Camino

Jak hodnotit film, který vám jakékoli hodnotící rámce sebere už úvodní scénou, upozorněním "vše je podle skutečné události" a roztomilou velkookou holčičkou (která navíc vážně umí hrát), kterou vidíte umírat? Kdybych tu napsal, že jsem se tak akorát cítil ty dvě hodiny manipulován, psychicky vydírán a týrán, budu za ne-lidumila? Za cynika? Za povýšeného filmového vědce? S filmem mám podobnou obtíž jako třeba s Časem probuzení - dvě hodiny víte, že se stane něco hrozného a... ono to vážně po dvou hodinách přijde. K čemu to ale je, než k tomu ždímat ze sebe slzy? Silný zážitek, u kterého si ale bohužel nemohu říct, že skvělý. Kdybych sledoval dokument, který v závěru odhalí skutečnou rodinu v sepjetí s krajními katolíky (kteří za smrt, nebo lépe snad formu a důvody smrti Camino fakticky mohou), případně vvrcholí jejich veřejným pranýřováním před soudem, byla by to bomba. Takhle zbývá pouze snímek, který odsuzuje bezmála jako fašistu každého, kdo si nepopláče. Silné, ale nízké. (15.07.2009)

Původně jsem chtěl být přísnější, ale tak nějak jsem si to v hlavě promyslel a zvážil alespoň klady tohoto filmu. Těmy pro mě jsou malá hlavní představitelka a její sympatický výkon (její dětský svět je tu vykreslen věrohodně), jedna povedená píseň, bohatá fantazie ve snových scénách (Mr. Meebles) nebo humorné scény v divadle, čímž ovšem výčet pozitiv končí. Za negativa považuju všeprostupující patos, který mě místy vyloženě iritoval, jednotvárná a příšerně vlezlá hudba a natahovaný závěr. Finálním potleskem v nemocnici jako by chtěl režisér sám sobě pogratulovat: "Hleďte, jaký jsem složil opus magnum!" Ovšem, já teda tleskat nemůžu. Očekávání bylo veliké, možná proto se spíše dostavilo zklamání. (22.02.2010)

Naprosto brutální citová ždímačka ze Španělska, která kde může, tak si do duší každého z nás tak jako letmo hrábne, abychom z filmu byli náležitě na kaši. Normálně podobný filmy tak jako ustojim, ale tady to nemocný dítě není pro každýho. Vím, že ne každý podobné filmy nedává…ale tady by se z toho filmu asi rovnou posral. Ta holčička to zahrála tak neskutečně, že jsem nechápal, kam chodí na ty herecké výkony, kdy je v pohodě a zdravá a pak nemocná a na smrtelné posteli. Jeden z mála příběhů, na který se mi hrozně těžce koukalo. (29.01.2019)

Velké překvapení letošního festivalu. Tak dlouhé a nenásilné ždímání slz z řad diváků jsem už dlouho nezažil. Film jsem si vybral hlavně podle traileru, ve kterém jsem spatřil cosi magického a jsem rozhodně rád, že jsem jej zvolil do svého programu. Skutečný příběh vážně nemocné dívky je především o víře, lásce a smrti, obsahuje však prvky fantasy, které se mi dost líbily, i když jich tu není mnoho. Např. scéna kdy Camino sní, že ji rodiče vysadili na ulici a pronásleduje ji temný anděl na hřbitov, je jako vystřižená z nějakého hororu. Tyhle snové úniky mimo svět, ve kterém všichni žijí, mají také svou symboliku. Oceňuji je ale hlavně z hlediska jistého odlehčení té drsné reality, která se odehrává na plátně před vašima očima. Postav je ve snímku mnoho, ale těmi hlavními jsou především hlavní hrdinka Camino, její až místy fanatická věřící matka a otec, který je v podstatě slaboch, ale svou dceru věrně miluje. Je však zbytečné vůbec popisovat o čem to vlastně je, protože tohle je jeden z filmů, který každý musí vidět na vlastní oči, aby byl zasažen velkou dávkou emocí. I když již na počátku tušíte, jak to asi dopadne, v průběhu sledování filmu i ateista začne věřit, že se stane zázrak. Jak už jsem řekl dříve, příběh je hodně silný a v podstatě přes 2h sledujete, jak malá holčička bojuje v bolestech o přežití, s vírou, se svou matkou, sama se sebou, a přesto to ani chvilku nenudí. Při tomto snímku budete soucítit, nenávidět i milovat. Ještě jednu věc bych rád vyzdvihl a tou je výborná dramatická orchestrální hudba, kterou složil Rafael Arnau. (9/10) [MFFKV 2009] (07.07.2009)

Tento film rozebere vaše pocity do posledního atomu, možná až do kvarku. Sledovat mladinkou Nereu Camacho v roli jedenáctileté Camino, obyčejné veselé španělské holčičky, které osud přihrál do cesty nemoc, ze které není úniku, to je neskutečné.Jenže ona nevyrůstá v úplně normální rodině, nýbrž takové, kde je maminka velmi silně nábožensky založená a tuto víru holčičce bedlivě a pilně vštěpuje, i když otec je bezesporu zdrženlivější. Caminina sestra dokonce odešla v osmnácti letech sloužit Bohu a její svazky s rodinou její náboženské vychovatelky vcelku velmi důkladně zpřetrhaly.Ale Camina se přesto prvně - a naposledy zamiluje. A tolik touží být obyčejnou dívkou ,ale přesto milovat Ježíše, jen ať je vše pěkně v rovnováze.Úžasný ve své roli byl i představitel jejího otce a nádherné oči Camininy budete vidět ještě dlouho. Možná byl film mírně citově vyděračský....ale o tom život někdy je. S vírou v Boha i bez ní protože nemoc, ta si nevybírá.Skvělé čtyři hvězdy. (28.07.2013)