Ony

Odpichne sa to od morálne panickej témy prostitujúcich študentiek. Téma sa však rýchlo stratí a zostanú len scény súloží. A tu je problém. Čo sa tvári ako realistické zobrazenie súlože je nakoniec iba porno aj keď žiadny detail neukážu. Režisérke sa nedarí esteticky uchopiť scény milovania a neútočí tak na divácke emócie ale iba na sexus publika. V ostatných scénach vidíme pobehovať Binoche čoby stárnucu ženu v domácnosti, novinárku píšucu o študentkách reportáž. A tak si s jednou struhne lesbický románik. Artový pseudofeminizmus ako sa patrí. Festivaly len tak mľasknú a ďalší nudný film sa im stratí v pažeráku. (25.06.2012)

Veľmi sa mi páčil vizuál a kamera. Aj napriek tomu, že Binoche extra nemusím, som si jej prítomnosť vo filme užila. A dievky? Za všetkým hľadaj peniaze a ich nedostatok. A ak žena nemá peniaze, vyzerá k svetu a má dobrý žalúdok, najrýchlejšia cesta ako ich získať je stať sa štetkou. A nie je na škodu, keď si to väčšinu času užíva. A na tých pár zlých zážitkov sa rýchlo zabudne, lebo však peniaze. (27.05.2018)

,,PÍŠU ČLÁNEK O PAŘÍŽSKÝCH STUDENTKÁCH PRO ELLE. CHTĚLA BYCH S VÁMI UDĚLAT ROZHOVOR. MŮŽU VÁM ZA TO ZAPLATIT, KOLIK CHCETE. A ZŮSTANETE V ANONYMITĚ. MYSLÍM, ŽE JE TO PRO VÁS VÝHODNÉ....“ /// To se jednou novinářka Anna zamyslela a dostala nápad na reportáž. (Dost možná jen chtěla zjistit, co všechno manželé nedělaj doma se svejma ženuškami, možná ji to i trochu vzrušovalo....) A tak mám možnost čumět na lolitky a jejich krátký (a povrchní) příběhy, na Annu a její krátkej (a povrchní) příběh, na kuřbu, análek, piss – ,,JE TO JEN SEX“ (no bodejť, moje slova…). Nuda, šukací scéna (taky nuda? Tož to je složitější…), nuda, bobr, ….. (sem si dosaď co chceš….máš snad nějakou fantasii…). A – teď nevím jestli jsem to tak nějak pobral dobře - pokus o amorální obraz společnosti? (soráč, možná ty slova znamenaj něco úplně jinýho…) Prostě se mě snažej něco říct, ale moje šedá kůra je úplně blbá (ale tu kuřbu, piss a análek chápu, tak snad to se mnou nebude ….co chlapi?) Zcela vědomě podhodnocuju, ale já to tak cejtím. Vlastně necejtím vůbec nic. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Šla bych študovat do Paříže a přemejšlím, jak já se tam kurva uživím? 2.) Nevím, kdy je ten správnej čas se při hledání nájmu mrknout na kozy – na svoje kozy! 3.) Často se ptám, jestli není lepší nebejt manželka, ale kurva. 4.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (20.08.2012)

Snad všechno lze v Nich chápat stejně dobře jako rafinovanost i jako omezenost tvůrců – od fragmentárního scénáře až po diletantský výběr hudebních skladeb. Celý film působí hrozně povrchně a tak nějak zle, ale právě v tom nakonec vidím jeho kouzlo. Je to společenská kritika (nebo výsměch?) a zároveň (možná záměrně, možná ne) zajímavá filmařská sebereflexe. (29.06.2012)

Je pro mě překvapivé, jak některé místní komentátory minulo sdělení snímku. Soustředíc se na domnělou vyprázdněnost "utrpení" vyšší střední třídy se zaseknutou ledničkou a "odhalujíc" prý pseudoartové zobrazení "pouhé" novinářky účelově poslouchající radio Classic (wtf), opomíjí, že Szumovská ukazuje na tato pozlátka - formálně reprezentující mezitřídní/mezigenerační distanc -, dekonstruuje jejich porcelánovou krustu a staví paralelu mezi cestou životem novinářčiných informátorek a tím, jak žije ona sama. Na tom není nic do sebe zahleděného ani samoúčelně uměleckého. Elles naopak vykresluje - a nutno říct, že přehledně, nikoliv zmateně nebo nemotivovaně -, sociální realitu s ohledem na její rozostřený charakter. Sděluje nám zřetelně: ne, kdo si vydělává tělem, není jen šlapka nebo jen oběť. Nemá z toho jen potěšení nebo jen zničený život. Nejde jen o jejich autonomní rozhodnutí nebo jen o důsledek problémů systému. A ne, "vydělávání tělem" nelze redukovat jen na situaci, kdy zavolá cizí člověk a ráno nechá peníze na nočním stolku a nejde o téma, která se týká jen a pouze dané ženy. Snímek se soustředí na hranice třídní, generační, genderové, vzdělanostní, situační a další. Staví mezi nimi nepříjemné paralely a až na přehnaně archetypálního manžela zůstává v uvěřitelně nejednoznačné rovině. Nejde o pseudoart, ale o příjemně komplexní náhled na sexualitu jako nástroj, připsanou roli a hybatele dění. (25.09.2016)