Bang Bang Club

Když se ve filmu sejdou hyeny a opice, nikdy pořádně nevím, komu fandit. Velmi si totiž vážím mrchožroutských paparazziů, co trpělive krouží kolem supa, který trpělivě čeká, až se mu dodělá večeře! Jsou to totiž děsní hrdinové, kteří dobře vědí, že kamaráda s průstřelem břicha je nutné nejprve dobře nasvítit, pořádně ofotit a teprve potom začít s resuscitací. Jednou přece ten pravý masakr cvaknout musí, aby si pak mohli pulírovat Pulitzera a Enšpíglovi s Malarkeyem přistál ráno na zápraží Blesk i s obrázky! Rovněž si nesmírně vážím kulturních, vzdělaných a pracovitých lidí, co jsou schopni udělat z malebného, prosperujícího státu Súdán dřív, než byste řekli liný negr. Docela nedávno jsem byl v Jaru, a tím nemyslím, že jsem jako myl nádobí, nýbrž jsem vezl Radovanovi nějaké to teplé spodní prádlo, a noční procházky romantickými zákoutími Johanesburgu jsou přesně tím pravým pro nešťastné milence, kterým v lékárně neprodali strychnin. A ke vší té glorifikaci těch, co si to právem zaslouží, je to jako bonus i pěkná nuda! (12.04.2012)

A good picture is one that asks a question. 1) Fotografovat lidské utrpení není job pro každého. Aktéři dávají všanc život, zdraví i psychickou pohodu. Nevyhnou se ani pobouřeným reakcím veřejnosti na fakt, že místo aby poskytovali pomoc, tak fotí. They're right. All those people who say it's our job to just sit and watch people die. They're right. _____ 2) Film se ovšem morálními otázkami nezabývá. K tomu režisér: I think one of the reasons why the film is a little controversial is that it doesn’t really answer those questions and it really leaves them hanging and expects the audience to think about that stuff._____ 3) Dosavadní režisér a především producent dokumentárních filmů, vzděláním právník, Jihoafričan Steven Silver napsal první scénář a natočil celovečerní prvotinu s aktivní účastí autorů knižní předlohy, fotografů Grega Marinoviche a Joaoa Silvy. Točilo se ve stejných místech, kde se boje odehrávaly. Opět režisér: One of the by products of this design was that the people you see in these shots were the actual people who were part and present at these events. We were filming on their streets. As a result, they are not acting, they are remembering, which brought an extraordinary quality to the film._____ 4) Zaujal mě 36letý nestárnoucí Ryan Phillippe spolu s 29letým Taylorem Kitschem, který kvůli roli za dva měsíce zhubl 17 kg._____ 5) Působivá je i hudba 46letého Angličana Philipa Millera i další songy, které ve snímku zazněly._____ 6) A ještě jednou režisér: In December 2010, João stepped on a landmine just outside Kabul, and had both of his legs amputated. He watched the film from his hospital bed. I can’t imagine ever making a film that could ever be as visceral as the actual experiences of The Bang Bang Club. (10.01.2014)

Neskutečně zajímavé životní příběhy, stoprocentně adrenalinové fotografování a revoluční formování dějin Afriky. V jednom okamžiku hltáte dobrodružství 4 fotografů a za několik minut se šíleně nudíte. Na režisérské židli měl sedět někdo úplně jiný! Nevím, proč, ale iritovalo mě aranžmá Carterovi fotky, asi je to tím, že je natolik profláklá, že vás ruší pouhá barva supa (ve filmu šedivý/bílý v originále hnědý). Opravdu velká škoda toho nešikovného zpracování! (27.11.2011)

Působivý snímek vyprávějící pravdivý příběh skupinky válečných fotografů, kteří nejsou z těch nejopatrnějších. Kolem sviští kulky, ulice jsou posety mrtvými těli a přesto se uprostřed davu domorodců s mačetamy krčí střízlík s prstem na spoušti (fotoaparátu), aby podal reálně krutý obraz války, která je navíc mimo věškerý zájem civilizovaného světa. Což dokazuje i to, že události v JAR, zde dokumentované mi byli absolutně něčím novým. Bez příběhu, bez příkras jen snaha o co možná nejreálnější obraz lidské "dark side". (01.06.2012)

Nevím, koho se víc zdráhám nazvat člověkem - jestli kohokoliv z tábora můj soused zabiják, nebo jedno koho z dobrodruhů, co si přivstanou, aby pro mrzký peníz, který vzápětí proženou tělem a pro, v tomto případě pochybné supovité ocenění zvěčnili, jak si jdou po ránu dvě bandy hrdlořezů s předvojem roztleskávaček zasportovat, vypustit přebytek páry z nicnedělání a zároveň kapku snížit populaci... Nechovám k těmto protipólům nemocného světa ani zbla sympatií, a to málo pochopení, co bych mohla vydolovat, patří těm, co ze své práce zůstanou na budku. K lepšímu dojmu z Bang Bang Clubu nemohla přispět ani ženská část týmu, evokující jakýsi polní nevěstinec a příšerně nijaký Ryan Phillippe, jakož i Taylor Kitsch s přitepleným úsměvem neměli šanci mé znechucení (z oslavy práce válečného fotografa?) zvrátit. (23.05.2014)