Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Československo, 1982. Totalitní režim se zdá jako nekonečný a neukončitelný. Antonín, příslušník tajné policie, je vnitřně neklidný, možná až psychopatický násilník, plný neartikulovaného vzteku a zoufalství. Znuděný vším okolo sebe nasměruje své démony ke zdánlivě čistému, spíše ale neuchopitelnému bodu – k mladé ženě Kláře. Není to láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z šedivé klece a nudy. Antonínova nesmyslná snaha získat Kláru pro sebe ho obrací nejen proti tradičním nepřátelům režimu, ale i proti vlastním lidem a systému samotnému. Pokud ale Antonín porušuje pravidla organizace, jíž slouží, není to gesto občanské nebo dokonce politické – je to vzpoura čistě osobní a zběsilá. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (686)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Zdlouhavá stopáž a má neutěšená zvědavost z neukončených individuálních příběhů. To je to, co mě brzdí v plném počtu. Trocha té psychologie v českém filmu 21. století, pro někoho možná s tuctovým tématem, na mě zapůsobila perfektně. Nádherně zobrazená (ne)upřímnost doby, ve které tito spoutaní lidé žijí. Každý je spoutaný po svém. Když to řeknu po stbácku " Každej má, co si vybere...". Film plný neupřímných a bezpáteřních postav. Všudypřítomná faleš a podvod ve všech směrech, rodinná, profesní i přátelská, možná jediná Klára, ta zde má zastupovat onu hledanou upřímnost. Upřímnost v době nedobrovolných činů. Těžký úkol. On vlastně i Stbák je jen zaměstnanec, a může mu z té jeho práce občas rupnout v kouli. Závodní lékař evidentně nepomůže, natož zlepšovák s pytlíkem či groteskně jednoduchý kolega, tak je potřeba začít přemýšlet. Kde hledat inspiraci? Třeba u majora s manýry mafiánského bose, který si rád a s nostalgií zavzpomíná na 50 léta (Kaiser výbornej) Antonín také začíná přemýšlet, je si jistý svou nadřazeností a mocí nad lidmi kolem něj, ovšem je tu jeden, nad kterým moc nemá, tedy až do chvíle, kdy upustí svůj služební průkaz. Upřímnost se nakonec dostavuje a má spoustu podob, nejen slovní. Radim Špaček chtěl možná dokázat, že i herci, jež se zaprodali do novodobého moru umělohmotných seriálů, dokáží hrát, nejen vydělávat. Nepochybně to dokázal. Velmi slušný scénář, precizní snímání kamery a neméně zdařilá režie. To jsou základy všeho, co dělá film jiným. Skvostná hudba doplňuje stupňující se atmosféru naprosto dokonale. Titulky v doprovodu songu od WWW jsou jedny z mála, které si vychutnám až dokonce, neb hudba oné formace mě provází již 15 let a texty Lubomíra Typlta mi hlavě lítají ze strany na stranu v podstatě denně, i proto si dovolím.... "jsem prach a v prach se i obrátím, nemám víru aspoň jí neztratím...." Novodobý, český film, může ve světě konkurovat, což je pro mě výborná zpráva. ()

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

K filmu Životy těch druhých jsem téměř před třemi lety napsal: "...proč podobný film zřejmě nikdy nevznikne u nás, byť by se námět v naší nedávné minulosti jistě našel? Proč nám o normalizaci stačí Pelíšky a Pupenda a ještě se poplácáváme po ramenech, jaké to máme hezké a vtipné filmy...?" S uspokojením mohu konstatovat, že tento výrok pozbyl platnosti. Chápu se obřadně zmizíku a vyřčená slova odsuzuji k věčnému zániku. Pouta jsou velmi.. velmi dobrým filmem, který je tak dlouho očekávanou reflexivní sondou do husákovských časů. Filmem velkého stylu a podnětné hloubky. Se zmíněným německým snímkem mají Pouta hodně společného, až na to, že v tomto případě je mnohem větší důraz kladen na agresivitu jedince, než celého systému. Bahnitost doby je sice cítit, z většiny záběrů (akce Asanace), avšak ledovost Antonínova srdce je invariantem, nezávislým na společenském uspořádání - to pouze může ovlivnit výši škod, takovým individuem napáchaných... Jsem z filmu docela vykolejen a ještě si o něm chvíli popřemýšlím. A nevylučuju zároveň, že brzy kvuli němu opět navštívím biograf. Do té doby je tento komentář spíš jen prvním náčrtem... (zatím 4 a 1/2*) ()

Reklama

Disk 

všetky recenzie používateľa

Na jedné straně dusná atmosféra a geniální výkony Ondřeje Malého a Oldřicha Kaisera, na druhé straně až moc doslovné, místy nevyrovnané a především tomu snímku ubližuje digitální kamera. Opravdu nechápu, proč si tvůrci nevzali starý dobrý 35 mm materiál. Ale každopádně určitě je to nadprůměrný film, ovšem trojice Normal - Tobruk - Venkovský učitel zůstala nepřekonaná. ()

viperblade 

všetky recenzie používateľa

Pouta jsou především jednou úžasnou one man show Ondřeje Malého. Člověka, který má neskutečný zjev, charisma a hlas. A i přes jeho výšku se ho budete bát, zatímco ho nenávidíte. Film jako takový je v české kinematografii vcelku unikátní, nicméně je taky pravda, že se snímek nevyhne srovnání s Das Leben der Anderen (téma + hlavní postava), proti kterému přeci jen trochu pokulhává (a ne, není to jen o tom, že druhý zmíněný vyhrál Oscara). Navíc mi přišlo, že některé scény zde mohly být kratší a některé naopak delší (např. scénka u konce filmu v lese mohla být o něco delší). Ale abych nevyzněl tak negativně - tohle je určitě nadprůměrný snímek, který si rozhodně ještě (ne)jednou pustím i přesto, že rozhodně není příjemný, či divácky podbízivý. Pouta uhánějí vlastní, zkaženou a temnou cestou, na kterou určitě nezapomenete. P. S. A prosil bych více hereckých příležitostí pro Kristínu Farkašovou! ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

HUDBA! Český zážitek s dlouhým z. Při závěrečném technu se mi chtělo tančit. Který film tohle naposledy dokázal? Mňam. Ondřej Malý je tak sexy zloprcek, že se Roden se svým kukučem může jít zahrabat. Jeho postava je takový blbec, tedy v závěru, člověk by ho úplně klepal do té plešky a ptal se: "Je někdo doma?" Ještě teď vyskakuju do výšky a křičím vystřel, vystřel. Slzy na správných místech a dál je všechno v prdeli. Tak tak. Byla jsem v lese a ty nemůžeš pochopit, jak je to krásný, protože jsi tam nebyla. Dřevotřísku třískat. Víš, jak vypadá Ringo Starr? Takto. Tohle je hlava připravená na věčnost. Když přijde do místnosti, jako by někdo zhasnul. ()

Galéria (46)

Zaujímavosti (18)

  • Radim Špaček je držitelem Plyšového lva za experimentální film Rychlé pohyby očí (1998) a zároveň Českého lva za nejlepší film roku Pouta (2010). (panmroz)
  • Na plzeňském festivalu Finále si film vyloužil čestné uznání a Ondřej malý cenu pro nejlepšího herce. Snímek obdržel také cenu FITES Trilobit. (Ded@M@tes)
  • V čase 01:43:00 použije Antonín (Ondřej Malý) igelitovou tašku s propagačním potiskem ke 40. výročí podniku Botas (nepochybně autentická rekvizita), které vychází na rok 1989, což je v rozporu s proklamovaným situováním děje do roku 1982. Při běžném sledování si divák ale všimne jen číslic, přičemž takové výtvarně provedené číslice odkazující k nejrůznějším výročím byly v těch dobách běžným jevem. (Adam Bernau)

Súvisiace novinky

Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz

Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz

30.12.2010

Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (viac)

Reklama

Reklama