj začíná nový život (jeho první krvavá a traumatizující zkušenost představuje jakýsi porod). Postupně se naučí (vězeňským prostředím) chodit, číst a psát. Nejdůležitější postavami jsou pro něj dvě autority – otec (César) a učitel (Ryad). Po čase smí ven, ale do večera musí být zpět, což mu nezabrání v osamostatnění… atd. Prorok zároveň po svém splňuje požadavky mafiánské ságy o nule, která se vypracuje v eso. Omezený je hlavně prostor. Namísto celé čtvrti si Audiard vystačí s jednou věznicí, jež zásluhou hodně tělesné kamery rozhodně není místem, kde byste se cítili bezpečně. Střihové sekvence dokumentující protagonistův kariérní růst jsou podbarvovány výhradně americkými songy, jejichž texty záměrně nepoukazují na kriminalitu skrytou za Malikovými činy. Jako kdyby měly ironicky komentovat americké mafiánské ságy, v nichž organizovanný zločin tvoří přirozenou součást existence hrdinů. Vězeňské prostředí v konečném součtu nehraje až tak důležitou roli, ale činí tento příběh jednoho života ještě originálnějším. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Eddard, claudel ()
Neskutečně dobře natočený mob movie, kde veškerá poezie zločinu plyne z negativních vibrací a příběhové schéma o vzestupu řadového pucfleka na velkého kápa čerpá energii z morálního relativismu. Zdá se, že v současném světě je vše dovoleno, tak proč neudělat hrdinu z defektního produktu prohnilé společnosti? Lituju jen toho, že Prorok neprojevil více střídmosti a rozběhl se do epické šíře. Větší sevřenost a jasnější dramaturgie by mu slušela více. I tak: společně s Gomorrou a Baader Meinhof Komplexem jedna z nejdeziluzivnějších sond do srdce temnoty současné Evropy. ()
Syrové a asi hodně reálné. Mám rád filmy o vzestupu normálního člověka na vrchol. Zde tedy stoupal pouze ve vězeňské hierarchii, ale stejně. I přes působivou délku je to stále zábava, prostě protože se tam vždy něco děje. Různý ti mafiánský intriky a fintičky, jak ochcat vězeňskej systém. Herci jsou naprosto přesní, takže jediné co mi tam trochu vadilo, byly ty artové vložky s halucinacema a jelenama. 9/10 ()
CITÁT - Máte někoho venku? Přátele, nepřátele, Jste věřící?......... Film z vězeňského prostředí, ale je tak nějak divně natočenej. Chvilkama nudnej, chvilkama neuvěřitelnej a chvilkama nutící k zamyšlení. Je to však bez nějakého geniálního nápadu. CITÁT - Ty hajzle jeden, ty kreténe, ty svině!!!!!........ ()
"La Rentrée du cinéma" v Paříži jsme s mojí milou zahájili ve stylovém kině Saint-Germain des Prés a zvolili jsme nejtěžší francouzský kalibr nejspíš celého roku 2009. Všechny noviny, všechny časopisy, všechny webové stránky byly jednotné v tom, že tento film je nutností pro každého filmového fanouška. Od prvních minut lze rozpoznat nesmírný řemeslný um J. Audiarda. Ve Francii je považován za svérazného a originálního režiséra. Úvod filmu je dost drsný, jak jinak pro nováčka ve vězení. Zbytek filmu sledujeme jeho počínání a boj o přežití za zdmi věznice. Potěšila mě pestrá jazyková směsice - francouzština, korsičtina, arabština a také působivá hudba. A jako by Audiard syrovosti a naturalismu malinko chtěl odlehčit, vloží špetku poetiky. Tahar Rahim a Niels Astrup zaslouží za své výkony velké uznání. Konečně, z mého pohledu se jedná o vynikající film, rozhodně jej ale nepovažuji za filmovou událost roku 2009. ()
Reklama