Enid

Nevím, jak mám hodnotit kvalitně natočený snímek, který mě však leda tak nadzvedával ze židle. Kromě Foglara, Sejkory a Králíka Petra mi všechny příběhy určené primárně pro malého čtenáře lezly od útlého dětství krkem. A když je hlavní hrdinkou filmu autorka právě takových knih, k tomu navíc nadstandardní semetrika (po celých 82 minut jsem cítila pouze doutnající vztek), pak šla Enid tématicky absolutně mimo mě. Výsledný dojem bohužel nezachránili ani standardně bravurní a mnou více než oblíbení Helena s Matthewem. (07.01.2013)

mám to teda štěstí na filmy z Velké Británie a opět nejsem zklamaná, Enid, kterou špatná minulost z dětství vlastně provází celým svým životem i manželství, ale to bych moc napověděla ději, že? a pak by si uživatelé nemohli dobře vychutnat tento povedený film, dobře, dávám jen tři hvězdičky, ale myslím si, že je to akorát, mě se opět film líbil, a to je to hlavní. (04.01.2011)

Enid Blyton byla vynikající spisovatelka. Napsala desítky vynikajících knih pro děti, především Správnou pětku  a Tajnou sedmu. Tyhle knihy jsem v takových dvanácti letech zbožňoval. Samotnou spisovatelku jsem si představoval jako hodnou postarší dámu, co píše příběhy pro děti. A ona to byla taková egocentrická sebestředná svině. O svý děti se nestarala, vůbec o ně nejevila zájem. Manžela týrala, byla hnusná, sprostá a myslela jen na své knihy. Dokonce i v době vyhlášení druhé světové války. To jí vůbec nezajímalo, hlavně že vyšly její knížky. Manžel se stal alkoholikem, raději před ní utekl do války.... Proto je tak těžké věřit tomu, že psala právě knihy o dětech pro děti. Film sám o sobě je ve svém životopisném žánru klasicky zdařilý. Ovšem nikterak dívatelný, a to právě kvůli charakteru samotné Enid. Ovšem právě tím jejím chováním a jednáním je překvapující, a tím byla splněna zásadní podmínka životopisných filmů. [393. hodnocení, 43. komentář, 75%] (16.11.2021)

Helena je bohyně! Naprosto bezchybný výkon, který mě utvrdil v tom, že patří na špičku ledovce a také se vymyká naprosto všem ostatním herečkám v dnešní době...jakoby se zasekla její duše někde v minulém století a už s tímto ozařujícím charizmatem vyrostla. Enid Blyton je moje knižní hrdinka už od mého dětství a v podstatě mě provedla celým životem aniž bych si to uvědomovala. Bohužel její příběh zas až tak šťastný nebyl. Ztráta otce ji poznamenala natolik, že nejen její myšlení, ale občas i chování se vymykalo jejímu věku. Psala nádherné knihy a poezii a krásně ilustrovala jenže v tom je ten háček - byla tak brilantní až jí to po letech snad nikdo nevěřil ..jenže ona taková byla díky tomu, že mentálně zůstala v takovém vzduchoprázdnu jakoby ve věku třinácti let kdy jí poznamenal odchod otce neexistovala osoba, kterou by si pustila k srdci. Dokonce ani její vlastní děti o které tak stála nikdy v životě nepoznali svoji mámu. Byla to žena mnoha úspěchů ovšem cokoliv chtěla a dostala to, tak jí to jakoby přestalo bavit - přesně tak jak je to s dětmi. Byl tam krásně zobrazen moment, kdy vám došlo, že se ubírá do hlubin své bohaté dětské fantazie a píše knihy ve kterých neexistuje nic temného a ještě krásněji bylo zobrazeno to, jak Enid žila těmi dětmi, které ji měly za hrdinku a mámu století - čtení dopisů od nich, záchvaty smíchu u pochval a úsměvy u malých pozorností a obrázků. Ale tohle všechno byl její svět a nikdo jiný do něj nesměl - ani manžel, ani děti a už vůbec ne rodina, kterou vyškrtla ze svého života už jako mladá a paradoxně právě rodině vděčí za takovou inspiraci. Stařecká demence na konci byla až rozkošná ale jak bych to...spíš tragikomická ; je to takový jemný moment, kdy vám dochází, že každý je jen člověk a na každého jednou dojde...akorát jsou lidé co budou žít navždy.... (16.10.2012)

"NEJSEM ÚPLNÝ NETVOR..." Světe div se, hyperplodná autorka dětských knížek byla asi pěkná kráva :-) Ale takové se zase dobře portrétují a tady myslím Carterová obstála na výbornou. S dějem filmu je to tak napůl, samozřejmě je to zkratka, ale minimálně dostat tam konfrontaci s odrostlými dcerami mohlo mít smysl, když se ví, že to, jak obě své dětství vnímaly (a jak o něm následně referovaly), je v naprostém rozporu. 60% (28.04.2022)