Pouta

Státní bezpečnost, zajeď! Mrazivá a depresivní sonda do hlavy jednoho stbáckého magora a jeden z nejlepších porevolučních českých filmů. V žádném jiném českém filmu nebyla ta atmosféra minulého režimu znázorněna lépe. Všechno je tady šedivý, pro sprostý slova se nejde daleko a nikomu nemůžete věřit. Režie je neselhávající a scénář špičkovej. Hlavním kladem filmu je ale stejně excelentní výkon Ondřeje Malého, který si krade každou scénu pro sebe a kdybych jeho postavu potkal ve skutečnosti, tak se asi poseru strachy. Jenom to chtělo celé trochu více prostřihat a zkrátit délku filmu, takhle už to místy ztrácelo tempo. I tak jde o jeden z mála filmů, za který se v zahraničí nemusíme stydět. (24.01.2011)

HUDBA! Český zážitek s dlouhým z. Při závěrečném technu se mi chtělo tančit. Který film tohle naposledy dokázal? Mňam. Ondřej Malý je tak sexy zloprcek, že se Roden se svým kukučem může jít zahrabat. Jeho postava je takový blbec, tedy v závěru, člověk by ho úplně klepal do té plešky a ptal se: "Je někdo doma?" Ještě teď vyskakuju do výšky a křičím vystřel, vystřel. Slzy na správných místech a dál je všechno v prdeli. Tak tak. Byla jsem v lese a ty nemůžeš pochopit, jak je to krásný, protože jsi tam nebyla. Dřevotřísku třískat. Víš, jak vypadá Ringo Starr? Takto. Tohle je hlava připravená na věčnost. Když přijde do místnosti, jako by někdo zhasnul. (28.03.2010)

Zdlouhavá stopáž a má neutěšená zvědavost z neukončených individuálních příběhů. To je to, co mě brzdí v plném počtu. Trocha té psychologie v českém filmu 21. století, pro někoho možná s tuctovým tématem, na mě zapůsobila perfektně. Nádherně zobrazená (ne)upřímnost doby, ve které tito spoutaní lidé žijí. Každý je spoutaný po svém. Když to řeknu po stbácku " Každej má, co si vybere...". Film plný neupřímných a bezpáteřních postav. Všudypřítomná faleš a podvod ve všech směrech, rodinná, profesní i přátelská, možná jediná Klára, ta zde má zastupovat onu hledanou upřímnost. Upřímnost v době nedobrovolných činů. Těžký úkol. On vlastně i Stbák je jen zaměstnanec, a může mu z té jeho práce občas rupnout v kouli. Závodní lékař evidentně nepomůže, natož zlepšovák s pytlíkem či groteskně jednoduchý kolega, tak je potřeba začít přemýšlet. Kde hledat inspiraci? Třeba u majora s manýry mafiánského bose, který si rád a s nostalgií zavzpomíná na 50 léta (Kaiser výbornej) Antonín také začíná přemýšlet, je si jistý svou nadřazeností a mocí nad lidmi kolem něj, ovšem je tu jeden, nad kterým moc nemá, tedy až do chvíle, kdy upustí svůj služební průkaz. Upřímnost se nakonec dostavuje a má spoustu podob, nejen slovní. Radim Špaček chtěl možná dokázat, že i herci, jež se zaprodali do novodobého moru umělohmotných seriálů, dokáží hrát, nejen vydělávat. Nepochybně to dokázal. Velmi slušný scénář, precizní snímání kamery a neméně zdařilá režie. To jsou základy všeho, co dělá film jiným. Skvostná hudba doplňuje stupňující se atmosféru naprosto dokonale. Titulky v doprovodu songu od WWW jsou jedny z mála, které si vychutnám až dokonce, neb hudba oné formace mě provází již 15 let a texty Lubomíra Typlta mi hlavě lítají ze strany na stranu v podstatě denně, i proto si dovolím.... "jsem prach a v prach se i obrátím, nemám víru aspoň jí neztratím...." Novodobý, český film, může ve světě konkurovat, což je pro mě výborná zpráva. (21.08.2013)

Bol som spútaný, koncertom Malého, odhodlanosťou Špačka, netypizovanosťou Štindla. Nominácie na Českého Leva maximálne kvitujem, psychologický diktát v ktorom ústredná postava využíva kombináciu mimík, gest a taktík tých najvychytralejších hajzlíkov pod slnkom ako Terence McDonagh, Hans Landa či Daniel Plainview nemôže jednoducho sklamať. Nevynimajúc osobný vklad Ondreja z ktorého priam mrazí a profil prepnutého fízla vkusne dokresľuje. Konzekventné kulisy, neopočúvaná jednotaktová klincovačka aneb nevrlý glitch a pikantný kamerový fetiš. Rozbor (post)normalizačného obdobia sme tu mali už nespočetne krát, lenže len máloktorý z nich bol tak rigorózny, skľučujúci či tiesnivo varovný. Niektorí sa oháňajú, že chýbajú motivácie, konzistencia, prekáža kalkul, neodôvodnenosť, zabudli však dodať: "rovnako ako vo vtedajšom režime." Milí zlatí priemer to rozhodne není. (01.03.2011)

Tak na doporučení kolegy POciSEMa jsem na to mrknul a jako nebylo to zlý, ale nijak mě to neuzemnilo. Je to určitě obsahově i tématicky zajímavej film, ale dlouho jsem se do toho nemohl dostat. Tempo je hodně pomalý místy až uspávající což asi dělá ta celková délka filmu. Jako po první půlhodině mi to přišlo spíš jako pěkná hovadina. Pak se to naštěstí trochu rozjede a jako oceňuji, že je to fakt kvalitní depresivní film to zase jako jo pár dialogů slušných, jinak většina z herecké ekipy se tu plouží na scéně jako zombíci jako nějací polomrtví lidé. No asi to byl účel vykreslit hroznou depresi těžkou dobu a lidi co jsou vlastně dávno mrtví jenom o tom nevědí. No já to prostě tak nějak nesežral. navíc bych uvítal spíš kratší stopáž a trochu přímočarosti než spousty, ale fakt spousty místy opravdu přehnaný psychologie. Jinak souhlas z jiným mým oblíbencem jhr a to sice ohledně zakončení filmu kdy rozhodně souhlasím, že by nebylo na škodu kdyby to aspoň vygradovalo do nějakýho pořádnýho masakru a srát na uvěřitelnost. Bohužel konec je takovej komorní a nijakej jako celej tenhle film. Takže vyloženě špatný to není, ale dobrý taky ne, takže to tentokrát vidím na ten čistý průměr.50% (15.05.2014)