Nikdy ma neopusť

Celkový děj pochmurně táhlý, místy hranicí s nezáživností, ale výsledná pointa je kvalitní a pochuchává tak můj názor na klonování lidí pro dárcovství orgánů. Citová pavučina je možná schválně nedopracovaná, snad k zvýraznění svéráznosti Tommyho, no je lepší nad věcmi moc nepřemýšlet - u filmu to platí dvojnásob. 70% (29.03.2011)

U každého filmu, který se mi nelíbil, se snažím najít alespoň něco, za co bych mu mohl dát alespoň jednu hvězdičku. Např. když už mne třeba neosloví děj, herecké výkony či nezaujme ani hudba, tak se třeba stane, že si řeknu: „Ale ten střihač byl machr, neb z toho hovna co měl jako materiál, nadělal alespoň pěkné souměrné kulaté srnčí bobky." A pak dám jednu hvězdu. Ale tohle? Tohle je filmařsky ničím zajímavý nesmysl o hloupoučkých ovcích, čekajících na porážku. (07.12.2015)

Je to sice spíš vizuální příloha k Ishigurově stejnojmenné knize, natočená velmi komorně a klasicky, nepřinášející žádné překvapivé pohledy nebo výrazně originální ztvárnění, nicméně jde o příjemně čistý, komorní a vizuálně zajímavý snímek s přesvědčivými hereckými projevy, navzdory tématu bez přehnané sentimentální exploatace. 3,6* (09.04.2011)

Těžce stravitelný film a hlavně film, při kterém vám, pokud nemáte empatii na úrovni čtyřicetiwattové žárovky (vyšroubované, samozřejmě), na mysl naskáčou myšlenky o tom lidském bytí a nebytí, o tom, že naším největším darem je sám život a taky o tom, že ne každý tento dar dostane... Film vskutku depresivní a to ani ne tolik samotným příběhem, jako spíš jeho vyzněním a taky tím, s jakou apatií se všichni ti, jejichž jediným životním údělem je starat se o své orgány, aby jim mohly být dříve anebo později vyříznuty, ke své situaci staví... Žádný pokus o útěk, žádné vidění lepšího života, žádná naděje... A snad nebudu moc spoilerovat, ale ne, ani samotný konec na tom nic nezmění, naopak. Zkrátka film, který mě zase jednou přinutil u něho myslet (třeba i nad tím, jestli Andrew Garfield trpí anebo netrpí nějakou psychickou poruchou... :-). (02.11.2013)

Ambiciózní sci-fi natočil americký režisér Mark Romanek podle stejnojmenného románu britského autora japonského původu Kazua Ishiguroa. Jednapadesátiletý Romanek, který na sebe upozornil především natáčením hudebních videoklipů a Never Let Me Go je teprve jeho třetím filmem, měl k dispozici hvězdné obsazení a scénář Alexe Garlanda."Je to skvělý scénář, a když jsem ho přečetl a viděl film, říkal jsem si, že můj román mohl být o sto stránek kratší," řekl na tiskové konferenci v Londýně Ishiguro, který za jinou svou knihu (Soumrak dne) získal prestižní Bookerovu cenu. Knightley ve svých filmech (Láska nebeská, Pýcha a předsudek či Vévodkyně) obvykle hraje atraktivní a sympatické role, ale tentokrát je v trojúhelníku přátel nejkontroverznější postavou. "Neměla jsem tu postavu ráda, je to studie žárlivosti," uvedla dnes Kneightley. Přiznala, že hrát "skoro zápornou úlohu" pro ni bylo nezvyklé, ale znamenalo to "vzrušující výzvu". (15.06.2020)