Nebe a Vincek

Proč už Češi neumí točit pohádky, potažmo filmy vůbec? Před 89-tým to šlo, tak proč ne teď? Jednoduše proto, že v Česku pro dobré filmy není odbytiště. Sice se tu najde pár filmových fajnšmekrů, ale to mainstreamového diváka nezajímá. A možná je to komunismem. Ti co v něm vyrůstali, nebo žili většinu života, tak jsou svým způsobem "poznamenaní" na zbytek svého života. Prostě ten pohodlný způsob života ze sebe nedostanou, ani kdyby chtěli. Údajně je tu neskutečný bordel, ale copak tu ale nebyl i předtím? Dřív jste ale (to si samozřejmě většina škarohlídů nikdy nepřizná) o tom bordelu nemohli veřejně mluvit. A že by se odposlechy dostaly do novin? u t o p i e. Takže: až se začnou u nás točit dobré filmy, tak v ten okamžik se dostaneme ze škatulky "postkomunistická země" na "Západ". A to platí i naopak: Pokud se lidé změní, změní se i filmy. Tak se možná jednou v budoucnu dočkám i druhé nové vlny. (Nebo přinejhorším počkáme, až vymřou ti, co se narodily před rokem 80 ;-> (25.12.2009)

Podle mě teda moc nešlo o výchovnou pohádku. To napravování hříšníka vzali jen tak, aby se neřeklo. Vlastně se Vincek zase tolik snažit nemusel, aby se nedostal do pekla. Víceméně to za něj udělali ostatní a on pak dostal princeznu. Takže to je spíš realita než pohádka: jeden se dře a nic z toho nemá, druhý za sebe nechá dělat ostatní a pak líže smetanu. (26.11.2012)

Žádné světoborné dílo, ale upřímně - nic jiného nikdo od hodinové televizní pohádky snad ani nemohl očekávat... Je to sice taková poťouchlá taškařice pravděpodobně ze scénáře přehrávajícími herci, ale ve výsledku jsem se několikrát příjmně zasmál i pousmál a v závěru skončilo vše jak ve správné pohádce... K tomu velmi podařený mimický výkon Tomáše Turka a příjemná hudba Jana Budaře, která snad převyšuje i jeho herecký part... Na rovinu - žádná sláva, ale i tak, Nebe a Vincek jednoznačně převýšil a zadupal celou Štědrovečerní pohádku bez mrknutí okem - a už jen za to si *** zaslouží! (25.12.2008)

Začíná to tak slibně! J.Budař se na roli věčného anděla-propadlíka, který se učí na nebeské zkoušky, skvělo hodí díky svým plavým vlasů a obočí – navíc má ještě vlnitou paruku s malými zapletenými copánky. Vypadá dobromyslně, lidumilsky, laskavě - zkrátka andělsky. Mírně otylý vrchní anděl (sympaticky B. Klepl) se snaží s andělskou trpělivostí napravit neblahé důsledky, které způsobí žák svými netradičnými metodami, jak napravit smrtelníka. Sem tam je tu nějaký ten vtip, který si utahuje z české úředničiny (předávací protokol ) nebo češtiny (jak honit bycha?), jenže to je tak vše. Příběh je strašně nudný, Vincek jako divý muž Bahňák trapný, princezna se tváří jak guma, a ani král ztvárněný pohádkovým veteránem J. Lábus finální dojem nezlepší. Kostýmy jsou chudší než obvykle, andělé mají nasazovací křídla, panovník vypadá zchudle. Většina se odehrává buď v lese nebo v trůnním sále, který je však asi z jednoho našeho existujícího hradu/zámku. Minimálně externí záběry na hradbu a věž totiž jsou - a to zvedá úroveň pohádky o úroveň výš. Ovšem na Anděla páně to nemá ani náhodou (nejde jen o rozpočet) a na Boží hod bych se to jakožto programová ředitelka styděla vysílat. (16.01.2011)

Příběh stoprocentně moralistický, ale pohádkových prvků pomálu. Přitom začátek byl nadějný, poškolák Angelo Žáček (Budař) a Mistr (Klepl) pozorují z nebeské školy pozemský svět. Jejich počínání na zemi je už ale nudné a zápletka kolem líného a povýšeného Vincka je předvídatelná. Škoda, Budař s Kleplem výborní, ale při tak pomotaném scénáři příběh zapadne mezi ty méně povedené. Budař složil i hudbu. (26.12.2008)