Posledný útek do Brooklynu

Živočišné drama plné syrového života. Příběhy periferních tvorů, bytostí tvořících masy, článků řetězu, které samy o sobě v kotli všehomíra zdánlivě nic neznamenají a jejich jsoucno se vytratí jako pára nad hrncem a jediné stopy, které po nich možná zůstanou, jsou vybledlé fotografie s tvářemi bez jména. Na jednu stranu depresivní procházka špínou lidského bytí, na tu druhou pocit sounáležitosti s pinožením se za svým štěstím. A někdy k němu stačí i to, že nám dítě řve celej zkurvenej den. Maj recht, pane Edel, za pět. (23.12.2016)

Film podle mojí oblíbené knížky jsem si dlouho přál vidět, tím spíše že Huber Selby Jr. se i podílel na jeho přípravě a dokonce si tam střihl i maličkou roli řidiče taxi. Moc jsem si nedovedl představit přenesení této knížky složené z delších povídek odehrávajících se v Brooklynu v padesátých letech do filmu. Tvůrci k tomu přistoupili tak, že vybrali dvě povídky, které se stávají kostrou filmu, a film paralelně sleduje vlastně tři příběhy, které se sice volně prolínají, ale moc se vzájemně neovlivňují. S výsledkem úplně spokojený nejsem. Scénář sám o sobě není příliš objevný a jako celek mi to přijde oproti knize ploché a slabší. Poměrně slušně je zachycena bezútěšnost a beznaděj, všude přítomné, úplně samozřejmé násilí, to vše v příkrém rozporu s obvyklým obrázkem idylického „amerického snu“, kterým byla do té doby prezentována Amerika padesátých let. To je zachyceno dobře, ale nemá to takovou sílu jako kniha, kde je HS velmi úderný, zpravidla už ve třetí větě jde na věc a navíc používá extrémně explicitní jazyk a detailní popisy násilných a sexuálních scén. Ve filmu si ze zřejmých důvodů takovou explicitnost dovolit nemohou a tak to trochu působí jako drsnější gangsterky. Hodně příjemná byla muzika Marka Knopflera! Kniha mi asi nastavila očekávání, které reálně nebylo možno splnit. Nejsem asi v tomto případě schopen úplně objektivního hodnocení. Váhám mezi 3-4. (07.11.2010)

Bezútěšné, špinavé prostředí Brooklynu padesátých let a tři minipříběhy frustrovaných lidí z nejnižších sociálních příček. Nic, co by člověka nabilo pozitivní energií, ale je vidět, že i tady je alespoň naděje, že i v té největší mizérii může člověk najít trochu štěstí. Herecky pobaví Paulie z Rockyho, který tady hraje Paulieho z Rockyho a pak Jennife Jason Leigh, která byla k nakousnutí. 75% (03.11.2015)

Netušim, jak to vypadalo v 50. letech v Brooklynu, ale jestli tam žili jen samý zloději, opilci, odboráři, kurvy, buzeranti a feťáci (případně kombinace jmenovanýho), tak teda poteš. Navíc to tam všechno vypadá jak po výbuchu atomový bomby. V tomhle šílenym prostředí se pohybujou různý podivný existence a film sleduje osudy několika z nich. Většinou je to docela depresivní, ale při sledování Burta Younga jsem měl často pocit, že se dívám na komedii. Důležitý je, že film nenudí. Mně se to líbilo a podle mě to stojí za vidění. I když od režiséra Uliho Edela bych víc doporučoval My děti ze stanice zoo. Ale to je možná daný i tim, že prostředí Západního Berlína 70. let je pro mě přecejenom o dost bližší, než prosředí Brooklynu 50. let. 70% (26.08.2012)

Nedávno som čítala aj Selbyho knihu a začiatok filmu sa jej držal dosť dobre, resp. atmosféra bola veľmi podobná. No veľmi ma sklamal záver a hlavne Tralala - teraz nemyslím ten grupáč, ale to ako si zrazu očividne "niečo uvedomila" a objímala chlapca a vyzývala ho aby neplakal, bolo to nelogické, celý film nebola taká. Kniha končila v jej prípade úplne inak a viac k veci. Pripadalo mi celé ako nejaký zhovievavý záver (aj tí roboši, vracajúci sa do továrne), akoby sa tam umelo vytváral dojem, že je vlastne všetko fajn. (15.01.2012)