Pokrevní bratři

Nadprůměrný film s hlubokou komorní atmosférou. Natočeno prostě a stylově, bez zbytečné krve, vulgarit a neopodstatněné snahy zaujmout. O to víc vás Pokrevní bratři uchvátí, a dojem z filmu se udrží ještě řádku dní, kdy na něj budete myslet. Tomu se říká kritický vychovávající realismus. Velmi dobří mladí herci a zápletka, která stojí za to, aby se o ní přemýšlelo, a aby se vyvozovaly důsledky. Doporučuji. (10.05.2013)

Ono v podstatě o nic nejde, ono se víceméně nic neděje, on skoro nikdo nemusí hrát, ona je to svým způsobem nuda.......ale pak najednou si poskládáte detaily.......všímáte si změn v chování.........příčin a důsledků........tác, tráva, prášky, oprátka, sekyra.......dokonalé plány, dokonalé sny, dokonalé myšlenky.............má být takové dítě prohlášeno za nevinné? (31.01.2012)

Holandská zbytečná rozvláčnost nesympatických herců. ~~~ Dva zbohatličtí floutci, jedno trdlo a jeden nevychovaný spratek ukradnou moped a spratek si ho nechá. Jenže když po něm začne jít policie, musí zmizet a tak se schová u bratrů zbohatlíků. Ti ale nemají moc zájem pěstovat si ho na půdě na věky a spratek nemá zájem si hledat nové bydlo. Když začne ostatním vyhrožovat prozrazením tajemství, jak to přesně bylo s mopedem, nemají chlapci moc na výběr a musí se spratka zbavit. ~~~ Všem bych zmaloval prdele, že by si nesedly ještě jejich vnoučata, tady se z toho dělá velké drámo. Kdepak, pokud neusnete hned, usnete za chvíli, a kdyby klučili oddělali hned na mopedu, mohlo to být mnohem kratší, mnohem méně nudné a stejně zapomenutelné. (16.07.2011)

Příběh tří na první pohled slušných chlapců, kteří na půdě svého domu ukryjí čtvrtého kamaráda před pátrajícími policisty. Ukrývání Ronnieho ale časem přestane být přátelskou výpomocí, stane se pro všechny přítěží a noční můrou. Na povrch vystupují temné stránky dospívajících chlapců a jejich budoucnost počíná zakrývat temný mrak. Nejpozoruhodnější na filmu je, že byl natočen podle skutečné události, jejíž pamětníci ještě dnes žijí. (20.04.2010)

Tři smradi se rozhodnou, že fragnou čtvrtého, bo se zdá mít hubu na špacýře. Nikdo ve filmu mě nebyl sympatický, nelíbil se mi ani kuštíček nizozemské společnosti a etikety zde odprezentovaný, přechod z mindsetu "já se tě bojim" na "chci tvoji krev a chci ji hned" je zde fakt o ničem. PŘESTO SE DOKÁŽE ZAŽRAT POD NEHTY JAK ŠPÍNA Z CHLÍVA, protože se ti kluci i k sobě navzájem chovají neskutečně chladně, a s žádným exekutorem činu nelze v žádném případě sympatizovat - jeden se na to snad i vyloženě těší, aniž by přitom dokázal sáhnout nějaké tenistce ze sousedství na číču, to je velice zajímavé. A poslední věta je pro celý film zhruba tak příznačná, jako Bohúšovo dědické "teď si vás kupim všechny". _____ P.S. dal bych daným frackům z placatozemě vyjet na Ukrajině, Velamosce, či Libertě trasu Hutisko - Soláň - Karlovice, aby přestali mordovat a přišli na jiné myšlenky ,-) (17.07.2012)