Mary a Max

Život v kostce dvou labilních aspiků, lemovaný instantními pořekadly a lidovými pravdami. Tak nějak přímo, až prvoplánově podávané kondenzované mléko s časem ztrácí říznou chuť a málem začne nudit. Trošku horská dráha, kdy nahoru táhne audiovizuál, cynismus a sympaticky jednoduchý Max, dolu pak fascinace infantilními intermezzy, repetitivnost hýřící stereotypy a nijak uvěřitelná Mary. Jedna věc mě ale zarazila. Člověk asi někdy potřebuje banálním sdělením dostat přímou na solar. Možná opravdu právě proto prapůvodně vznikaly otravné putovní maily. Odpouštím ti proto, že nejsi dokonalá. Tahle věta mi protáhla nějakou ucpanou cévku v mozku (jsou v mozku cévy?) a nad hlavou rozsvítila žárovičku. Snad se mi usídlí hluboko v nevědomí. Byla by škoda o ní přijít. Už jen za tohle sdělení film stojí. (08.08.2011)

Přátelství je pojem, který když se dokáže vyprávět, je neskutečně působivý, obyčejný, ale působivý. Obyčejný proto, protože každý z nás je ve své podstatě obyčejný. Přesto právě se jedná o jednotlivá přátelství, která nás odprostí od obyčejnosti a udělají z toho všeho něco naprosto nepopsatelného, krásného a života směřujícího. Mary a Max Vám to nádherně předvedou. (01.10.2011)

Animace je výborná a nedá se jí nic vytknout. Režie je výborná, plná nápadů a originálních situací. A celý to vlastně působí hodně originálně a několikrát jsem se hodně zasmál. Přesto mi tam ale něco hodně chybělo. Chyběla mi v tom nějaká větší jiskra, tempo a něco co by mě opravdu hodně oslovilo. Takhle to zůstalo někde v půlce cesty, i když chyba filmu to asi moc není. Pokud hledáte originální a dospělý animák, tak směle do toho. (18.11.2009)

OUTSTANDING!_______ [Introduction vs. Spoilers] Australia=> Osemročná MARY Daisy Dinkles s hnedým znamienkom na čele je dievčatko, ktoré vždy chcelo mať kamaráta čo by ju vozil na chrbte. Avšak Iba "Noblíci" (napodobeniny postavičiek z jej obľúbeného seriálu vyrobené z mušlí, orechov, strapcov, vylovených piatočných odpadkov) sú spolu s kohútom Ethelom jej jediným spoločníkom. Má rada sladené kondenzované mlieko priamo z plechovky a taktiež má indikátor nálady, ktorý našla v krabici s vločkami. Jej láskou je koktavý Popodopolous, chcela by žiť na hrade v Škótsku, mať deväť detí, dve kačky a psa Kevina. Otec Noel má záľubu vo vypchávaní mŕtvych vtákov, pracuje v továrni na pricvakávanie nitiek k čajovým vreckám a môže mať čaju koľko len chce. Jeho potomok rád ten s názvom "Earl Grey". Dedo Ralph smradľavý ako nakladaná cibuľa, člen Frankstonských ľadoborcov dráždi svoje bradavky v studenej vode a praví, že deti sa nachádzajú na dne pivového pohára. Matka Vera pri pečení rada počúva kriket a ucucáva sladkasté Sherry. Sused Len Hislop nemá nohy a trpí homofóbiou. MARY v knižnici prezerá Zlaté stránky a ako čas plynie, rastie do výšky..._______ New York=> Štyridsaťštyri ročný ateista MAX Jerry Horowitz, takisto obľubuje "Noblíkov" pretože žijú v presne vykreslenom a prepojenom spoločenskom usporiadaní, v neustálom súlade. Je členom anonymných prejedačov a má rád čokoládové hot dogy. Má svoju verziu ako sa rodia deti, päť dobre znejúcich slov (mazanie, brundibár, Vladivostok, banán, varle), upravený jedálny lístok: Pondelok-Glickove zemiakové placky, Utorok-Židovský slížový zákusok, Streda-Kapitánové slané rybie prsty, Štvrtok-Yentlove syrové kapsičky, Piatok-Kuracie nugety, Sobota (vlastné recepty)-Špagetové burgery alebo hydina s Coca-Colou. Zbiera vajgle, vsádza v lotérií a nikdy nepoužil kondom. Medzi jeho kamarátov patrí: ryba Henry (8.,9.,10.,), slimáky pomenované po slávnych vedcoch (Einstein, Newton, Hawking), papagáj menom Keks, jednooký kocúr Hal a napokon imaginárny pán Ravioli, ktorý len sedí v kúte a číta si. Suseda Ivy je tiež ateistka, varí dobrú nedeľnú polievku, ale je čiastočne slepá a občas v pokrme zanechá vlas. MAX otvára obálku a časom, rastie do šírky..._______Magická prízračnosť farieb a tvarov, všímavé detailné puntičkárstvo, chôdza po tenkom ľade, kde jeden breh tvorí smútok a druhý radosť, pravdivé a čo viac prirodzene emotívne vyrozprávanie sa asi fakt najlepšieho animátora akého som doposiaľ mal možnosť spoznať. Adam Elliot obchádza letargiu veľkým oblúkom a expresionistickým prútikom predostiera puto neobvyklého priateľstva, ktoré nemá konca kraja. Poviedkový hlas šteboce obšírne, niekedy až samoúčelne ale predovšetkým poeticky a rozprávkovo. Dale Cornelius nôti symfonicky čisté kryštály a dodáva tak celku účinný support. Ostatné si odkryte sami, stojí to zato. Ja som ohromený a už sa neviem dočkať ako "MARY AND MAX" raz pustím svojmu synovi/dcére... (17.01.2010)

milá mary, milý maxi (ale i vy ostatní)... nemám sbírku noblíků, nemám rybičku ani kohouta, nemám (snad) žádnou duševní poruchu, nemám na čele žádné mateřské znaménko, nemám doma psací stroj ani valium, nikdy jsem nejedl čokoládu v rohlíku, nechodím na schůzky anonymních žroutů, nemám doma sherry na vaření (což musím napravit) a nemám souseda s agorafóbií (aspoň myslím)... přesto mě váš křehký, nápaditý příběh pobavil a dojal zároveň, jste jako amélie a forrest, jenže animovaní, ale s podobně dobrou hudbou v zádech... věřím, že si k vám zase jednou najdu cestu! 90% (02.03.2011)