Malé dějiny jedné rodiny

Neuvěřitelný socialistický peklo. Scénář a celková dramaturgie je odvar z Husákových fuseklí. Něco tak obludně plytkýho jsem neviděl snad ani v Druhým dechu a Plechový kavalerii a to je co říct. Celkově se to dá parádně přirovnat k jednomu současnýmu fenoménu: výblitkům typu ORZ a RP/VKV. Narozdíl od nich to má ale jednu podstatnou výhodu: kraťoučkou stopáž. I tak je to ale k nepřežití. (15.06.2012)

Viděl jsem dohromady sice asi jenom 20 dílů a řek bych, že je to sice dost o ničem, ale díky hercům a krátký stopáži se na tuhle umakartovou telenovelu dá celkem koukat. Možná jsem měl štěstí zrovna na ty lepší epizody, ale nevzpomínám si, že by mi to někdy přišlo vyloženě na odpad. Rozhodoval jsem se mezi 2 a 3 hvězdama a nakonec jsem se přiklonil k vyššímu hodnocení. Jenom je škoda, že natáčení v roce 89 ukončili. Mohlo by to bejt celkem zajímavý natočit seriál o změně režimu takhle téměř v přímym přenosu :-) (14.08.2013)

Z pohledu tehdejší televizní tvorby se jedná o běžný průměr, na seriálu se podílelo více scenáristů a tak kolísá jeho kvalita. Některé díly jsou satirické, některé vtipné a jiné banální. První dvě kategorie pochází z díly Haliny Pawlovské. Malé dějiny jedné rodiny jsou předchůdcem Ulice. A pokud srovnám tyto dva seriály, starší bráška jednoznačně vítězí na celé čáře. I ty nejslabší díly by Ulici rozcupovaly levou zadní. A to nejen díky scenáristickému umu, ale především díky kvalitní práci herců, která se s výkony současných neschopných flinků porovnávat vlastně vůbec nedá. (08.01.2013)

Pamatuju si, jak jsem tento seriál sledoval jako desetileté dítě a zdál se mi tenkrát nekonečný. Teď vidím, že má 51 dílů, takže už chápu, proč na mě před lety tak působil. Na tehdejší dobu unikátní počet epizod. Po více jak dvaceti letech jsem ho objevil na Barrandově. Je zřejmé, že byl šitý horkou jehlou, nicméně seriál baví. Reflektuje aktuální události té doby, občas se stává i poměrně kritický v rámci tehdejší přestavby a demokratizace (československá obdoba sovětské perestrojky a glasnosti). 20 minuté epizody mají spád, často jsou vtipné, navíc herecké výkony jsou ve srovnání s dnešními nekonečnými ulicemi nadprůměrné. Z mého pohledu velice zajímavý seriál, který nám o konci 80. let může hodně říct. (18.09.2012)

Jeden z prvních tzv. sitcomů, který bezprostředně reagoval na tehdy (ne)probíhající proces přestavby v hroutícím se komunistickém Československu. Několik neopatrných narážek na aktuální politické a ekonomické problémy i skutečnost, že někteří herečtí představitelé se objevili v seznamech signatářů prohlášení Několik vět nakonec seriál poslalo definitivně k ledu. Dnes, po třiceti letech, lze tyto veskrze neškodné, sotva půlhodinové útržky ze života jedné průměrné socialistické rodiny vnímat jako cenný dokumentární materiál, zachycující závěrečné období komunistické totality (1988 – 1989) v jeho necenzurované podobě, která je téměř odzbrojující. (26.07.2019)