Ink

Svět se už dočista zbláznil - jak se může hodnocení takové epochální, amatérské kraviny vyšplhat nad 50%? Je totiž rozdíl mezi indie/nezávislým filmem a nízkorozpočtovou škvárou. Jamin Winans nejen, že nemá talent, ale disponuje hned několika antitalenty, na jejichž čele se skví naprostá absence soudnosti. Nechám teď stranou béčkové herce a ufňukaný scénář bez jiskry, který vypadá, jako by ho psal nějaký sentimentální rentiér. Skutečnou osinou v zadnici je zde kamera, střih, efekty a masky. Zcela evidentně dokreslené odlesky světel, Inkova maska vyvedená jako polystyrénový nosan, který nosil Raymond Luxury Yacht a - hlavně a především - laciné a nepřirozené barevné filtry a příšerně přepálené barvy, čili charakteristický projev výtvorů každého packala, kterému se zdá, že točí umění. Winans je často srovnáván s Richardem Kellym (Donnie Darko) a mě nezbývá než souhlasit - skutečně, každý z nich má vcelku slušnou šanci, že se stane Edem Woodem XXI. století. (08.11.2009)

Vôbec sa nedivím, že žiadne väčšie štúdio neprejavilo o Ink záujem. Práve aj z tohto dôvodu, keď malinká spoločnosť Double Edge Films, musela nakoniec všetko robiť a uhradiť sama, vznikol druhotriedny film, ktorého špeciálna schopnosť unudiť diváka takmer k smrti je očividná. Toto je výsledok toho, keď sa do filmu pustí malá spoločnosť, nesympatický druhotriedny herci česť výnimkám (Quinn Hunchar - Emma) a neschopný režisér. Ako samotný csénar nieje zlý, ale nato, aby film spĺňal moje očakávania, sa do toho musí obuť niekto iný. (05.05.2011)

Jamin Winans měl zůstat u krátkých - střihově a hudebně propracovaných filmů. Svůj talent (prozatím) nedokáže rozvinout do celovečerního filmu a tak má jeho další dílo Ink nekolik hluchých míst. Přesto tomu dávám tři hvězdičky, i když jsem po většinu času chtěl dát dvě (nechte si to také rozležet v hlavě, než se začnete vrhat na hodnocení). Ink je zajímavá koláž veškerých filmových vymožeností, se kterými se můžete setkat. Digitální zrno největšího kalibru, rapidmontáž a hudební klipy. S tím se nejčastěji setkáte, protože to jde Jaminovi nejlíp. Vrchol režisérského talentu můžete vidět v šedesáté minutě filmu. Kde vidíte přesný "Butterfly effect", který mě pak udržel po celou dobu filmu. Až do konce. To mě na tom mrzí, že jsem musel čekat tak dlouho. Ale Vám možná čas s tímto filmem uteče rychleji... (09.11.2009)

Scénář: Jamin Winans .. Úvodních zhruba 20 minut je příšerných. Utrápené snové flashbacky, stínohry, bubáci, rodinné fragmenty, vše vrstvené bez nějakého rozmyslu a směrování. V tu chvíli jsem měl velké obavy, aby nešlo jen o 105 minut (pře)exponovaných a nesourodých obrázků nějakého nízkorozpočtového experimentu. Někdy za polovinou stopáže sice tyto obrázky začnou dávat v jistých konturách smysl, nelze však pominout, že scénář je i tak dost slabý a na celovečerní film nedostatečný. Něco málo působivých scén se ke konci už dokonce najde, výrazně jim pomáhá "vykradená-předělaná" skladba Surface Of The Sun, ale výslednému dojmu už to významně nepomáhá. Celkově snímek působí amatérsky, lacině a v úvodu až odstrašujícím dojmem. Jamin Winans má přes sebou dlouhou cestu do kvalitní ligy. (22.11.2009)

Působivá vizuální stylizace, která je sice na první pohled dělaná s nízkým rozpočtem, ale zase na druhou stranu s láskou a nadšením. A to se v dnešní době cení (aspoň já to ocením více než Bayovy výbuchy za 300 miliónů). Zpočátku je příběh dost zmatený a těžko uchopitelný, zdá se býti poměrně netradiční. Postupem času se ale děj divákovi ozřejmí a vy zjistíte, že sleduje příběh z těch nejobyčejnějších, jen zahalený do zajímavého fantasy hávu (sci-fi bych zde nepoužil, věděcký základ zde nenajdete). Pěkné 3*. (18.12.2009)