Jste to, co jíte

Na tomhle pořadu mě nebaví to, že se tu osudy jedlíků pořád opakují. Bez výraznějších inovací tu většinou máme věčnou dietářku, které se za pár týdnů pod dohledem odborníků většinou podaří něco zhubnout. Na začátku celkem fajn, postupně únavné. Co ale zajímavé je, to jsou pohledy do českých ledniček, kde se nacházejí pořád ty samé hrůzy, které dr. Cajthamlová haní už x epizod: salámy s obsahem masa 20 %, umělým tukem naládované zákusky nebo nízkotučné jogurty Vitalinea, které vlastně ani nejsou jogurty. Oproti jiným reality show se tu člověk i něco naučí, ale víc bych se zamyslela nad výběrem "účinkujících". (17.11.2009)

Jedna z těch lepších českých reality show, možná i díky tomu, že její průvodkyní je skutečná odbornice a inteligentní MUdr. Cajthamlová. Pak už je jen na tlouštíkovi, jestli se chopí příležitosti ke změně či nikoliv. Škoda jen, že těch, kteří se skutečně zapřeli a dodržovali režim bez problémů a siláckých řečí byla menšina. Samozřejmě je i co vytknout, především plýtvání s jídlem (stůl hrůzy), byť je to možná účinná metoda. Navíc si myslím, že pan ing. Havlíček by se svým slovníkem (zvláště, když tam pořád omílají jeho titul) do televize vůbec lézt neměl. Jinak ale pro mě stravitelný pořad, na který se ráda podívám. (18.03.2009)

V případě tohoto pořadu pod 3* nepůjdu, jelikož představuje zdvižený prst pro lidi, kteří mnohdy vlastní vinou narůstají do rozměrů, které jednak neprospívají jejich zdraví, a za druhé jim často činí problémy s běžným společenským životem. V případě lidí, kteří ztloustli v důsledku nemoci, jde též o prospěšný pořad. Škoda, že nebyly i epizody, kde by se radilo hubeným lidem, jak správně jíst pro nabrání váhy :) (27.10.2010)

Obézni, čo obézni?, doslova nechutne vyžratí ľudia robia zo seba blbečkov pred televíznymi kamerami a snažia sa, za pomoci protivnej doktorky Kateřiny Cajthamlovej, zhodiť nejaké to kilo. Chcú začať športovať, zdravo sa stravovať a znova pocítiť radosť zo života. Koľko im vydrží toto odhodlanie, kvôli ktorému sa zosmiešnili pred celým národom? Alebo to robili iba pre peniaze? Kam to speje? Na čo sme ochotní sa ešte pozerať? Verím, že už čoskoro zhliadneme, na niektorej z komerčných televízií, novú reality show o ťažkom alkoholikovi, čo chce prestať slopať, možno o narkomanovi, ktorý by rád skoncoval po rokoch s heroinom. Alebo hodia osprostelému televíznemu divákovi ešte niečo zvrátenejšie? Určite čosi také vymyslia. Ale pamätajte priatelia, že „Ste to na čo sa dívate“ a nie to, čo jete. * (17.05.2012)

I když na svou výšku 180 cm vážím 63 až 64 kg, stejně se na pořad kouknu. Některých obezit je mi líto, hlavně v případě, že za to skutečně nemůžou a jejich nadváhu vyvolala nemoc. Ale to neznamená, že by se neměli snažit současnou situaci změnit. A u těch, co ztloustli vlastní vinou, snad ani není co řešit. Argument, že "nejsem líný se nažrat", je skutečně trapný a já bych dodal, že "jsi líný se hejbat". Přitom by stačilo tak málo - žádné diety, žádné tablety nebo programy na hubnutí. Ale pohyb, bohatě totiž na celkovou kondici pomáhá obyčejná chůze - nic vás to nestojí, snad jen trochu času, který si budete muset najít, pokud nechcete vypadat jako uhynulý vorvaň. Jenže to je samé dojíždění autem, samá sedavá práce, hnoje z fastfoodů a podobně. Nic proti těmto lidem nemám, je obdivuhodné, že si z nadváhy nic nedělají a ještě vtipkují, ale jde také o to, jak ten člověk vypadá. Když budu hodně impertinentní a zvrácený, rád bych se jich zeptal, kdy viděli své přirození na vlastní oči. Zkrátka ať je to, jak chce, rozhodně obézní lidé nevypadají dobře - hlavně ty pupky, co jim vylézají z košil, a věčně prodřené kalhoty v oblasti stehen, která se stále více o sebe otírají. A co zdraví? To nejsou jen zničené klouby, když nohy musejí nést tak obrovskou váhu. Nadváha zvyšuje a vyvolává mnoho onemocnění. Cajthamlovou na vás! :-) Zkuste se na to podívat obráceně: co všechno dokážete, když budete mít o pár kilo méně? Lehce vyběhnete schody, doběhnete autobus, nezaberete dvě sedačky v autobuse, celkově se vám zvýší fyzická kondice a budete i psychicky v pohodě a šťastnější. I když se to nezdá, má to na to vliv. A zrovna jsem si vzpomněl na povídku Šimka a Grossmana "Mé příhody z dětství", v níž úryvek zní: "Seděl jsem sám v přeplněném kupé."... (16.05.2012)