Ony

Povrchní, dosebezahleděný pseudoart, který se svoji tezovitost snaží maskovat zpřítomněním rozpravy nad prostitucí a sexem v samotném vyprávění (interview Binoche s děvčaty) a obohacovat ji o další rozměr v osobní rovině novinářky, ale ani jedno nefunguje. Střídání časových rovin je matoucí a nemotivované, explicitní sexuální scény až příliš okatě šokantní (byť scéna "se šampusem" má znepokojující efekt), majestátní Beethoven působí jen nabubřele. Je to podobné některým filmům Alice Nellis v tom, že se tu mimo jiné ukazuje "utrpení" zabezpečených příslušníků vyšší střední třídy, kteří se vztekají nad tím, že jim nejde zavřít přecpaná lednička. Jinak je zajímavé, že Juliette Binoche, která ve své kariéře ztvárňuje takřka bezvýhradně ženské postavy zabývající se uměním, tu hraje "pouze" žurnalistku (byť je to humanitní směr), která ovšem (!) alespoň poslouchá rádio Classic (a vsadím se, že si to tam sama prosadila). Jak ji mám jinak moc rád, tady šlápla vedle. A doufám, že nový flim Malgoszky Szumowské o homosexuálním knězovi vytěží svoje kontroverzní téma mnohem lépe. (28.01.2013)

Tak jsem se rozhodl navštívit Francouzský filmový festival v Praze a zvolil si film, který místy dost explicitně ukazoval dva příběhy dvou mladých vysokoškolaček z Paříže. Zase to ale nebylo tak drsný, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Malgorzata zvolila jemnou techniku kamerových záběrů a tak jsem si místy občas akorát říkal, že kdyby se kamera posunula o pár milimetrů vedle, tak už je z toho regulérní soft porno....ale pořád porno. Na druhou stranu jsem čekal zajímavější příběh. Třeba té postavě, co jí hrála Juliette Binoche jsem vůbec nerozuměl. Já třeba chápu, že je umělkyně, jako plno Francouzů. Jenžeta její rodina nebo některé její chování bylo úplně mimo. Závěr pak jak kdyby vyšuměl do prázdna. Proč tam vlastně vůbec ta rodina byla? No a nakonec mi taky došlo, že ona ten článek v tom filmu vlastně ani nedopsala...a to se tam s ním hodinu a půl vysloveně sere. (24.11.2014)

Francouzsko-polské spojení ve filmu funguje, o tom jsme se x-krát přesvědčili, netřeba vyjmenovávat. Potvrzuje se to i v roce 2012 v podání svérazné polské režisérky Szumowske. Její předchozí snímek ve mně zanechal všelijaké pocity, nyní zašla ještě dál otevřeností některých scén. J. Binoche i A. Demoustier jsou standardně výborné, scénař by možná ještě nějakou tu mouchu mohl vychytat, ale jinak o kvalitní snímek na světě je rozhodně postaráno. (21.08.2012)

Tak vynikajúci námet a zároveň tak nezaujímavé spracovanie. Skôr ako film mi to pripomínalo akýsi pseudo-dokument o dvoch mladých študentkách, ktoré si zarábajú na svoj život a štúdium prostitúciou. Prostredníctvom žurnalistiky Anne sa postupne dozvedáme o ich dvojitých životoch - pred rodinou slušné dievčatá, pred ich klientami podmanivé štetky, ktoré sú ochotné spraviť snáď čokoľvek. Bohužiaľ celé to bolo akési statické a nevýrazné, a v podstate jediné čo ma zaujalo bola čiastočná autentickosť a samotný námet. Škoda, že tento film nebol spracovaný nejakou epickejšou formou. (02.06.2013)

Středostavovská novinářka si v poklidu žije ve svém nefunkčním manželství. Při shánění materiálu pro článek o prostituci studentek se setká s jinou realitou: sex stále ještě existuje. Chce to vyzkoušet s manželem, ale ten si na díry pořídil nejnovější model vrtačky. Čekal jsem moralizování ve smyslu "prostituce je špatná" a "za to může dnešní společnost", dočkal jsem se spíš zobrazení mezigeneračního a hlavně mezitřídního neporozumění. Hodnocení někde mezi 3-4* (30.03.2012)