Náhly úder

Svět se mění, ale Harry Callahan zůstává stejný i v 80. letech. Clint Eastwood si sedl na režisérskou židli a napravil téhle sérii reputaci, kterou z části pošramotil Enforcer. Scénář je mnohem lepší než v předcházejícím filmu a je jen dobře, že se vrátil Lalo Schifrin, jehož hudba k atmosféře těchto snímků neodmyslitelně patří. Akční scény jsou povedené, Harry nepřestává hláškovat a je tu i plno nezapomenutelných scén (např. "Go ahead, make my day" či Harryho famózní nástup před závěrečnou konfrontací s grázly). Pár podivných momentů by se zde našlo, ale tvář filmu nijak významně nekazí. Sudden Impact si orámování modrou barvou rozhodně nezaslouží, to Enforcer! (01.08.2010)

Se čtvrtým dílem série poprvé trošku ztrácí dech (byť skutečně minimálně). Přechod do osmdesátých let se na Harrym projevil, přitvrdilo se na akci i hláškách, ovšem zároveň i na jednoduchosti příběhu, ale to je moment, který klidně pominu. Hlavně, když mám na očích toho neuvěřitelně drsného Clinta. Jak bylo řečeno oproti prvním třem filmům o Dirty Harrym lehoučký pokles, ale i tak silný zážitek. Přeci jen si přiznejme, že v dnešní naleštěné době by už hrdina jako je Clint uspěl jen stěží. 75% (15.10.2011)

GO AHEAD, MAKE MY DAY. Harry konečně zase přitvrdil, hláškuje ostošest a dokazuje, že se do hedonistických osmdesátek naprosto ideálně hodí. Sudden Impact má díky změně velkoměstského prostředí za přímořské městečko pomalejší tempo, ale to nevadí, protože je tu Eastwood - režisér, který má působivou atmosféru v malíčku. (23.12.2008)

"Srovnej se s tím - dneska je to úplně jiná hra." Po slabší trojce a následné sedmileté pauze se Drsnej Harry vrátil na plátna kin v nové dekádě a v konkurenci Ramba, Rockyho, Indyho a Terminátora se obávám nemohl ani s nově nafasovanou ještě impozantnější bouchačkou nabídnout víc než nostalgii po oblíbené postavě. Žánru, který v sedmdesátkách nakopnul a dominoval mu, už v osmdesátkách neměl moc co dát a nepomohla mu ani přeakčnělost první půlky jeho čtvrtého dobrodružství, ani určitý úkrok v sérii daný tím, že poprvé Harry nečelil hrozbě pro celé San Francisco a poprvé ze San Francisca vytáhl paty. A ani to, že si to Clint zrežíroval. Navíc je i přes přítomnost komického psího parťáka a další várku vypečených hlášek (a opakování klasické "Go ahead. Make my day.") čtyřka nejtemnější - od rape and revenge story a la I spit on your grave hodící se spíš zpět do semdesátek, přes zvýšený počet nočních scén, až po pochmurnější hudbu Lalo Schiffrina. Jako mladšímu mi ta temnost nesedla, s odstupem času ji naopak oceňuju. (10.11.2012)

Podstatně lepší, než Enforcer. Harry má konečně zase koule, byť pěkných pár týpků tu o ně přijde. Co se týče Harryho přesunutí na burákov to není zase tak špatný, protože tady je Harry opět zase ten starý, hláškující a konečně se taky pořádně bitkující drsoň s kvérem proklatě vysoko. Kdo nevidí markantní rozdíl mezi Enforcerem a Sudden Impact, tak nikdy tuhle sérii nepochopil. Místní hodnocení? Směšná. (03.10.2010)