The Stoning of Soraya M.

No jo, to je tak, když je někdo zmrd a díky nástroji zla (ano, správně, náboženství) se mu podaří skrz vypatlané kamarády zničit život slušnému člověku. Sice to mohlo být o kousek kratší, nicméně závěr a především poselství tohohle filmu jsou tak silné, že je pro mě povinností dát plný počet hvězdiček. 90% (31.07.2017)

Niekoľkokrát sa mi chcelo zvracať. Z toho hnusu, ako je takýto spôsob trestu vôbec dnes ešte akceptovateľný (ak by nebol, tak by sa nemohol stať v rámci akéhokoľvek systému a zriadenia, a sú takí čo si jeho vykonanie vyslovene užívajú) aj z toho, že na týchto princípoch môže fungovať akákoľvek spoločnosť (napriek tomu že racionálne to zdôvodniť dokážem). Je to síce dráma, nie dokument, takže na objektivitu sa spoľahnúť nedá, zámerom však je šokovať, zdvihnúť veľmi vysoko ukazovák a rozvíriť diskusie. A na mňa to fungovalo. (21.08.2011)

Brr, tak tohle rozhodně patří vložit do škatulky „nasírací“ filmy, kterých sice není tolik, ale když už se sem tam nějakej objeví, tak to stojí za to. Už podle názvu je jasný, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovou zahradou, takže sem byl tak trochu připravenej na pořádnej masakr a dočkal sem se. Klobouk dolů před rejžou, kterej se nebál natočit pravdu o tom, jak to chodilo a bohužel stále chodí v zemi, kde má žena ještě menší slovo než třeba ovce. Jo, je to o těch nehoráznejch primitivech z Iránu, který jednou ovládnou celej svět. Co se týče samotnýho filmu, tak nic dějově převratýho, spíš se jen člověk utvrdí v tom, že ti co tam žijou jsou fakt všichni uplně totálně vymaštěný. Čuměl sem na způsob ukamenování, nejdřív vykopali díru, do který pak po pás zakopali ženskou se svázanejma rukama, aby se prostě nemohla bránit, brr, strašná smrt. Neodpustím si takovou menší úvahu o tědlech zapráskaných jarabácích. Neznám moc čechů, který by je výtali s otevřenou náručí, spíš je to uplně naopak, jen od „prdlejch“ kámošů sluníčkářů posloucháš, že to sou taky lidi a že podle jednotlivců nelze soudit celej národ. No, tady to byla celá vesnice, která bez jakýhokoli váhání vzala do ruk šutry a šlo se na to jen kvůli tomu, že se jeden zmrd chtěl zbavit svojí manželky. Tihle ovcošuci to maj prostě v sobě chovat se ještě hůř než zvířata a to mi nikdo na Světě nevymluví. Jednou se budeme divit. No a teď opačnej pól, skupina Ortel a jeho hit Mešita, kde se zpívá o tom jak to tam u nich chodí (upozorním, že nejsem zastáncem týhle provokativní kapely, ale tenhle text je prostě výstižnej) je v Čechách odsuzována za to, že to sou rasisti atd. Chci tím říct, že podle mě nemůžeš nenávidět jarabáky a Ortel současně. Hodně sem to přepísknul, ale to sem přesně chtěl. Takže za mě to vidím, že si rači tu Mešitu zazpívám, než abych vřele vítal tyhle šmejdy a ještě se snažil jim pomáhat. (19.04.2017)

Silný ale opravdu silný příběh o zcela jiné kultuře a jejich hovadských zvycích. Film ukazuje, jak se krutě a nemilosrdně zachází s ženami v Íránu, čeho všeho jsou tam muži schopní a jak vymývají mozky svým dětem už od mala. Neskutečný příběh, u kterého se mi zvedal tlak a měl jsem chuť něco rozbít, nechápu, jak se všichni mohou divit, že tyhle zvířata my tady prostě nechceme. Opravdu nemám ani pomyšlení na to, že bych si přečetl knižní předlohu. Nejděsivější na tom všem je, že tohle se skutečně děje, je to podle skutečné události a nikdo s tim nic nedělá. Skutečně smutný příběh, který si opravdu nepustíte někde na pohodové odpoledne, nebo jako zpestření romantického večera. (23.06.2015)

Uměleckými kvalitami filmu se zabývat nebudu, jsou zanedbatelné. Dílo ostatně zaujalo z jiného důvodu, a to jako obraz středověkých poměrů v současném Íránu. Jenže, co vlastně o Íránu víme? --- Román i film jsou dílem íránských politických emigrantů, a je tedy logické předpokládat, že režim ve své vlasti nemají rádi. Autenticitu popisované události popírají nejen íránské úřady, ale i mnozí obránci lidských práv. V každém případě, i pokud se nějaké ukamenování odehrálo, veškerá dramatizace události je románovou a scénáristickou fikcí. --- Íránská revoluce z r. 1979 nebyla žádná selanka, navíc krátce poté zahájil Saddám proti Íránu osmiletou vyčerpávající válku. Revoluce zrušila šáhovy soudy a několik let panovalo cosi jako "revoluční zákonnost". Tehdy se skutečně udály mnohé "soudy", většinou politické, podle civilizovaných norem nepřijatelné. Možná i nějaké to ukamenování. V polovině osmdesátých let republika obnovila systém řádných soudů a věci se vrátily do normálu. Vesnický soud s následnou exekucí je od té doby vyloučený. --- Následující statistiky jsem čerpal především z CIA World Factbook. Gramotnost Íránců, kteří byli ve školním věku po revoluci, dosahuje 97 procent. Stejné číslo pro muže i ženy. Podíl žen mezi studenty íránských vysokých škol je 55 procent. Osm procent poslanců íránského parlamentu tvoří ženy. Ženy volí a mohou být zvoleny stejně jako muži, a volby jsou demokratické, žádná fraška. 77 procent íránských žen užívá antikoncepci. Počet dětí na ženu v plodném věku poklesl ze 6.24 v r. 1978 na 1.83 v r. 2014. --- Co tato čísla říkají? Za šáha ženy rodily děti a stály u plotny. Dnes studují, chodí do zaměstnání, a mají tolik dětí jako Evropanky. Představa že islámská republika zachází se ženami středověkým patriarchálním způsobem je ve světle těchto čísel směšná. Íránská společnost se za vlády ajatolláhů zásadně a nevratně zmodernizovala. Ó ano, íránský režim je přísný a tak nějak nedůtklivý. Ale kdyby si svět o nás dělal představu podle filmu o upalování čarodějnic ve Velkých Losinách, byli bychom nedůtkliví taky. (24.09.2015)