Manželstvo po taliansky

Klasická italská komedie s ryze italskými dialogy a k tomu ty nenapodobitelné exteriéry. Samozřejmě i oba hlavní protagonisté dodávají filmu to potřebné. Těch 17 let na začátku Sophii samozřejmě nikdo neuvěří, ale ona nám to v průběhu vynahradí. Jeden z těch nejlepších filmů na téma úspěšného muže a dívky z nižší společnosti. (01.03.2011)

75% - Herci jsou zde dokonalí. Všechno ostatní je jen dobré. Jinými slovy: Nejsem fanda tohoto filmového žánru, děj mě až na pár scén moc neoslovil, pointa filmu je vůči mužům i ženám dosti nelichotivá, ale… multikontrastní Lorenová je prostě úžasná, a Mastroianni, i přes ten nemožný knír, byl též pan Herec… Jasné? (11.05.2007)

Vítejte v mém pravidelném feministickém okénku. Ano, tento film by měl být povinný pro každou slečnu, co se právě bezhlavě žene do náručí nějakého seladona a třeba si i myslí na vdavky. Sophia Loren v roli Filumeny Marturano nám ukázala návod, jak dostat i toho největšího nešťastníka a zapřísáhleho nepřítele ženitby do chomoutu. Marcello Mastroianni tu totiž hraje neukotveného svůdníka Domenica, co si rád zajde do podniku lehčích mravů a při jedné z těchto návštev se seznámí i s krásnou Filumenou. Od začátku je jasné, že tenhle vztah bude chtít hodně zalévat, aby vzkvétal, neb Domenico je váženým obchodníkem z dobré rodiny, nosí frajerský knírek, kterému podlehne každá sukně, protože líbat muže bez vousů je jako jíst párek v rohlíku bez hořčice, prostě nerozvážnost. Maličké se z něj podlomí kolena a dělá pro něj vše, co mu na očích vidí, stará se o jeho matku, obchod a domácnost. Ptáte se, co z toho má? Nic. Hanebník jí líta za mladšíma. Fůů, aby toho nebylo málo, tak ještě chuděra ukrývá své tři děti (jedno z nich je tady mistra) u chůvy, která o ně pečuje. Filomena ale nestahuje v jejím případě sukni, když brod je ještě daleko a kuje plán, jak zaopatřit své syny a přitom se vdát za muže svých snů. Mise je to nesnadná, nikoli nesplnitelná. (26.09.2014)

"Kdo nemá srdce, nemůže dostat infarkt." Manželství je souboj muže a ženy, ve kterým mají na začátku oba přibližně stejný šance na vítězství, ale vždycky vyhraje žena. Třeba taková Filomena. Prostitutka se třemi nepřiznanými potomky. Jakou má taková holka šanci proti bohatýmu plnokrevníkovi Domenicovi? Tomu přece stačí zamrouskat knírem a Země se přestane otáčet. Jenže od chvíle, kdy Filomena rajcovně vystoupila z autobusu oknem, bylo jasný, že tohle nebude mít Domenico lehký. Já jsem se u toho tedy nijak zvlášť nepobavil, ale to neznamená, že by to nebylo skvělý. A taky mě zasáhla představa, jak asi dnes trpí alfasamec Edward Lewis pod dominantní nadvládou svý Pretty Vivian. (24.11.2021)

Za ukřičeným zevnějškem této komedie si není možné nevšimnout působivé historické zkratky, která na obligátním skvělém páru Lorenová-Mastroianni postihuje nemravnou mravnost úzkoprsého katolického šosáctví. Vtipná a krásná , avšak nevzdělaná partnerka je používána nejen jako sexuální nástroj, ale i jako výkonná pracovní síla - podle potřeby - pro kuchyň a firmu. Toto latentní fešácké otroctví snáší do zralých let přicházející krasavice až do doby, kdy dospívají její - ale i jeho - synové. V lehké ženě procitá plamenná matka, která hledá stůjcostoj důstojnou existenci pro "společné" syny. V mezní chvíli konečně procitne i doposud slepotou stižený muž a alespoň zčásti vykoná to, čím již dávno byl zavázán nejen své neprovdané ženě, ale i dětem, ktreré s ní má. Roztříštěná rodina se stává sourodým celkem, pouliční ženština se mění v "zavedenou" a respektovanou paní domu. A tím vším je vzkříšen jejich jijiž dohasínající cit. Italská PRETTY WOMAN symbolizuje ve výstižné zkratce bolestnou cestu italského ženství. Lorenová, jeho nepochybný symbol té doby, ho spolu se Sicou a Mastroiannim přivádí k dosažitelnému naplnění. Opravdová komedie plynule přechází od vážného k směšnému nebo alespoň úsměvnému. MANŽELSTVÍ PO ITALSKU zakotvuje tuto skutečnost umělecky nezpochybnitelným a i dnes přístupným způsobem, v němž humor zůstává humorem, smích smíchem a vážné vážným. (23.09.2007)