Manželstvo po taliansky

Pověstný film, který není hoden své pověsti. A nenadchl ani český dabing z dob zlaté dabingové éry. Předpokládám, že vlnu Marčelů Mastrojánových a Sofinek Lorenových máme zdárně za sebou. Ono to bylo elegantně zdlouhavé a nezáživné. Těch pár dobrých momentů upravilo skóre na slabší průměr. Dost rozháraný styl vyprávění vadil především. A pořád to samé, opakující se dokola, uřvané. Když už se jevilo, že režie už se poučí ze své roztříštěnosti, tak nikoliv, a přicházely další šílené výlevy, co prostě dobrý děj nedělají. Režie i tak vykazovala občasný nadhled, přičemž až moc nechávala prostor dvěma hereckým hvězdám své doby, které to z té scenáristické bídy vytáhly, jen když se unavily řvaním, teatrálními gesty a celkovými neduhy, které odmítám tolerovat. Po skončení filmu, respektive debilním závěru, jsem si kladl otázku, proč se tohle drží v červených číslech. 4/10 (20.12.2018)

Film jsem viděl za život 5x a nyní jako stařec jsem si v něm zase něco neobyčejného našel. Skvělé herectví! To už se v ČR nenosí, stojí na značkách a přeříkávaj debilní texty. Mám to v originále, nedabované. Když Sofia řekne "Luciano" to zní. Všimnul jsem si i sociologické formy toho filmu. Sluha je vždy malý a blbý. Služka je vždy pracovitá, malá, sympatická jako prdel a dovede být i zlá. Sica z obyčejného příběhu děvky a války udělal klenot. Točilo se to v Neapoli, magické město. Sofia tam bydlí a v r. 2013 si nechala barák natřit na hnědo. Čuměl jsem na silnici před tím barákem s teleobjektivem Nikkorr 200. Nevylezla, nebo nebyla doma.... (27.05.2021)

Jak samotný název snímku napovídá, jedná se o vášnivou lásku, divoké hádky, nemanželské syny.. Sophia Lorenová má v tomto filmu obrovský prostor a pestrou škálu převtělení, od mladinké vyděšené dívenky přes krásnou sebevědomou ženu až po utahanou maminu tří velkých synů („se smrtí na jazyku“) a zvládá to všechno s živelností i elegancí sobě vlastní.. Inu, kdo z vyprávění pamatuje, jak to chodilo v dobách našich dědečků a babiček, nebude se příliš divit a užije si to.. Závěr se slzama mě dojal, zase.. Tedy hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. (30.09.2022)

Vittorio De Sica. Báječný režisér, který nás potěšil tolika roztomilými filmy. Tento film je laděn do hořkosladkého příběhu, který je 100% ze života. Samozřejmě, že se jedná o herecký koncert dvou nezapomenutelných hvězd let 1950-1970 Marcella MASTROIANNIHO a jeho stále herecké partnerky SOPHIE LOREN. Když k nám do Československa přišel tento film, tak kina praskala ve švech. Jednak byl Mastroianni ideálem téměř všech žen a jednak De SICOVY filmy slibovaly zaručenou kvalitní zábavu. Tehdy jsem si i já odstála frontu před pokladnou do kina. Dnes jsem měla možnost si tento film koupit na DVD. Podívala se po 40 letech znovu, mnohé si připoměla a bavila se stejně jako tenkrát... (28.05.2008)

Za ukřičeným zevnějškem této komedie si není možné nevšimnout působivé historické zkratky, která na obligátním skvělém páru Lorenová-Mastroianni postihuje nemravnou mravnost úzkoprsého katolického šosáctví. Vtipná a krásná , avšak nevzdělaná partnerka je používána nejen jako sexuální nástroj, ale i jako výkonná pracovní síla - podle potřeby - pro kuchyň a firmu. Toto latentní fešácké otroctví snáší do zralých let přicházející krasavice až do doby, kdy dospívají její - ale i jeho - synové. V lehké ženě procitá plamenná matka, která hledá stůjcostoj důstojnou existenci pro "společné" syny. V mezní chvíli konečně procitne i doposud slepotou stižený muž a alespoň zčásti vykoná to, čím již dávno byl zavázán nejen své neprovdané ženě, ale i dětem, ktreré s ní má. Roztříštěná rodina se stává sourodým celkem, pouliční ženština se mění v "zavedenou" a respektovanou paní domu. A tím vším je vzkříšen jejich jijiž dohasínající cit. Italská PRETTY WOMAN symbolizuje ve výstižné zkratce bolestnou cestu italského ženství. Lorenová, jeho nepochybný symbol té doby, ho spolu se Sicou a Mastroiannim přivádí k dosažitelnému naplnění. Opravdová komedie plynule přechází od vážného k směšnému nebo alespoň úsměvnému. MANŽELSTVÍ PO ITALSKU zakotvuje tuto skutečnost umělecky nezpochybnitelným a i dnes přístupným způsobem, v němž humor zůstává humorem, smích smíchem a vážné vážným. (23.09.2007)