Moneyball

Film o tom, kterak jeden podceňovaný generální manažer jednoho nepříliš bohatého baseballového klubu dokázal vyhrávat zápasy díky strategii, kvůli které ho všichni zatracovali a odepisovali, ale on s ní nakonec možná změnil dějiny baseballu. Na film jsem se podíval z jednoho prostého důvodu, kterým je baseball. Ten sport miluji, je vůbec mým nejoblíbenějším sportem a filmů o baseballu, které se dostanou až sem k nám do Česka, je na můj vkus zoufale málo. Proto jsem uvítal možnost rozšířit si obzory o další film s tímto tématem,a rozhodně jsem nelitoval. Brad Pitt jako zapálený manažer, kterému není jeho tým lhostejný, hraje perfektně, aniž by jakkoliv tlačil na pilu, a přitom je ve své roli úžasně přirozený, jakoby výměny a prodeje hráčů řešil dnes a denně. Z herců mě dále potěšil Chris Pratt, kterého jsem si oblíbil v seriálu Everwood a viděl jsem ho teprve v jeho třetí roli, ale furt je to sympaťák a furt hraje perfektně. Jinak po dějové stránce filmu nikterak neupadá tempo, je po celou stejně záživný a zajímavý, a i díky tomu mě dokázal nadchnout. Co mi trochu vadilo je, že nebylo ukázáno více záběrů ze samotných zápasů, díky tomu film chvílemi působil na můj vkus možná až příliš profesorsky, a to je důvod, proč nemohu udělit maximální hodnocení. Uděluji tedy čtyři hvězdy. (19.01.2013)

Scenáristicky precizně vykomponované drama, které je schopno stavět na baseballu právě tolik, aby diváka zcela ponořilo do světa prvoligového sportu, ale přitom ho nezmátlo a neumořilo, jemu neznámými (americkými), reaáliemi. V konečném důsledku není baseball na filmu zdaleka to nejdůležitější, je to jen prostředek pro přednesení spousty "obyčejných", ale přitom intenzivních a záživných dialogů, baseball je zde základ, na kterém se budují myšlenky... Myšlenky, které vydělávají peníze, nebo naopak hýbou světem i s přísunem peněz, značně sníženým. Speciálně jako bonbónek oceňuji citelný emocionální opar, s nimž je zde tak decentně a inteligentně pracováno, aby film nesklouzl k žádnému "velkolepému" patosu... 8/10 (29.12.2011)

Basseballový míček je patrně jediným kulatým nesmyslem, který jsem nikdy nehonil po hřišti, neboť mé nepříliš manuálně zručné horní končetiny mne předem jasně varovaly, že ani v tomto sportu se světovou hvězdou nestanu. Mám však radost ze způsobu, jakým Billy vytvořil výjimečně schopný tým i bez miliónových transférů. Stačila správná kombinace intuice se statistikou a ono se to odpalovalo za bariéry i bez toho, že by nějaký mimořádně hodný kapitalista musel v lóži finančně vykrvácet. Moneyball zkrátka beru jako důkaz toho, že profesionální sportovci jsou naprosto neadekvátně přepláceni, z čehož baron Pierre de Coubertin ani já nemáme vůbec žádnou radost. (10.11.2012)

Pokud jste Američani, přičtěte si deset %, jestli máte rádi baseball, tak dalších 10, za (až moc civilního) Pitta taktéž. Jinak je to místy docela nuda s extrémním počtem narážek na baseballovou historii a s hutným herním slangem, bez jejichž znalosti jsem si film užila mnohem míň. A to ještě vím, co je to nadhazovač, meta a homerun. Fakt, že jde o Sorkinův scénář, je rozeznatelný do půl hodiny, i když to předem nevíte (souhlas s Marigoldem). Ukecanost u sportovců však není cool tolik jako u subkultury ajťáků a nerdů. Vyzdvihnout však musím to, že Moneyball obsahuje několik dobrých vtipů, které jsou částečně jakoby skryté v řeči a běžných gestech - neupozorňují na sebe, přirozeně se objeví, ale rozhodně ne každý se smál. 70 % s odřenou pálkou, ale na odplivnutí do kelímku to rozhodně není./// Dceřina (skvělá Kerris Dorsey) písnička byla skvělá, dokonce lepší než originál (!), ale její text působil spolu s finální scénou až příliš explicitně a lehce citově vyděračsky. A Jonah Hill by měl zůstat u vážných rolí, protože z něj poprvé vyzařovalo nějaké charisma./// S odstupem musím říct, že vlastně netuším, jaká je cílová skupina filmu. Starší nebudou stíhat číst hutné titulky, pro zamilované párečky je tam minimum romantiky, puberťačky na to půjdou kvůli Pittovi, ale žádné potencionálně kultovní scény se nedočkají. Pro sportovce je to příliš neakční a navíc s artovým přídechem. Není to ani jímavé a dobře stravitelné klišé jako Blind Side. Just enjoy the show. [Kino] (15.11.2011)

Baseballoví fajnšmekři si to určitě užijí víc, než já. Docela mě bavili ty zákulisní diskuze koho koupit a koho ne, ale to prostě nestačí. Film má dvě a čtvrt hoďky a moc se tam toho nestane. Dobře, vsadil na neotřelou myšlenku vybírat hráče podle statistik...a dál? Scény s dcerou vystříhat, ději vůbec neprospívaj a zábavě taky ne. Brad Pitt taky nic moc výkon. Prostě průměr průměrů, který se tak moc snaží být Oscarový, že zapoměl na diváka. Zajímalo by mě, kdo si tohle pustí znova. (08.01.2012)