Prorok

,,Kdo jsi? Co jsi? Prorok nebo co?“ ,,Já jsem zabil Reyeba!“ ,,Kurva. Ušel jsi kus cesty!“..... Film o tom, jak se z grázla stal dobrý člověk..... dělám si prdel.... . Vězení je něco jinýho než děcák. Přežít 6let bez ochrany by se možná dalo, ale jsou i zajímavější možnosti. Realistické a rozvláčné vyprávění o životě v krimu, pomalu rozjíždějícím se byznysu, postupu, posilování sebevědomí a kariéře. Znáte ty filmy o mafii, kdy se všechno táhne a než se něco stane – trvá to věčnost. Tak je tomu i zde. Přemýšlím, co mě má rozrušit, znepokojit? Dva krvavé okamžiky jako by sem nepatřili. A pak mě to docvaklo: PROROK je zajímavej právě tím ,,uondaným“ tempem. Jak moc ponechám na vás. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.03.2010)

Jeden z horkých kandidátů na největší filmový zážitek roku, který u mě přebíjí i velmi slavné mafiánské ságy minulosti. Jde o nekašírovanou sondu do dnešního francouzského podsvětí, kde ruční kamera, výběr prostředí a herců zprostředkovává maximálně autentický ponor do světa zlodějíčků, kšeftařů všeho druhu a pašeráků drog v dnešní multikulturní Francii. Francouzské, korsické, arabské a italské gangy tu soupeří o místo na slunci. Snímek líčí vzestup jednoho drobného delikventa z pařížského předměstí, který se dostane do vězení a díky službičkám zkušenějšímu mafiánovi buduje vlastní pozici a stoupá na žebříčku ve světě galerky. Prakticky každý moment filmu jsem měl pocit věrohodnosti a neměl jsem problém s logikou viděného děje, což se mi stává jen zřídka. Věznice je v podání Jacquese Audiarda krajně nevlídné místo k životu a pohled na příslušníky podsvětí je prost nějaké vznešenosti a mytologie typické pro americké mafiánské ságy. Film má nicméně jednu vadu, není tak vstřícný vůči divákům, takže je někdy docela složité orientovat se v množství postav s typicky středomořskými snědými rysy a stejně tak v jejich motivaci. Celkový dojem: 95 %. Hlavní předností Audiardova filmu je vedle zmíněné autenticity i psychologie postav. Nejde zkrátka jen o typy, jako je tomu např. u Tarantina. (01.02.2010)

"La Rentrée du cinéma" v Paříži jsme s mojí milou zahájili ve stylovém kině Saint-Germain des Prés a zvolili jsme nejtěžší francouzský kalibr nejspíš celého roku 2009. Všechny noviny, všechny časopisy, všechny webové stránky byly jednotné v tom, že tento film je nutností pro každého filmového fanouška. Od prvních minut lze rozpoznat nesmírný řemeslný um J. Audiarda. Ve Francii je považován za svérazného a originálního režiséra. Úvod filmu je dost drsný, jak jinak pro nováčka ve vězení. Zbytek filmu sledujeme jeho počínání a boj o přežití za zdmi věznice. Potěšila mě pestrá jazyková směsice - francouzština, korsičtina, arabština a také působivá hudba. A jako by Audiard syrovosti a naturalismu malinko chtěl odlehčit, vloží špetku poetiky. Tahar Rahim a Niels Astrup zaslouží za své výkony velké uznání. Konečně, z mého pohledu se jedná o vynikající film, rozhodně jej ale nepovažuji za filmovou událost roku 2009. (14.09.2009)

Slušné drama z vězeňského protředí, leč po první půl hodině, kdy jsem měl v hlavě jasných 5*, protože filmy tohoto typu můžu a půl hoďka byla zajimavá a slušná, pak už se mi to ale zas až tolik nelíbilo a upadlo do průměru, sám nevím proč, jestli mi "nevonělo" přílišné vyšetřování, či co, nevím... Na tenhle film jsem se dlouho těšil a dopředu vyhlížel, chyběly mi ale pořád titulky k filmu a tak jsem v podstatě třičtvrtě roku čekal... Nakonec můžu u sebe konstatovat mírné zklamání, ale i tak slušné... V celkovém hodnocení uvažuju o 3-4*, je to mezi, ale dám 4..:-) (21.02.2011)

Drsný sociální realismus a intenzivní drama. Cesta Araba bez kořenů ze dna vězeňské hierarchie ke špičkám korzické mafie a jeho lidský přerod z naivního výrostka v ledově kalkulujícího kápa není žádnou romantizující gangsterkou. Nabízí ostrý obraz, odpovědi nechá na vás. Jak, co se týče vztahu k hlavní postavě, tak v dalších nadhozených vrstvách příběhu: tématu muslimské víry, radikalizace, etnokulturních konfliktu mezi Korzičany, Francouzi a Araby, násilí plodícího další násilí... Čistě kvůli francouzštině mi vytanuly dva jiné filmy, jeden s mladičkým a druhý s poněkud starším Vincentem Casselem, La Haine a Veřejný nepřítel č. 1. Ten druhý snímek je v přístupu k tématu vlastně protipólem Un Prophète. (05.04.2012)