Dar

Jako člověk, který o dané problematice ví více než by chtěl, můžu říct, že to je docela věrná sonda do fungování rodiny po ztrátě dítěte. Pravděpodobně díky osobní zkušenosti závěr ale nevidím nikoliv jako happyend, ale jako poměrně tragické prodloužení zármutku, které se schovává za ty zářivé úsměvy plné smíření. Jestli to tak mělo být pochopeno, klobouk dolů. Jen bych měl triviální postřeh pro začínající režiséry: Když na začátku filmu necháte zemřít postavu obzvlášť debilním způsobem hodným Darwinovy ceny - trochu si pod sebou podřezáváte větev pro pozdější budování vztahu postava - divák.. (28.12.2010)

Křehké na povrchu, silné uvnitř. Rosein něžný monolog o své životní lásce si budu pamatovat ještě dlouho... "I knew this boy who was really wonderful to me. The first time I saw him was in freshman English. He wore a baseball hat on the first day of school and our teacher made him take it off and his hair was all pasted on top of his head. And he smiled at me while he tried to fix it. We watched each other after that. And I started to feel like I knew him. I looked at his yearbook picture so often, I knew his face by heart. Our senior year, I took piano and he had soccer so we would pass each other every day after school in the exact same spot. And it became something I looked forward to so much so that I could tell you all the days he was absent because those were the days I was disappointed. And sometimes he would look at me, sometimes he would turn away, sometimes it would be so intense that we would start looking at each other from the very beginning of the steps. And then, on the last day, he talked to me. And everything he said was exactly how I pictured it would be, and he felt the way he felt in my dreams, and I thought everything was happening exactly the way it was supposed to. And I was the happiest I’ve ever been. Happy and scared all at the same time… And I was in love with him for four years. I barely knew him but everything was exactly how I imagined it, everything was just how I pictured it... I think he was the love of my life." (22.05.2010)

Nebylo to špatné, ale toto téma už jsme viděli tolikrát a já jsem se nemohla zbavit pocitu, že jsem to někde viděla už i lépe. Film s naprosto předvídatelným dějem, naprosto bez jakéhokoliv překvapení. Ta závěrečná klasická část už mi upřímně vadila. Mě film lehce zklamal a je to škoda, protože herecké výkony jsou vážně dobré. Carey Mulligan má opravdu velký talent a jednou by z ní mohla být velká herečka. (03.08.2011)

Píšu první ne-nadšený komentář, ale asi jím paradoxně jen podpořím ty, kteří zde o snímku hovoří pochvalně. Nejsem totiž schopen nijak konkrétně vyjádřit, co mi na filmu vadilo. Na první pohled vše ok - citlivá a nenucená režie, dobré (nebo dokonce skvělé?) herecké výkony (obzvlášť u Pierce Brosnana jsem se divil, kde se to v něm bere), příjemná hudba.. Tak proč jen tři hvězdy? Zkrátka ve mně nevyvolal takové emoce, nechal mě skoro chladným. A to je u takového filmu zklamáním a překážkou, abych ho hodnotil výš. Možná je chyba ve mně, ale prostě jsem postavám nevěřil. Tento typ filmu asi ani jinak hodnotit nejde - buď si ho procítíe, nebo ne. A to nezjistíte jinak, než že se na něj podíváte - tak hurá do toho ;-). Mně je však zase jednou bližší hodnocení na imdb (6,6). (04.03.2010)

Smrť dieťaťa je to najhoršie čo sa môže rodičovi stať. Silný námet teda tejto dráme rozhodne nechýba. Navyše snímok so vzniknutou tragickou situáciou umne narába, pričom toto bremeno rodinnej tragédie všetci jej členovia prežívajú inak, čo je len dobre, pretože takto má divák možnosť sledovať celú tú smutnú situáciu z viacerých strán. Paradoxne najslabším článkom snímku sú najväčšie filmové hviezdy - postavy Brosnana a Saradonovej. Brosnan ešte ušiel, ale postava S. Sarandon mi išla teda riadne na nervy. Najväčšími ťahúňmi sú tu mladí, hlavne brat a priateľka mŕtveho syna. Koniec sa už ale žiaľ trocha vymkol mojim predstavám, na môj vkus umelo vykonštruované s cieľom po pocitovej stránke čo najviac zapôsobiť na diváka. Autorka sa mala radšej držať reality. 65/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (03.02.2016)