Na vlastní oči

často udá jasný pohled na problém, člověka varuje, či přesvědčí o tom jací grázlové mezi námi chodí a co všcehno jim prochází. Což zvyšuje % znalostí jak se vyhnout nebo alespoň na koho se obrátit, ovšem funkční OBRANU jsem v žádném díle neshledal. Vždy když člověka om*daj tak ho om*daj pořádně, a nic s tím většinou sám neudělá. 2* jsou podle mého velkorysé. (03.01.2014)

Nedávno jsem měl možnost se detailně seznámit s jedním z případů, o kterém před lety točili pánové Kroupa a Motl reportáž. Jejich reportáž měla se skutečností pramálo společného. Tvůrci pořadu neměli nejmenší problém vylíčit věci po svém a sem tam něco pozměnit tak, aby se jim to hodilo. Na vlastní oči nikdy nebyl pořad o objektivitě, ale o snaze maximálně a za každou cenu šokovat veřejnost. Ale na publicistiku, které se nedá ani trochu věřit, není nejmenší důvod se dívat. (12.11.2009)

Je to snad nejdokonalejší publicistický pořad, který jsem měl možnost vidět. Neměl vůbec žádnou konkurenci. Líbil se mi hlavně Josef Klíma, který mě svým vzhledem připomínal jednoho mistra z učňáku. Bylo zajímavé sledovat, jak se odhalují finanční kauzy a pak také chválím reportéry, že se v tomto pořadu vraceli k nevyřešeným kriminálním případům. Za jednu z nejzajímavějších reportáží považuji odhalení kauzy Berdychova gangu. Ze zásady nedám plný počet, ale i ty lepší 4 jsou velmi dobré. Třikrát jsem viděl reportáž z jihlavského podzemí, kde se ve výklenku zjevil jednomu moderátorovi tohoto pořadu duch. Tady se můžete podívat na reportáž: Záhady v jihlavském podzemí (09.01.2009)

Orgány činné v trestním řízení řeší zamotané kauzy mnoho let. Oproti tomu reportéři pořadu Na vlastní oči zvládli rozmotat tři takové zapeklité případy týdně. To byli borci a vůbec si to nezjednodušovali. Jenom neuváděli informace, které jim narušovaly logiku věci a pak vytáhli z rukávu pravdu pravdoucí. To bylo zábavy. A co teprve, když se pustili do těch nejzávažnějších kauz - třeba hlasitě kokrhající kohout mého souseda. To jsem teprve nestačil zírat. K jejich cti však musím poznamenat, že nejednou svou vlezlou investigativností donutili nějaký úřad k činnosti a to i já umím ocenit. (12.01.2016)

Už mě začíná štvát neustálé opakování toho slovního spojení "na české poměry", ale bohužel musím opět konstatovat, že na české poměry je to mimořádně kvalitní počin (a na poměry TV Nova obzvlášť). Radek John byl (než vstoupil do politiky a stal se šaškem) svého času společně s Klímou možná první a posléze poslední opravdový český investigativní novinář a jejich pořad Na vlastní oči byl vpravdě unikát (opakovat to s těmi poměry by bylo trapné). Na investigativní žurnalistiku ovšem už dnes jednoduše nejsou peníze (nebo se možná jen nechce, kdoví...). Každopádně dnes už se žádné kauzy nerozkrývají. Dnes novináři nepátrají na vlastní pěst a nevyužívají kontaktů na vysokých místech, aby odhalili nepravosti a učinili svět lepším. To, co čtete v novinách a vidíte v televizi, to není výsledek práce novinářů - to jen prostě někdo (komu se to hodí) tu práci udělal za ně a novinářům popustil tu či onu informaci. Věděl, že reportéři už se o zbytek postarají - a když se to udělá chytře, ani nebudou ověřovat, zda je ta informace pravdivá nebo ne. Do novin se napíše něco typu "MF Dnes se podařilo získat...", TV Nova (nebo třeba ČT1) odvysílá spot ve smyslu "Máme informace, že..." a to je celé; nikdo nebude pátrat potom, kde se taková informace vzala. Nicméně nějaký politik, podnikatel nebo úředník se rozhodně bude tetelit blahem, jak se mu podařilo podrazit nohy svému soupeři. A to je to jediné, oč tu jde. Slavní hlídací psi demokracie se staly patetickými sluhy systému, kde se jedno prase s druhým rve o koryto a neváhá při tom využít médií, která vždy poslušně přiběhnou, aby si smlsla na další jednohubce ze systémového zákulisí. Tím se dostáváme zpátky k pořadu Na vlastní oči. Sám si totiž nejsem jistý, nakolik pánům Johnovi a Klímovi tu exkluzivitu a investigativnost baštím. Ale jsem překvapivě spíš optimista a řekl bych, že tenkrát to fakt ještě bylo relativně dost o té "pravé novinařině" a nechci být v tomhle ohledu až příliš paranoidní a předpokládat, že to pánové měli dokonce zaplacený nebo tak něco. Jenže pak se něco stalo a i nejlepší investigativní reportér v republice se nechal pohltit systémem a stal se politikem. A systém mu jeho minulost dal samozřejmě patřičně sežrat a my jsme byli na vlastní oči svědky jednoho z největších lidských failů v dějinách novinařiny. No nic, rest in peace, česká investigativní žurnalistiko. (14.01.2012)