Deň nezávislosti

Tož tedy dobrá. Nedávná návštěva druhého dílu v kině mě přiměla zopáknout si po letech i jedničku a dobrá bude se tedy lehce přehodnocovat. Tenhle film mi dlouho ležel v žaludku a bral jsem ho jako případ té nejdražší hlouposti co byla kdy natočena. Ovšem optikou dnešního pohledu a mé zvyšující se tolerance k hloupým filmům už to tak striktně nevidím. Jasně je to furt vocasárna. On taky Emmerich nikdy nic inteligentního nenatočil, ale nedá se upřít, že ta destrukce a akce jako taková má něco do sebe. Navíc když přihlédnu k tomu do jaký sraček se Roland později propadnul, tak ty jeho starší filmy z toho ještě nevycházejí tak špatně. Jenom tu stejně jako v jeho jiných filmech nefunguje žádná atmosféra, žádné ztotožnění z postavami ani soucit z jejich osudem. Emzáci útočí lidi chcípají po milionech, ale divákovi je to tak nějak jedno. Nicméně musím bejt trochu spravedlivej, protože když to vezmu kolem a kolem tak jednička i dvojka jsou v podstatě úplně to samý. Akorát teda u dvojky nechám to o hvězdu vyšší hodnocení, protože je tam vyšší level sebeparodie, tady se přeci jenom nemůžu občas zbavit pocitu, že to bylo míněno i vážně a hlavně Will Smith a jeho postava je extrémně otravná a proto jsem kvitoval, že se v dvojce neobjevil, takže takhle.40% (30.11.2011)

Pravděpodobně nejzábavnější a nejvelkolepější invaze šmejdů z vesmíru. Scénář je plný patosu, hrdinských proslovů, ale i nadsázky a vše funguje na jedničku z hvězdičkou. Efekty jsou po celou dobu špičkové, Will Smith je gangsta, Jeff Goldblum je eko, Bill Pullman je ultimátní prezident Spojených států, extrémní sympaťák, milující manžel a rodič, pravdomluvný politik, pro svůj národ hrdina do posledního dechu. Tedy přesně zapadá do tohoto opakujícího se amerického snu o tom, jak nakopou zadky jakémukoliv světovému nepříteli. Ženské osazenstvo taky nijak nezaostává, jen ta prezidentka Roslin mohla dostat více prostoru, ale další dvě ho mají dost a povinnou vztahovou a emoční výplň zastupují tak, jak je v tomto druhu filmů třeba. Celkově je tedy toto sci-fi příkladem parádní explozivní fantastické akce, která se napoprvé určitě neomrzí a vlastně se neomrzí nikdy. Osobně mám ale stejně nejraději první temnější část. (19.10.2008)

Na efekt skvělý, dialogy zdrcují : "Steve, máš strach?" "Ne." " A ty?" " Taky ne." Samozřejmě já taky ne, čeho bych se taky měl bát, když má planeta Země tu čest, že na ní žijou američani. ---------------------------------------------------------------------------------------------TEXT AMERICKÉ NÁRODNÍ HYMNY : Oh, say can you see, by the dawn's early light, What so proudly we hailed at the twilight's last gleaming? Whose broad stripes and bright stars, through the perilous fight, O'er the ramparts we watched, were so gallantly streaming? And the rockets' red glare, the bombs bursting in air, Gave proof through the night that our flag was still there. O say, does that star-spangled banner yet wave O'er the land of the free and the home of the brave? On the shore, dimly seen through the mists of the deep, Where the foe's haughty host in dread silence reposes, What is that which the breeze, o'er the towering steep, As it fitfully blows, now conceals, now discloses? Now it catches the gleam of the morning's first beam, In full glory reflected now shines on the stream: 'Tis the star-spangled banner! O long may it wave O'er the land of the free and the home of the brave. And where is that band who so vauntingly swore That the havoc of war and the battle's confusion A home and a country should leave us no more? Their blood has wiped out their foul footstep's pollution. No refuge could save the hireling and slave From the terror of flight, or the gloom of the grave: And the star-spangled banner in triumph doth wave O'er the land of the free and the home of the brave. Oh! thus be it ever, when freemen shall stand Between their loved homes and the war's desolation! Blest with victory and peace, may the heaven-rescued land Praise the Power that hath made and preserved us a nation. Then conquer we must, when our cause it is just, And this be our motto: "In God is our trust." And the star-spangled banner in triumph shall wave O'er the land of the free and the home of the brave! (24.12.2006)

Den nezávislosti je jeden z nejpovedenějších Emmerichovejch filmů, co jsem zatím viděla. Samozřejmě - nikdo si nepotrpí na opulentní proslovy správňáckejch americkejch prezidentů, ale tady není tenhle neduh ještě tak převažující. Emmerich měl štígro na herce jako Goldblum, Smith, Mary McDonnell, no i ten Pullman to dobře odehrál. Fajn je, že se na nic dlouho nečeká, emzáci se objeví hned zkraje a pak to v rychlým sledu následuje, akce je dost, výbuchů ještě víc, většina hlášek se povedla, spousta věcí i domů byla zničena, pes samozřejmě přežil. Je uklidňující vědět, že člověk se bez tréninku naučí během minuty ovládat zcela cizí mimozemský plavidlo, tím naše naděje na přežití rapidně stoupá. Nerealistickej, ale jinak zábavnej akční katastrofickej film s mimozemšťanama jak má bejt. (30.06.2014)

"Kradu, kradeš, krademe." Aneb Emmerich s Devlinem se sešli, naházeli do společného kotle své mozkové výplody, řádně zamíchali a vznikl z toho nepoživatelný blivajz. Vypnul jsem mozek a chtěl jsem se jenom bavit, jenže tady by nepomohla ani mozková lobotomie. Mohutná lavina klišé a stupidity mně smetla tak, že podruhý už bych si to nechtěl zopakovat. (11.05.2003)