Mother and Child

Mother and child. Velmi výstižný název pro toto silné a emotivní drama, v němž se to hemží skvělými a slavnými herci v ústředních rolích. Některé scény jsou sice poměrně snadno čitelné a předvídatelné, přesto však sugestivní. Několik příběhů, které jsou ve vzájemné interakci a následně se propojí, to často předznamenává výborné filmové zážitky. V případě dramatu Rodriga Garcíi to opět zafungovalo. (08.04.2014)

Kazda zena je dcerou, ne kazda muze byt matkou... presto je to v nas silne zakorenene... Nikdy jsem nebyla ten typ, co by se nad detmi rozplyval a bylo i obdobi, kdy jsem si rikala, ze deti mit nikdy nebudu.... prejde par let, porad mate pocit, ze nejake materske pudy se vam spise vyhybaji a pak se najednou sestre, ktera byla jeste horsi nez vy v tom smeru, narodi dite, dcera, kterou neumyslne pojmenuje jmenem, ktere jste si kdysi davno vysnila vy pro sve dite... sledujete, jak ji to zmenilo, jak najednou si chcete dite i pochovat.... Vycitate vlastni matce tlak, ktery na vas vyviji ohledne deti.... A pak vsechny ty debaty o snaze mit dite, o umelych uplodneních, o tehotenstvi, o silenstvi jmenam materska dovolena.... Vsechno tohle zpusobi, ze tenhle film probrecite.... i kdyz je nekdy prilis doslovny, chvilkami dejove prestreleny... "nejvic se mi v tomhle smeru nelibila scena, kdy pracovnice necha polozeny dopis na te slozce" ale celkove, celkove je to brilantni... ... 3.6.2013 a stale prsi a prsi... "Cas je to nejdulezitejsi" (komentar je velmi zmatecny a velmi osobni) ....................... po roce, je 3.7.2014 a ja ani nevim proc jsem si pustila velkou cast filmu znovu, vcetne konce a zase jsem brecela jak zelva...zase me to donutila premyslet nad roli matky, ktera je v nas zakorenena, at uz chceme nebo ne. (02.06.2013)

Jsem matkou, jsem i dcerou a nepřestávám rekapitulovat, co jsem dostala, co mi dluží, co dávám já a jaký dluh tu jednou zanechám. Co jsem pochopila je, že nikdy není pozdě věnovat někomu svůj čas. Je to dar, co se dárci i obdarovanému vyplatí. V Mother and child sledujeme i matku a dceru, co spolu nežily, navzájem se neobrušovaly, ale mají stejnou studenou krustu, naštěstí se záruční lhůtou, a ta jednoho dne povolí a pustí na svět laskavou a milující ženu, co se zaštítila před světem. Byla jsem dcerou, jsem matkou. Když už není komu vracet, pošlu svůj čas dál a poděkuju, že mám kam, stejně jako matky a dcery v tomhle úžasnym filmu. (31.01.2011)

Veľmi zaujímavá skladačka osudov niekoľkých žien. Nabité emóciami a veľmi dobrým vývinom postáv. Silné emotívne výkony, nevtieravá hudba. A zaujímavé sú i vedľajšie postavy. Skrátka akoby to napísal sám život. Sakra nevyspytateľný život. Film by si zaslúžil asi i o hviezdičku navyše, ale... Vždy, keď som nastavil hodnotenie na 5*, spomenul som si na sklamanie, že to neskončilo tak ako som dúfal, že skončí. Nie, koniec to nebol zlý. Radosť na konci bola cítiť, tak dobre to zahrali. Ale moje sklamané paličaté emócie úplatky neberú. =) Ach jo, škoda. (22.11.2010)

Tak to teda valím bulvy na 91'%.Ze začátku mi připadal scénář a herecké výkony trochu nevyrovnané a celkem divné.Později mi to už začalo připadat jako superobří slalom a kromě výkonu Naomi Watts (vlastně jediný důvod proč sem se na to díval) a možná i Annette Bening,není vlastně o co stát.Možná to měl Iñárritu natočit sám a ne jen producírovat,ale tohle ve mě nic nenechalo.A tuhle hudbu sem slyšel už v několika jiných filmech.Ze startu mě napadne Americká Krása,Bílý Oleandr nebo Svět podle Prota. (10.10.2010)