Vražda - Série 2

Druhá řada mi přišla o dost lepší, jak ta první, hlavně došlo ke zkrácení, což dost pomohlo, to bylo v první řadě strašný, jak byl děj natahován. Příběh byl ovšem podobně vymyšlen, jako v minulé sérii, takže přemýšlím, jestli se do třetí vůbec pustit. Příběh jako takový byl mnohem lepší, armádní prostředí mi sedí víc. A jako bonus se objevuje herečka, která vypadá jako Adéla Gondíková. A v desátém díle také zmíněna Praha! (28.05.2018)

Jestliže první řada byla i přes svoji enormní stopáž výborná, říci o druhé že je vynikající je slabé slovo. Vše je tu mnohem vyhrocenější - spád, počet vražd, jejich brutalita, politické intriky i kompromisy z nichž se chce blít, akce i zvraty, přičemž tomu poslednímu jednoznačně vévodí závěrečný díl. Až do jeho poloviny jsem téměř netušil, kdo je hlavní strůjce všeho zla. A to poučení, jehož se nám dostane z úst takové morální autority, jakou je sám premiér: proslov hodný zapamatování a zakončený větou "Hlavní je neustat v boji!" Opravdu výživné a (nejen) pro naši společnost přímo signifikantní. (13.10.2014)

První řada mistrně pracovala s atmosférou a rozehrávala temné struny divákovy představivosti. Tohle je toporné a neuvěřitelně vykonstruované (Hilmand!!!); nicméně stále ještě lze registrovat záblesky solidního řemesla. Čili slušný počin, jenž však znatelně ztrácí dech v souboji se starším sourozencem. (03.11.2013)

Po devíti dílech neupírám této řadě rychlejší spád, hodně zvratů a víc mrtvol, ale první řada na mě působila uceleněji a přehledněji i když byl podstatně delší. No, počkám si na závěrečný díl........... a po jeho skončení se nemohu stále zbavit dojmu přespříliš dokonalé Sarah a naprosto neschopného celého policejního sboru. Zajímavý komentář Ixbalanke. (07.10.2013)

Lepší zabít nevinného, než váhat zabít nepřítele. Další severské detektivní cvičení v praktickém machiavelismu, tentokrát s vypilovaným konceptem, který díky poloviční stopáži působí mnohem semknutěji, soustředěněji a dynamičtěji než první řada. Brilantní práce s odlidštěnou atmosférou a profesními maskami umožňuje tvůrcům psí kus, kdy hlavní hrdinka může být ve své podstatě důsledně nesympatická, studená, posedlá mrcha a člověk chtě nechtě sympatizuje i s postavami morálně na hraně (neexistence dichotomie dobra a zla je konec konců jeden z konstrukčních prvků Forbrydelsen). Uchopení tématu války proti teroru, xenofobie a hranic toho, kde končí "blahodárné ohýbání demokracie" a začínají "autokratické manýry" je po skandinávsku dotažené dostatečně daleko, aby ponoukalo k zamyšlení (tudíž to není jen povinná dekorace). Dějová linka je mnohem plynulejší a přehlednější, režie ustálenější a v neposlední řadě je třeba pochválit dvojici postav - eklektického politika, který hledá masku v podání (vždy) skvělého Nicolase Bro a postavu veterána s poruchou paměti (Homeland po dánsku?) strhaného a štvaného Kena Vedsegaarda. Brilantní, tentokrát téměř bez výhrad. (19.02.2013)