Včera, dnes a zajtra

Na film jsem se podíval hlavně z důvodu jeho určitý "kultovnosti" a přistupoval k němu s velkou nedůvěrou. Celkovej dojem z filmu je lehce pozitivní, nicméně opět za sebe řikám (tak jako skoro u všech tzv. kultovních filmů), že zdejší hodnocení je dost přehnaný. Teď jenom ve zkratce k jednotlivejm povídkám: První povídka je nejdelší a pro mě zároveň dost nudná. Sophia Loren rodí jedno dítě za druhym, protože nechce jít do vězení. Ale nakonec se do toho vězení stejně dostane. Nějak to postrádá pointu. (30%) --- Druhá povídka by se dala zkrátit tak na 3 minuty, ale mě zaujaly hlavně záběry z provozu v tehdejší Itálii. Opravdu velice zajímavý složení vozovýho parku. (70%) --- A třetí povídka byla natočená nejspíš hlavně z toho důvodu, aby se Sophia Loren trochu odhalila. Je to dost o ničem, ale uteče to jako voda. (60%) --- Filmu jako celku dávám teda 3 hvězdy. Jinak Sophia Loren ukázala nejen svou krásu, ale taky neuvěřitelnej temperament při každym sebemenšim gestu a ukradla tak prakticky celej film pro sebe. Všichni ostatní (včetně Marcela z nástrojárny) mi tam přišli tak nějak jenom jako křoví. (03.03.2012)

Povedené tři povídky, kde excelují Sophie Loren a Marcello Mastroianni. První povídka je návod, jak zůstat na svobodě a nedostat se do basy, prostě stačí být neustále v jiném stavu. Perfektní italská rodinka, kde mladý Ital nepracuje. Musím uznat, že tady Sophie Loren směle konkuruje hereckým výkonem a temperamentem mé favoritce Gině. Druhá povídka, je krátká a kladl jsem si i otázku proč to někdo natočil. Prostě bohatá panička se nudí, když je manžel pryč. Třetí povídka opět skvělá a zase dominují vynikají herecké výkony. Lehká děva Sophie okouzlí mladého adepta teologie a její milenec Marcello pak musí "trpět". Celkově báječná italská klasika. (21.02.2011)

První povídce vévodí Adelina, která rodí jedno dítě za druhým, aby se vyhnula lochu, jenže po sedmém (nebo kolikátém) začne být její manžel Carmine poněkud… vyšťavený. Naštěstí je ve hře i neapolitánská sounáležitost a hluboce zakořeněný odpor k justici, takže vše se v dobré obrátí. Ve druhé je hlavní postavou milánská nafrněná panička s rolskou a uťápnutým milencem a třetí kraluje Mara, římská lehká děva, jedním toužícím ctitelem z Bologne a druhým ze semináře. Ve všech povídkách ztělesňuje Sophie prototyp italské Ženy, živočišné, nevypočitatelné a temperamentní, zatímco Marcello submisivního muže, který ženě ve všech směrech podléhá a vlastně byl stvořen jen pro její rozmary. Ony ty de Sicovy komedie vlastně nejsou nijak vtipné. Ale jsou zábavné, ukřičené, přelidněné, smyslné, prostě z nich dýchá Itálie. Mám je nejradši k těstovinám. (29.12.2016)

Nějak nevidím smysl hodnotit ty povídky jednotlivě, tak to zkusím shrnout nějak v celku, i když to stejně úplně nedodržím. Prvním dvěma bych dal 4*, té poslední 3*, nicméně všechny spojují stejné problémy - slabý závěr a občas přehrávající Sophia Loren. Nic proti ní, hezky se mi tu na ni koukalo, ale tady opravdu měla pár slabších výkonů. U první povídky to pro mě jsou vlastně jediné slabiny, protože jinak to byl zajímavě gradovaný a vtipný příběh, který si mě dost získal a budoval i hodně zajímavé drama uvnitř něj, ale tady mi obzvlášť závěr dojmy dost pokazil, protože mi přišel mdlý, nijaký a bez pointy. Druhá povídka měla skvělý nápad, vyzněním lehce připomínající Antonioniho témata (a kdyby takhle vypadaly jeho filmy, hned bych ho měl jako režiséra radši), ale opět tu byl mdlý závěr, který opět pokazil jinak zajímavě gradující nápad. A co se týče třetí povídky, ta mě zaujala nejmíň, časem i začala nudit a i přes dobrý nápad a myšlenku opět dospěla víceméně nikam. Být všechny povídky nějak vygradované, tak jsou skvělé asi všechny, ale takhle každá dost ztrácí. I přesto to na slabé čtyři vidím, byť mám pocit, že od De Sicy jsem zatím nic slabšího neviděl... Možná jsem jen měl přehnaná očekávání, co já vím. Slabé 4* (12.11.2022)

Doplnila jsem si svůj filmový rest a bylo mi potěšením, houpám se na filmové vlně a je mi na ní krásně.. Sophia Lorenová je nádherná žena, výborná herečka a ta živelnost, energie, emoce to se jen tak nevidí, ať už se jedná o obyčejnou maminku (věčně těhotnou) nebo zpovykanou bohatou manželku, co má v hlavě i v duši prázdno, poslední povídka nejlepší, samozřejmě míněno mýma očima, bavila mě nejvíc.. Marcello Mastroianni sekunduje zdatně a stejně tak se mi nejvíc líbil v té poslední povídce.. Filmové pohlazení po všech stránkách.. (24.12.2023)