Darfur

Uwe, co se s tebou děje? V posledné době se kvalita tvých filmů zlepšila, (aby se zase zhoršila třetí BloodRayne) a tento snímek je tvým nejvyspělejším filmem. Oceňuji informovat tímto způsobem o masakrech v Sudánu a to velmi surovou formou, kdy člověk opravdu cítí nepříjemné pocity při brutálních masakrech žen a dětí. Výtka by opět šla k příliš roztřepané kameře. Jinak spolu s Tunnel Rats tvůj nejlepší film. Doufám, že k nim do třetice přibude i Max Schmeling. 8/10 (28.07.2011)

CITÁT - To je vše, co chci: přežít a jít domů!!............. Konflikt v Darfuru byl nazván genocidou a největší humanitární krizí 21. století. Skupina novinářů jede získat důkazy o genocidě do jedné vesnice na území Darfuru. Tři hodiny cesty, hodinu a půl fotografování a rozhovory s vesničany a pak zpět. Jak to zní jednoduše. Jenže potíže jsou tu hned. Objevuje se druhá válečná strana. Chtějí vesnici zmasakrovat, znásilnit ženy, zabít muže a děti. Možná si to v přítomnosti zahraničních novinářů netroufnou. CITÁT - Doufám, že přítomnost novinářů je donutí vesnicí jen projet........... Uwe Boll tu poukazuje na to, že i tolik let po druhé světové válce existují rasové čistky. Zde je to Arabský svět proti světu Africkému. Film se žene do brutálního masakru, při kterém budete brečet. Naprosto povedená hudba Jessici de Rooij podkresluje to beznadějné vraždící šílenství a následný smutek. CITÁT - Bůh nás ochrání.......... Tenhle příběh je fakt síla a závěrečná slova tomu dají za pravdu - To že jsme nezabránili genocidě znamená, že jsme se nepoučili z minulosti. Scénář a režie Uwe Boll a Chris Roland. Kamera - Mathias Newmann. Nejlepší film Uwe Bolla, co jsem zatím viděl. (28.09.2012)

Uwe mě překvapuje čím dál víc. Tentokráte natočil film, který by snad měl přinášet i nějaké to poselství............a on přináší. V první třetině parta západních pisálků přijíždí do vesnice, kde mapují život tamních obyvatel a snaží se pojmenovat jejich problémy. Z toho je vyruší banda Arabáků, kteří v druhé třetině spustí neskutečná jatka. Závěrečná třetina se nese ve znamení vendety novinářů a černošského vojáka, kteří se vrátí do vesnice vypořádat se s útočníky. A -spoiler- ono to nedopadne zrovna dvakrát dobře, za což má Boll další plus. Jasně - neni to žádná dokonalost, ale to, jak se tenhle německý "mág" dokázal vypořádat s podobným tématem, si zaslouží středně hlasitý potlesk. 60% (23.08.2012)

Dlouho jsem váhal, jak film ohodnotit. Na Darfur se dá pohlížet ze dvou úhlů: buď ho odsoudíte jako další z řady režisérových zhovadilostí, v níž tentokrát pouze využívá skutečný problém k realizaci svých vlastních zvrhlých choutek, nebo film přijmete jako funkční alarmující zprávu o něčem reálném, zrůdném a neřešeném. Vzhledem k tomu, že Boll do súdánské vesnice posílá skupinku bílých novinářů s kamerami, foťáky a žvýkačkami, a do celkového bezvýchodného tónu filmu tak zahrnuje i naivně pozorovatelskou roli Západu, jsem pro tu druhou z navržených možností. Ano, je to dost amatérské, improvizace je cítit na sto honů, herci deklamují jako když Poláci dabují Hollywood, a nakonec i ta snaha sdělit něco zásadního a společensky podstatného je místy celkem okatá, ale za tu sebereflexivnost, která vlastně komentuje i problematičnost samotného filmu, dávám palec nahoru. (24.08.2011)

Súdán, Dárfůr, Afrika. Snímek zachycuje genocidu na tamním černém obyvatelstvu. Toto území několik set let k patřilo Arabům, respektive si jej podmanili a z původního černošského obyvatelstva udělali otroky. Posledních 150 let zde vládli Angličané a až do roku 1955 zde měli zásadní vliv na vše co se v zemi odehrávalo. Tak jak je to skoro u všech bývalých kolonií, to co dříve fungovalo (samozřejmě i na úkor klidských práv) se po osamostatnění jednotlivých státečků většinou vždy zvrtne v masakry. Loutkové vlády padají jedna za druhou a nejvíce je na tom bito nejchudší obyvatelstvo. V roce 2003 v oblasti propuklo povstání proti súdánské vládě ovládané Araby. Vzpouru vedla dvě hlavní povstalecká uskupení - Hnutí pro spravedlnost a rovnost a Súdánská osvobozenecká armáda. Povstalci upozorňovali na útlak nearabského obyvatelstva vládou v Chartúmu. Vláda na povstání reagovala nálety a podporou pozemních útoků arabských milic Džandžavíd. ---- Zde začíná tento snímek, skupina mezinárodních pozorovatelů složená z novinářů projíždí oblasti v bílých landroverech s nápisem AU pod mandátem UN. Ten jim standartně umožňuje pouze shromažďovat materiály a dokumentovat, ale do případných konfliktů nezasahovat (maximálně ještě rozdávat dětem žvýkačky než je mačetami rozseká vládní milice). Konvoj má na ochranu pouze pár vojáků od AU (Africká unie), se stejným mandátem jako novináři. Skupina přijede do jedné z vesnic a snaží se poschovávané obyvatelstvo dostat z chýší a přimět k rozhovorům a výpovědím. Od těch co se nebojí promluvit a jichž moc není se dozvídáme, že Arabové systematicky likvidují a vyvražďují jejich vesnice. Ženy znásilňují a straší nákazou AIDS, mladé chlapce odvádějí jako prostituty nebo z nich dělají rekruty Džandžavídu. Muže zabíjejí, malé děti také... Starosta vesnice je prosí aby je ochránili před útoky Arabů, je jim však sděleno, že na to skupina nemá mandát, ale že po uveřejnění materiálů se věc bude řešit... Že svět zvýší sankce... Starosta namítne, že to ale rozpoutá ještě větší zuřivost Arabů a o to více se budou mstít.... Vesnice dostane nějaké potraviny darem a partička novinářů cítící se dost trapně nasedá do moderních teréňáků a jede zpět. Cestou si však vedoucí výpravy všimne zvířeného prachu na obzoru. Dalekohledem zjistí, že je to skupina vojáků Džandžavídu, který směřuje právě k vesnici jež opustili. Novináři se po hádce rozhodnou vrátit a vesnici ochránit přítomností bíle natřených landroverů.................................................. Proč tak nízké hodnocení? Já se po skončení filmu úplně klepal. Ta bezmocnost je šílená. Člověk ví, že se to tam někde děje a nemůže nic.... Ať se podívám na Afriku, Asii, víceméně i Rusko, kolonie zkrátka v určitých oblastech měly asi smysl.... Tu pátou hvězdu nedávám jen za tu třesoucí se kameru. Ale jinak Boll překvapil! (12.08.2011)