The Stoning of Soraya M.

Niekoľkokrát sa mi chcelo zvracať. Z toho hnusu, ako je takýto spôsob trestu vôbec dnes ešte akceptovateľný (ak by nebol, tak by sa nemohol stať v rámci akéhokoľvek systému a zriadenia, a sú takí čo si jeho vykonanie vyslovene užívajú) aj z toho, že na týchto princípoch môže fungovať akákoľvek spoločnosť (napriek tomu že racionálne to zdôvodniť dokážem). Je to síce dráma, nie dokument, takže na objektivitu sa spoľahnúť nedá, zámerom však je šokovať, zdvihnúť veľmi vysoko ukazovák a rozvíriť diskusie. A na mňa to fungovalo. (21.08.2011)

Po zhlédnutí dle mého dost slabého Shake Hands with Devil, jsem se upřímně trochu bál dalšího "nezávislého" počinu. Kurevsky zbytečně. Tenhle film je natočen dokonale a ukazuje nám problematiku islámu i v jejich vlastním světě. Tenhle příběh je prostě úžasný, ale to je skoro každý dle kterého se točí filmy. Cyrus mijus se toho ujmul lehce jinak a skončilo to líp jak kdejaký jiný film. Naprosto bezchybné. (14.07.2016)

Nesprávaj sa ako pokrytec, ktorý si myslí, že utají svoje lži, zatiaľ čo z plného hrdla recituje Korán... Brutál, o to viac, že je to podľa skutočného príbehu a takéto veci sa proste bežne dejú (aj keď našťastie už čím ďalej, tým menej). Samozrejme, každá minca má dve strany a aj každá skutočnosť má toľko verzii, koľkých má aj rozprávačov. Ale v tomto prípade nepochybujem, že to nebolo ďaleko od pravdy. Niečo tak krutého som už dlho nevidel. Nesmierne zákerné klamstvo doslova ukameňovalo pravdu. A kto bol voči nej ľahostajný, stal sa z neho chtiac nechtiac spoluvinník. Stačí keď sa zjavi jeden manipulátor, ktorý sa začne oháňať vyhrážkami o vyzradení tajomstiev z minulosti, a už to ide - dokonalá reťazová reakcia napokon zapríčiní to, o čo celý čas išlo. No predsa ľsťou zmanipulovať aj samotnú spravodlivosť a prispôsobiť si ju vo svoj prospech. Aj keď o niektorých scénach sa dá zaiste pochybovať, no film ako celok pôsobí viacmenej dosť presvedčivým a realistickým dojmom. (03.05.2014)

Tato vesnice byla zneuctěna! Každým kamenem, který hodíte, se vaše čest navrátí..... HON A KLADIVO NA ČARODĚJNICE v Iránském podání, aneb když něco plánuje duchovní, je třeba mít se na pozoru. Kdekoliv. Tohle není o filmařině. To je o příběhu, u kterého musí být uvedeno ,,BASED ON A TRUE STORY“, protože jinak by každý (normální) musel podezírat tvůrce ze sadismu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět ukamenování. 2.) Láká mě poznání života ,,v mužském“ světě“, protože se rozhoduji, kam se přestěhovat. 3.) Vidět domácí násilí a sadistickou smrt cizí ženský mi neublíží, právě naopak. 4.) –A jeden pro ženy- Nevážím si toho, jak se mám dobře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (31.03.2010)

Jde o silné a oslovující téma, v jehož příběhu se zrcadlí osud některých žen v islámu. Těžko říct, zdali je film objektivní či zkresluje skutečnost na základě skutečného příběhu tak v jistém smyslu se dá koneckonců napsat, že určitá manipulace na divákovy emoce tu může být. Ovšem není to jednoznačné, ale pravdu znají pouze očití svědci celé události a nikoli producenti filmu. A už vůbec ne divák. Ačkoli tím netvrdím, že příběh co do faktů nemůže být stoprocentně pravdivý. Jeho význam spočívá ale v tom, že na jeho faktografické základně je třeba si uvědomit, že podobné případy v řadě zemí, kde převažuje islám, nejsou zdaleka ojedinělé odsoudit někoho k trestu ukamenováním. Má to samozřejmě více důvodů, ale ten hlavní je ze cti a náboženství a také, jak ukazuje film i ze zcela možných zištných důvodů. A není důvod tomu nevěřit, protože podobně postižené ženy svědectví už vydat nemohou. Budiž nicméně řečeno již na počátku, že brutální trest ukamenováním z lidského hlediska je neodpustitelná věc na základě smyšleného obvinění z cizoložství. Ovšem není naprosto žádných pochyb o tom, že názor systému islámského náboženského práva šaria na cizoložství především u žen je považováno za jeden z nejtěžších hříchů. Ale vraťme se zpět k filmu, myslím si, že obě herečky vytvořily hodně působivý obraz. A dále, proč to neříct, z diváckého pohledu je asi nejsugestivnější scéna ukamenování, žel ale také nejkrutější, která ovšem zbytečně v dlouhých brutálních záběrech ulpívá na krvavém výjevu. Podobná epizodě bičování Ježíše ve filmu Umučení Krista. Osud nebohé Soraya Manutchehri určitě není film, který by se mohl vyloženě líbit nebo někoho bavit znovu sledovat, ale v každém případě v sobě nese závažný potenciál toho, co se skutečně někde děje. Co dodat? Civilizovaná společnost dva tisíce let po ukřižování Krista tyčí cestu k zářným zítřkům nebo odumíraní lidskosti. Ať si každý odpoví sám. (27.10.2011)