Odvážne srdce Ireny Sendler

Vizuál je solidní a atmosféra ghetta se podařila, ale tím to hasne. Největší handicap vidím v nedostatku emocí, které tu chyběly zejména proto, že se jednalo děti. Nějakou vypjatou scénu s oddělováním dětí od matek atp. jsem tu postrádal. Ne že bych si v takových věcech liboval, ale k podobně laděnému příběhu prostě patří. Chybělo mi tu i napětí pramenící z neustálé hrozby od německých okupantů. A konečně Anna Paquin mě také příliš nepřesvědčila a moc nechápu, že jí za tohle někdo na něco nominoval. Herci ve vedlejších rolích, kteří byli naopak velmi dobří, nedostali tolik prostoru. Bohužel. Vzhledem k silnému tématu trošku přivřu oči, ale víc než 50% dát nemohu. Jinak ještě dodám, že v roce, ve kterém byla Irena Sendler nominována na Nobelovu cenu míru, obdržel ocenění Al Gore. Ať si to každý přebere jak chce. (12.04.2018)

Film tohoto typu by měl jednou za čas vidět každý z nás, pro hrdost nad jedněmi a stud nad druhými zástupci druhu, který si říká člověk ... a bídu s utrpením těch nepohodlných by měli promítat na služebnách policie mladým náckům, sbaleným po koncertech, když vrávorají s vymytým mozkem, odkrvenou pravou paží, polití pivem a ochraptělí z hesel o čistých rasách na nádraží. Třeba by někteří začali vnímat tu paralelu mezi nimi a židovským dítětem, které se ptá, proč ho všichni nenávidí ... Můj obdiv Ireně Sendler, která nedokázala chodit s klapkami na očích v dobách, kdy se lidé na ulici popravovali tak samozřejmě, jako se dnes vytrhávají kabelky a přes ohrožení vlastního života zachránila dva a půl tisíce těch dětských, bohužel, forma zpracování neúčinkuje na diváka dostatečně naléhavě a jen slovy se hrůza vyjádřit nedá. (21.03.2013)

Na televizní film slušná výprava, dobré rižské exteriéry, celkově kvalitní filmařina a určitě jeden z těch povedenějších filmů o šoa, i když působivosti třeba takového Pianisty nedosahuje. Může za to hlavně přemíra polopatismů a šablonovitých "dojemných" scén. Ty polopatismy bych ještě toleroval, jakožto užitečnou berlu pro diváka problematiky neznalého. Ale namísto srdceryvnosti a patosu bych uvítal víc faktografické konkrétnosti, která by děj učinila realističtějším, tedy i působivějším. Aspoň tedy já jsem bohužel zůstal jen na povrchu. No a když už byl děj situovaný do Varšavy, rád bych aspoň v ulicích viděl polské nápisy, a ne třeba zhůvěřilosti jako "BAKERY", což mě fakt znechutilo. (14.11.2021)

Vzhľadom na silnú tému som čakal väčší filmový zážitok. Nevadila mi ani tak tá televízna vizáž ako skôr obsahová stránka a podanie témy divákovi. Príliš mdlé, ploché a dramaticky nezáživné. Anna Paquin sa snažila čo mohla a celkový dojem aj trochu napravila, ale aj tak to nebolo ono. Chcelo to viac sa povenovať dôležitým postavám a ísť do väčšej hĺbky udalostí okolo nich. Priemer. 60/100 (17.04.2017)

,,JEDNO DÍTĚ NESTAČÍ !!!“....... /// Samozřejmě že se nejedná o povzdech rodičů(?) spoléhající na sociální dávky, ale Ireny Sandler, statečné sociální pracovnice s velkým srdcem, která byla odhodlána bojovat za záchranu dětí vypadajících jako obrázek, (ale kteří měli do árijců daleko) až do konce. Film stojí na solidních základech skutečnýho příběhu. Děti pochodující na deportaci nebo okamžiky jejich loučení s matkami (či otci), zákonitě vzbuzují nechutný pocity. Ale není zase tak emotivní – prostě ,,normální“ televizní zpracování. A TOLIK SE JICH NEPODAŘILO ZACHRÁNIT. Anna Paquin pro mě (asi nafurt) zůstane Sookie a Poláci by měli mluvit polsky. Podobně zpracovanej Nedodrženej slib se mi líbil (kapku) víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě mi nikdo nevysvětlil, kam zmizeli židi z Lodže. 2.) Nevím, kdo je to překonvertovanej žid. 3.) Dozvím se, proč Irena potřebovala (po výslechu) ortopeda. 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (06.10.2011)