Sleep Dealer

Sleep Dealer nabízí nepříjemnou vizi světa, v němž bohaté země (zde USA) odčerpávají z těch chudších pracovní sílu i přírodní bohatství (vodu). Žárlivě střeží své bohatství a sebemenší náznak vzdoru či jen možnosti jeho existence v okamžení zprovodí ze světa a ještě se chlubí budováním míru. "Přípojky", rozhraní mezi stroji a člověkem, umožňují, abychom větě vyřčená nejvedlejší postavou: "Konečně má Amerika, co vždycky, zaměstnance bez zaměstnanců," přiřkli hodnotu logická 1. Tak, stroje se ovládají na dálku, z mexických "továren", ta "lůza" zůstává se svými problémy pěkně doma, za neprodyšnou hranicí. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Oddramatizováním filmu dosahuje Sleep Dealer ve svých vrcholných okamžicích až hypnotického odcizení, které snad může být vlastní lidem vytrženým ze svých životů, se vzpomínkami na Truenode, webu pro sdílení zážitků, moři nezájmu, duším v pracovní době vyrvaným z těl a nacpaných do strojů, dočasně nalézajícím štěstí jen v ženské/mužské náruči. Pohledy za hranici, kde je to zdánlivě stejné, zastavený čas s dívkou, strnulé pohyby v továrně a bytí ve stroji se mi líbilo... Žel, oddramatizování je nedůsledné a zápletka spočívající v (očekáváném a proto těžko považovatelném za SPOILER) vzepření se systému poněkud neuspokojivě naivní, naštěstí zakončení akcí pojatou "neakčně", tedy vhodně odpovídajícím způsobem pro neosobní boji bezpilotních letounů "na dálkové ovládání", mi přišlo poměrně svěží. Klika, že hrdinové zvolili techniku k dosažení svých cílů, jinak bych vyznění filmu vnímal jako luddistickou oslavu předindustriální éry plné opravdovosti a štěstí. Film z tohoto záměru přesto lehce podezřívám a hodnocením strhávám především za úvodní otravné dialogy, kterými příliš papírově duní moudrost stáří či hloupost pojídačů americké popkultury. Tomuto filmu sluší mlčení. Nesluší mu předžvýkání a tím změlčení všech myšlenek tak, aby "to došlo každému". (25.10.2010)

Moje zatím nejlepší zkušenost s mexickou kinematografií - ta se doposud omezovala jen na pár filmů o drogové problematice nebo mnou silně opovrhované perverzní telenovely. Příběh „chudého“ venkovana jenž si svá největší „bohatství“ uvědomí až daleko od domova musí zapůsobit snad na každého. Na pozadí futuristického příběhu se odehrává všední drama ... boje mezi odlišnými kulturami, obavami z globalizace, vykořisťování chudých i jejich utrpení z odloučení od blízkých při cestě za výdělkem. Zajímavý námět, (pro nás) exotické prostředí a menší důraz na vyumělkované efekty dávají vyniknout příběhu. Stějně jako KatushkaK (dík za skvělé titulky) se už těším na další dílko Alexe Rivery. (09.09.2009)

Chudé a zaostalé Mexiko potkává v této sociální sci-fi virtuální realitu, která slouží jako další nástroj vykořisťování a otrocké práce... Jedná se o koncept, který je společně s krásnou Leonor Varelou hlavní devizou tohoto snímku, který se však ani po formální stránce a jistě i při velmi malém rozpočtu nemá za co stydět... (08.12.2009)

A jéje, další romanťárna, tentokrát zabalená do sci-fi obalu. Ten nepostrádá některé (dů)vtipné nápady, moc jich ale není a celkově je to dost nuda. A co se oné romantiky týká, tak tam mě zase urputně denervoval představitel hlavní role, který je prvoplánově nesympatický a k tomu vůbec neumí hrát. 45% (03.07.2011)

Pěkný nápad a zajímavá "vize" technicko-vykořisťovatelské budoucnosti. Alex Rivera si vystačí s málem a ve svém debutu odvedl velmi dobrou práci. Chybí tomu sice nějaká větší pointa, dobrý leit-motiv, ale jako vstup do světa kinematografie režiséra úctyhodné a pokud bude Alex pokračovat v tomhle stylu, může to dotáhnout daleko. (30.12.2009)