Setkání v Praze, s vraždou

Tak slabé zpracování si tak vynikající námět nezasloužil. Celá tahle selanková televizní tvorba vyznívá přesně proti duchu románu manželů Škvoreckých - formální podprůměrnost tu zabíjí obsahovou závažnost a vytříbenost. Něco zachraňují herecké výkony, Pavel Liška coby detektiv je ale střela zcela mimo terč. Režisérka Němcová by se napříště žánrem detektivky neměla zabývat a měla by zůstat vprostřed poklidného televizního mainstreamu... PS: Potencionální třetí hvězdičku neuděluji za Škvoreckého jindy tak obvyklý a funkční leitmotiv, totiž saxofon, který paní režisérka ztvárnila do takové podoby, že jsem měl při každém objevení se šíleného dívčího kvarteta na obrazovce sto chutí její film okamžitě vypnout, tak rušivý element to byl... (16.10.2011)

Nebolo to vôbec zlé. Mám rada reflexiu minulosti napriek tomu že sa ma žiadne represálie nikdy nedotkli. Ale práve preto je dôležité neustále pripomínať tých ostatných. Čo mi vadilo bolo to, čo nazvali v obsahu jazzom a natriasajúce sa celulitické zadnice...keby ich vynechali a hudba by sa viac podobala starým dobrým časom, alebo jazzu, tak by som snáď zvládla aj tie latexové podvazky. (04.01.2009)

Slabší průměr. Minulost a zase minulost, která se vrací do současnosti a ovlivňuje osobní život policajta v podání Pavla Lišky. Ten se pere s dilematem a svou roli hraje neohrabaně. Jako Láďa v Pupendu, ale tam to bylo na místě. Ivu Janžurovou bych jako šlechtu nesnesla vůbec, strkala nos do cizích věcí až přílíš a to její věčné chichotání. Jak ubohé. P. Landovský, J. Menzel, J. Tříska a spol. hráli přestárlou partu kašparů-muklů. Kazí to celkový dojem. (05.01.2009)

Musím předznamenat, že jsem četl celou sérii Setkání s vraždou, tedy šest příběhů, takže jsem možná více v obraze. Na druhou stranu jsem se trochu nemohl vyrovnat s obsazením, protože jsem si ty postavy představoval jinak. Zejména Anka Lomnická (Janžurová) mě ze začátku úplně vylekala. Má-li jazzová dívčí kapela v knižní sérii nějakou roli, či smysl, ve filmu mi připadala nadbytečná. Přílišná doslovnost až didaktičnost je odvozena už z literární předlohy a musím říci, že mi zas tak moc nevadí. Zpočátku jsem měl velké obavy, vypadalo to na průšvih, ale pak dostal film spád, výrazně gradoval, takže jsem to dokoukal s docela velkým zanícením. Těžko se mi to hodnotí, protože já jsem na Škvoreckého fanda. Přitom je mi jasné, že úplně bezproblémové to nebylo. Ale měl jsem z toho nakonec dobrý pocit. A mám ho i druhý den. (05.01.2009)

Mrtvý komunista, dobrý komunista. Jen pozor, aby se vám po výkonu spravedlnosti nedostal na kobylku detektiv Přema Nejezchleba! On je totiž lubricated as a fox! Typické Škvoreckého tematické rysy i zvučné obsazení v sobě skrývaly jistý potenciál, ale ten byl už od úvodu systematicky zadupán. Ať už nevýrazností, podivnými souhrami náhod (tady asi vládne obsazení trojsedadla v letadle do Prahy) či nekončící sérií prostřihů na jazzovou úlitbu autorovi předlohy. I když tady to spíš než na koncert vypadalo na strip show, kde brzy začnou létat saxofony i poslední zbytky svršků. V rámci bezpečnosti publika doufejme, že ne frontmanky Štěpánové.. (29.09.2020)