Malé dějiny jedné rodiny

Nekonečný seriál reagující na aktuální události měl už i u nás svého rozhlasového předchůdce,takže nic nového. Nepodstatná, ale pro mě zásadní maličkost: Při jásání grafiků obhajujících nový, moderní, a zcela zbytečný design( např.windows Vista, velkoplošné "dotykové" obrazovky ve studiích zpravodajství a diskusních pořadů) si často vzpomenu na titulky k tomuto seriálu a jak se tenkrát v československé televizi někdo "nad dopisy diváků" rozplýval a vyzdvihoval revoluční grafický prvek-obrázek v titulcích odpovídající aktuálnímu ročnímu období. (09.06.2012)

Jeden z prvních tzv. sitcomů, který bezprostředně reagoval na tehdy (ne)probíhající proces přestavby v hroutícím se komunistickém Československu. Několik neopatrných narážek na aktuální politické a ekonomické problémy i skutečnost, že někteří herečtí představitelé se objevili v seznamech signatářů prohlášení Několik vět nakonec seriál poslalo definitivně k ledu. Dnes, po třiceti letech, lze tyto veskrze neškodné, sotva půlhodinové útržky ze života jedné průměrné socialistické rodiny vnímat jako cenný dokumentární materiál, zachycující závěrečné období komunistické totality (1988 – 1989) v jeho necenzurované podobě, která je téměř odzbrojující. (26.07.2019)

Perestrojková rodinná sága s ústrednou rodinkou v zložení tatík Švehlík, majster vo fabrike, matka Dvorská, redaktorka miestnych novín, dcérka stredoškoláčka Mourková a najmladší synátor Wehrenberg, býva pokladaná za predchodcu neskorších populárnych nekonečných Ulíc a Panelákov. S tými mám skúsenosť nulovú, takže porovnávať nemôžem, ale v tomto prípade sa jedná o krátke príbehy v rozsahu štvrť až pol hodiny, poväčšinou vtipne rozoberajúce trampoty v rodinnom kruhu, problémy v škole, v práci, v meste zhruba v duchu Bakalárov, ba uzrieme aj transformáciu miestnej továrne skoro na spôsob Inžinierskych odyseí alebo Okresov na severe. Súčasťou všetkých epizód je jemná kritika spoločenských aj hospodárskych pomerov a úrovne služieb vo forme krotkej komunálnej satiry, ale keďže sa natáčalo v pokročilej dobe, niekedy sa rýpne celkom do živého. To všetko za účasti veľkého počtu niekedy aj veľkých hereckých mien, hrajúcich v niekedy celkom banálnych príbehoch, ktorých hlavná hodnota je  v zachytení ducha doby. V tej mi to síce ušlo, ale s 35 ročným oneskorením ma to niekedy menej a niekedy viac pobavilo. Ako celok by som to videl niekde medzi dvomi a tromi hviezdami, časti ktoré som videl (všetky sa mi nepodarilo) som zhodnotil jednotlivo. (28.03.2024)

Z pohledu tehdejší televizní tvorby se jedná o běžný průměr, na seriálu se podílelo více scenáristů a tak kolísá jeho kvalita. Některé díly jsou satirické, některé vtipné a jiné banální. První dvě kategorie pochází z díly Haliny Pawlovské. Malé dějiny jedné rodiny jsou předchůdcem Ulice. A pokud srovnám tyto dva seriály, starší bráška jednoznačně vítězí na celé čáře. I ty nejslabší díly by Ulici rozcupovaly levou zadní. A to nejen díky scenáristickému umu, ale především díky kvalitní práci herců, která se s výkony současných neschopných flinků porovnávat vlastně vůbec nedá. (08.01.2013)

Pamatuju si, jak jsem tento seriál sledoval jako desetileté dítě a zdál se mi tenkrát nekonečný. Teď vidím, že má 51 dílů, takže už chápu, proč na mě před lety tak působil. Na tehdejší dobu unikátní počet epizod. Po více jak dvaceti letech jsem ho objevil na Barrandově. Je zřejmé, že byl šitý horkou jehlou, nicméně seriál baví. Reflektuje aktuální události té doby, občas se stává i poměrně kritický v rámci tehdejší přestavby a demokratizace (československá obdoba sovětské perestrojky a glasnosti). 20 minuté epizody mají spád, často jsou vtipné, navíc herecké výkony jsou ve srovnání s dnešními nekonečnými ulicemi nadprůměrné. Z mého pohledu velice zajímavý seriál, který nám o konci 80. let může hodně říct. (18.09.2012)