Casshern Sins

Subjektiv mě pěkně naladil. A nějakých 12 episod to vydrželo. Pak bohužel přišlo ale. Jak už tu naznačil smeidler. Zabil jsem Lunu. Zabil jsi Lunu. A stále dokolečka. Zabít Cassherna! Pozřít Cassherna! *bitka, kdy pokaždé, když je záběr na nového robota, tak vysloví "Casshern!!!" a další záběr na jiného a ten "Casshern!!!"*. Začínám od toho, co se mi na tom opravdu nelíbilo. 1) Neunavující opakování vět / jmen... Ringo! Ringo! Ringo! Ringo! Ringo! stále a stále.. Nejopakovanější jméno bylo Casshern! a Luna. Stále se opakující věty zabil jsem Lunu a Casshern!! (což sloužilo i jako jméno / věta / oznámení / oslovení... upřímně, postavy tohoto anime by se bohatě domluvili jen tím, že budou říkat svá jména... :-D) 2) Občasná nelogičnost jejich počínání. Zničeho nic někdo řekne větu, která tam vůbec nepatří. Udělá něco, co křičí otázkou proč???... zcela jistě jsou to aspekty, které tvoří toto anime, ale dle mého se trochu vymkly... Z negativ je to nejspíš vše. Možná bych ještě zmínil lehkou absenci širšího repertoáru skladeb. od 15. dílu jsem si začal všímat, že se stále dokola opakují 4 skladby. z toho jedna -opravdu dokola stále a pořád. Největší slabina tohoto anime je stálé opakování věcí... Pozitivní věci:. Dá se říci, že vše ostatní :-) určitě si přečtěte Subjektivův komentář, protože vystihuje mnohé, co jsem též cítil a co se mi tam opravdu velmi líbilo. Vyzdvihl bych postavu Braiking Bosse - připadal mi jedinej opravdu inteligentně přemýšlející, ani záporák, ani klaďas. Dále Animaci, která je úžasná. Parádně vystihla podstatu anime. Psychologii, která, dívaje se na ní střízlivě, je opravdu velmi jednoduchá a přitom komplikovaná a jedinečná. Málokdy vidíte anime, které skončí takhle. Líbily se mi tam i další věci, ale jak říkám, Subjektiv to celkově pojal tak, jak to chápu i já. Casshern Sins bych přirovnal ještě k jednomu anime, které zde nepadlo, a to Ergo Proxy. Divím se, že ho zde nikdo nezmínil. :-) Ergo~Casshern. Silní / slzy v očích / zhřešili. Vysoká bojová schopnost. Lyuze~Re-L Mayer doprovádí zhřešence, zprvu ho chtějí zabít, pak se do něj však zamilují. Střední bojová schopnost. Ringo~Pino takový "mazlíček" na pouti, aby to nebylo tak vážné. Nulová bojová schopnost :-) Ergo proxy s propletením na Kino no Tabi. Aspoň prvních 16 dílů, kdy v každé ep objevují nové lidi. Celkově tedy slabé 4* (To opakování opravdu nepřetrpím...), tedy: 70% (04.02.2011)

Ve světě odsouzenému k postupné a neodvratné zkáze se pohybuje nesmrtelný válečník. Neví, kde se vzal, ani jaký je jeho účel. Všichni mu ovšem tvrdí, že za zkázu tohoto světa může on. Přestože zkáza je neúprosná, neustále je napadán a nucen zabíjet, aniž by to on sám chtěl. Chtěl by odčinit své hříchy, spasit svět, zemřít... Anime není veselé, naopak bych jej označil za destilovanou depresi. Zamyšlení nad životem, smrtí, žitím, nesmrtelností a smyslu života. V elegantním grafickém kabátku se souboji, které přináší audiovizuální orgasmus. Ale největší zápory jsou: dialogy, skládající se z dramatických pauz, nic proti dramatickým pauzám, ale slova v dialozích jsou jen vata, aby mohly být používány dramatické pauzy; opakování, nejenom neustálé opakování jmen a frází, ale i nepřátel a děje. Štvali mě taky některé postavy (Dio, Luna). Některé epizody byly výborné, ale celek si znovu celý asi nepustím). (20.03.2011)

Motivem prostupujícím celým seriálem je hledání smyslu a hodnoty života vzhledem k jeho konečnosti, resp. otázka, nakolik smysluplnou je s ohledem na lidský způsob prožívání touha po nesmrtelnosti. Jeho svět je plně prostoupen neustávajícím zánikem a každý díl různým způsobem ilustruje řečené dilema na více či méně pohnutém údělu dalšího z jeho obyvatelů. Vyprávění jsou velmi osobní a před hloubkou upřednostňují líbivý a dojímavý účinek. Prostředí není příliš propracované, avšak má přesvědčivou základní mytologii a v žánru anime patří pravděpodobně mezi nejlepší. Svými kulisami, náladou, ale i častým epizodickým putováním mi připomíná prostřední část Wolf's Rain. Kamenem úrazu je z mého pohledu skutečnost, že ke svému sdělení seriál využívá těch nejexplicitnějších výrazových prostředků (i opotřebení životem je překvapivě zobrazeno prostřednictvím odpadávání kusů těl robotů): k čemu by vnímavému dílu postačoval jemný náznak, je zde vyjádřeno s bombastickou dramatičností, patetickými (a polopatickými) promluvami, zoufale doslovnou a v zájmu působivosti nemístně přehnanou symbolikou a prvoplánovou snahou o dojetí (do pohnuté dětské tváře divák kouká každou chvíli). Zpracováním naprosto nerealistické souboje jen dosvědčují, že se v jádru křehké téma stalo součástí atrakce, jež má diváku zprostředkovat adrenalin i dojetí a přitom zanechat pocit hlubokého zážitku. Četl jsem v téže době Hölderinova Hyperiona, knihu obdobného vyznění, rovněž oděnou v šat krásy, a toto srovnání nevyznívá pro Cassherna vůbec dobře. Na rozhraní ** a ***. (21.09.2014)

Život a smrt.¬         Animované akční vědeckofantastické drama převedené do televizního seriálu "Casshern" scénáristou Jasukou Kobajašim a režiséry Šigejasou Jamaučim a Naojukim Itó patří k vrcholům japonské animované tvorby spojené s myšlenkovým odkazem starých mythických nauk; zde jsou tato stará myšlenková schémata propojena s novodobými a přizpůsobena dnešní době, takže se vytváří most mezi minulostí a dneškem, jímž je odstraněna "zkostnatělost" a určitá nečitelnost minulostních schémat, a jejich přizpůsobení dnešku umožňuje vnímati určitá schémata a hodnoty i široké divácké vrstvě.¬                 Celý děj vyúsťuje do zřetelně podaného odkazu, jemuž ovšem předchází bohatý svět významů provázející diváka postupně od začátku až ke konci. Animaci samu je třeba hodnotiti poněkud odlišně, než animační počiny evropské kultury, která hodnotí kromě myšlenkových hodnot vysoko i propracovanost a prokreslenost; japonské vnímání a vůbec vnímání Východu vůbec se zaměřuje hlavně na psychologický účin, jemuž je podřízeno vše ostatní; pro to animační vypracovanost projektu "Casshern" zaostává za evropskou špičkovou tvorbou, aby ale o to více její dynamika a jistá zkratkovitost vyvedení, ve spojení s použitými statickými prvky a vhodně umístěnými zámlkami a v propojení s nezanedbatelným působením vynikající moderně pojaté hudby (a všeho ozvučení) Kaory Wady, působily účinně ve zmíněné oblasti psychologického účinku. Jinými slovy, dá se také říci, že krása podání je až na dalším místě.¬                 Příběh sám je podán dosti zmatečně, mnohdy nelze dobře odděliti skutečnost od snění, věci se dějí tak trochu beze skladnosti, nespořádaně, scénář jako celek se mi nejeví býti propracován s nějakou zvláštní péčí. Další výhradu mám k rozdělení na mnoho krátkých částí (24 dílů po pouhých 24 minutách); dílu a jeho konsistenci by prospělo rozdělení do daleko méně částí, počtem nepřevyšujícím dvanáct či třináct. To, co píšu v tomto odstavci, je asi největším záporem celého seriálu, jehož hlavní síla tkví v jeho myšlenkách podaných způsobem popsaným v odstavci prvním.¬                 Seriál "Casshern" lze bez výhrady doporučiti dospělým i dětem; nemá co říci a nebude se líbiti pouze senilním a nebo vyprázdněným lidem; nebo také lidem bez fantasie, což ovšem je určitým druhem vyprázdněnosti.¬                 Stručné a výstižné opoznámkování: uživ. draxus. (24.12.2017)

Casshern je hrdina osamělého ražení. Robot hledající něco víc než účel, pro který byl vyroben. Souboj vlastní predestinace s touho být tím, co si sám zvolí. Na jedné straně rozvážný a přemýšlivý filosof a na druhé straně neovladatelný stroj na zabíjení. Seriál je dospělé anime bez záporáků. Každý má svoji agendu, kterou považuje za správnou. I Braiking Boss se snaží naplnit určité filosoficko-morální rozměry svým jednáním. Velmi silný závěr předhazující myšlenku, zda by život bez vidiny smrti byl skutečně ještě život. Pochopitelně, pokud nemáme s čím posuzovat, nelze něco vnímat jako krásné,. Bez štěstí neexistuje smutek. Bez smrti život. Casshern je prokletý tím, že má pouze jednu stranu této duality. Život. Žít ho ale naučí ztráta, smrt jiného. Stane se tak připomínkou smrti pro ty, kteří zemřít nemohou. Věčným konstrastem, který vytváří protipól skrze který mohou i nesmrtelní prožít život naplno. Stane se smrtí. (19.09.2016)