Obraz Doriana Graye

Vžádném případě to není horor. Jen pouhé drama s prvky tajemna. Celé je to jen a jen neskutečné kecání o ničem mezi smetánkou o člověku, kterého stvárnila malířka na obraz a on si přál být navždy mladý a stárnout, že by měl místo něj obraz, že dá za to duši a jemu se to splní. Lidi kolem něj umírají nebot se chová dost namyšleně. Pořád tam hlavní trojice mele náký intelektuální kecy, které neskutečně nudí a nic vám neříkají. Ve své podstatě velký blábol. (23.03.2009)

Mívám ve zvyku u filmu charakterizovat pět jakoby jednotlivých linií. Herecké výkony, hudbu, příběh, psaný scénář a charakteristika samotné hlavní postavy. Někdy se objeví i šestá linie a to sice, když jsem četla knižní předlohu. Stává se, že se charakteristika dvou linií shoduje, pak je hodnocení a vyjádřit celkový dojem o něco snazší. U Obrazu Doriana Graye to bylo velmi snadné. Už samotná hlavní postava mi vnukla myšlenku, psát si kusé poznámky k jejímu charakteru. Tyto poznámky se ovšem (bohužel) ztotožnují ke všem pěti liniím. Tohle jsou ony - povrchní, nesourodý, nesympatický, předvídatelný, chatrný, starý, jednotvárný, přehnaný .. K filmu jako celku bych dodala jen dvě další poznámky - nesmyslně kapitolované a vložené citáty byly naprosto nehodící se k "malosti" celého díla Davida Rosenbauma. Veliká škoda mého času. (25.01.2011)

Je to hanba.Nemôžem uveriť,že niekto mohol takto sprasiť a sprzniť toto významné a veľmi známe dielo od Oscara Wildea.Tí dvaja pajtáši vôbec nemali v tomto filme čo hľadať.Sú vhodný tak akurát do nejakého filmu o buzikoch.Tie dialógy,ktoré medzi sebou viedli,boli fakt úžasné.Tie drísty,to neuveriteľné kvákanie o ničom,blondín-debilko ako Dorian Gray,Henry-ďalší slizky ksicht,maliarka-nesympatická ženská,niečo tak hlúpe sa nedá tak ľahko vidieť.Režisér mi nie je známy,najradšej by som ho hodil do hnoja a nepustil k vode aby sa nemohol umyť,nech smrdí tak ako aj tento film ktorý stvoril,boha jeho.Chudák Oscar Wilde,keby ešte žil,tak toto by ho určite porazilo. (17.03.2010)

Oscar Wilde by si zasloužil propracovanější a zasvěcenější filmovou adaptaci. Je chvályhodné, že si Dave Rosenbaum vybral ke své režijní prvotině provokativní hédonizmus Obrazu Doriana Graye. Wildeovo literární dílo má mnoho duši jitřících a zajímavých zákoutí, ale Rosenbaumovo pojetí je mizerné a povrchní. Nedokáže si vychutnat psychologické dopady, rozmělnil charaktery a vše se pokouší zachránit pronikavě světáckými výroky a knižními monology. Bez prožitku a nezúčastněně zobrazuje psaný text. Rosenbaum chtěl zachytit podmanivost hédonizmu a přitom sám svým filmovým výtvorem náznaky vlastního hédonizmu vraždí. Zobrazované prostředí vyšší vrstvy může vyvolávat otázky, kde končí hédonizmus a kde již začíná dekadence, ale nic z toho se nekoná. Hlavní postavou hédonistické selanky je Dorian Gray (Josh Duhamel), bohatý sirotek aristokracie. S lehkomyslným potěšením přijímá cynický hédonizmus za své poslání a v rozmarech slastí ochutnává život ze všech stran. S touhou pokořit a zvítězit. Nejzajímavější knižní postavou je urozený Harry Wotton (Branden Waugh), leč zde je jeho hédonistický světonázor rozdroben a sžírán vlastním svědomím do nicotnosti zamýšlené působivosti. Hlavní ženskou postavou je Basil Ward (Rainer Judd), idealistická mladá žena v pohledu na život a souznění duší. Tím se ztratila homosexuální nejednoznačnost a zbyla jen obyčejná chlípnost. Z dalších rolí: naivně důvěřivá, mladá a pohledná operní pěvkyně Sibyl Vane (Darby Stanchfield), Sibylin bratr a mstitel James Vane (Brian Durkin), či svobodomyslná Harryho manželka Laura Wotton (Julie Amos). Wilde a jeho pohled na život uspokojuje mou zvídavou duši, Rosenbaum mi svojí adaptací dává naději a víru ve vlastní schopnosti. Škoda času, když film se spíše podobá německým adaptacím uslintané romantiky ala Rosamunde Pilcher. Škoda. (08.12.2017)

Ten kdo k tomuhle psal scénář by si příště měl rozmyslet, jestli by mu nevyhovovala jiná profese. Ukázka neskutečně zprzněné, jinak v originále naprosto dokonalé knižní předlohy. Ve filmu se do popředí dostávají jen naprosto bezvýznamné narážky. Hluboké myšlenky a cynismus, které dělají Obraz Doriana Graye tím čím je jsou naopak potlačeny. Dorianova znetvořená, hříchem pokřivená tvář je ve filmu zobrazena jako klidná tvář starce (jeho dědečka, který v knize vůbec nefiguruje). (04.03.2014)