X-Men: Prvá trieda

Matthew Vaughn shoots....and scores! Again;) Těch 132 minut se neděste, jednak od 124. běží titulky, a druhak je Vaughn mistrem živého stylu - kupodivu možná až příliš rychlého, protože jakkoliv je třeba realismus přístupu zpravodajců k nově se objevivším mutantům nedebilní, je prostě příliš zkratkovitý. A vy jako divák máte čas o tom přemýšlet - i když se toho uděje docela hodně, přece jen to trvá přes dvě hodiny;) James McAvoy je vynikající herec, ale tak nějak mi úplně nesednul na Charlese Xaviera. Někdy v polovině filmu mi došlo, že to je vlastně v pořádku, protože dosud známý Profesor X toho má za sebou daleko víc než tenhle cápek, který se snaží dostat do postele každou pěknou ženskou, na kterou narazí....a který, i když k tomu má určité předpoklady, je stejně nucený k poněkud urychlenému zrání k zodpovědnosti za všechny ty "děti". Ze všech X-Meních filmů čiší metafora skrývání odlišností, a tady, kde jsou oba hlavní hrdinové na vrcholu sil a fyzické přitažlivosti, je homosexuální podtext zřetelnější než dřív. Ale nebojte se, nebude žádné krocení hor, jenom superschopností;) A na druhou stranu je tu taky k vidění spousta odhalené dámské kůže, a kdo by si mohl nevybrat z čtveřice Rose Byrne, January Jones, Jennifer Lawrence a Zoë Kravitz? Jen tak na okraj JJ vypadá už podstatně zraleji než před sedmi lety v Love Actually, a i když jí to pořád sekne, Rose její skutečná léta svědčí daleko víc;) Ale to by stačilo, zpátky na zem, ke chvále na výborně vystavěný příběh lnoucí k skutečným historickým událostem tak trochu v duchu Watchmenů. Ke správně temné hudbě Henryho Jackmana, ve které můžete občas zaslechnout trochu těch Kamenových motivů, které potom rozvíjel Ottman. K Vaughnovým vymazleným vtípkům a obrazovým vychytávkám. A hlavně ke skvělým výkonům trojice Fassbender-McAvoy-Bacon. Ne že by mladá vycházející generace hrála hůř než odporná smrt rozsévající svině Bacon nebo nenávistný a bolesti plný Fassbender - zvlášť Nicholas Hoult (Beast) a Edi Gathegi (Darwin) jsou výborní - ale nemají zkrátka ten prostor. Vždyť i ten Jason Flemyng (Azazel) je vidět víc...a páchá daleko větší a efektnější škody. Na mě to prostě výborně zafungovalo, a i když jsem necítil takový ten "osobní" vztah k jednotlivým postavám jako v prvních dvou filmech, přistihl jsem se, že se při závěrečné bitvě přimrazeně nakláním blíž k obrazovce. Je to prostě síla, i když má určité rezervy - lépe řečeno má určité rezervy, pokud jde o naplnění mých představ. Pokud má být First Class restartem, těším se na další díly v tomto pojetí, a srdečně doufám, že se nebude opakovat fiasko se změnou režiséra, které postihlo první trilogii:P Vaughn je totiž člověk, u kterého si sice narozdíl od Singera nejsem jistý, že má vizi, ale nepochybuju o tom, že má neskutečný cit pro to, co dělá filmy zábavnými a zároveň jaksi "seriózněji" chytlavými. To platí, ať jde o obraz, o atmosféru, nebo o obsazení vedlejších (opravdu vedlejších) rolí. Hodnotím na zcela plně nabitých 80%, protože tohle je obsažná filmová zábava "at its finest". (26.02.2012) (menej) (viac)

Film má zápletku jako vystřiženou z komiksů ze 60. a 70. let, což zaručuje výskyt takových naivních atributů, jako je šílený záporák a jeho plán na spuštění 3. světové války, přesto se dílo úspěšně snaží působit co možná nejvíce realisticky, samozřejmě v rámci daného kontextu, tedy komiksové adaptace. Na námětu z pera Sheldona Turnera a Bryana Singera je navíc vidět, že páni autoři mají načteno tak, že mohli operovat s ustálenými komiksovými „dogmaty“, ale zároveň neměli problém si je upravit dle vlastních nápadů. ____ Film se maximálně snaží přiblížit svému zdrojovému materiálu, což se týká jak celkového vyznění komiksů, ve kterých se zdůrazňuje paradox mutantů chránících lidi, kteří se jich ale bojí a nenávidí je, tak i různých drobností, jako například žlutočerných kostýmů, upraveného letadla Blackbird, hlášek typu: „jsme děti atomu“, srovnávání Homo Sapiens a Homo Superior s dvojicí neandrtálec-cromagnonec, a především pak postav. To vše už tu sice bylo, ale ve First Class je to promícháno tak, jak jsme to ještě nikdy neviděli, film je pojatý "dospěle" a vyváženě, působí celkově svěže, a jeho vztah k oněm komiksům ze 60. a 70. let se dá asi nejlépe vyjádřit srovnáním Abramsova filmu Star Trek a seriálu Star Trek: The original series:) ____ Děj se například odehrává na úplném počátku historie mutantů, takže se divák dozví, jaké to bylo předtím, než se Magneto rozhodl strávit zbytek života navlečený do klaunské helmy a stal se největším protivníkem X-Menů, než se Hank McCoy proměnil v modrou kouli chlupů známou jako Beast, než se z Charlese Xaviera stal pan profesor, než tento profesor usedl na kolečkové křeslo … _____ Je logické, že ve filmu jsou k vidění právě takovéto scény. V komiksech se to sice mnohem víc hemží epickými bitevními scénami, v těch ale nikdy nikdo nezemře (čest naprosto ojedinělým výjimkám, jako je smrt Gwen Stacey). (Opačný extrém zase představuje směšně nepovedený snímek X-Men: Poslední vzdor, kde umírají i ty nejdůležitější postavy, ale divákovi je to prostě jedno.) Čímž ale rozhodně nechci říct, že v První třídě nejsou k vidění epické bitevní scény. Jsou, a jsou prvotřídní. Každopádně: v komiksech prostě postavy nestárnou a často ani neumírají, jinak by zkrátka nebylo možné je už desítky let vydávat pravidelně každý měsíc znovu a znovu. Díky potřebě neustále tisknout nová čísla se nápady bezostyšně recyklují, týmy se přeskupují, z padouchů se stávají hrdinové, z hrdinů padouši a často trvá několik čísel, než se vlastně něco pořádného stane. Ve filmech na takového otálení není čas, proto zde uvidíte i několik skutečně radikálních zvratů, jako jsou ty popsané výše. ____ Příběh je celkově dost zručně vystavěný. X-Men se vždy více či méně dotýkali politiky a historických událostí. Například Profesor X je údajně inspirovaný Martinem Lutherem Kingem, a samozřejmě celou historií X-Menů se táhne paralela mezi nenávistí k mutantům a antisemitismem/rasismem. Proto se také v roce 1981 ukázalo, že Magneto je Žid, který přežil koncentrační tábor (čímž se mohla důkladně rozvinout jeho psychologie a odůvodnit nenávist k lidem). Do této koncepce naprosto perfektně zapadá nápad zasadit příběh do roku 1962 a vlastně celý děj nechat točit kolem takzvané Kubánské krize týkající se rozmístění amerických raket v Turecku a sovětských raket na Kubě. To zahrnuje také použití historických záběrů prezidenta Kennedyho a celkově pokus vtisknout filmu feeling 60. let. (Některé scény jednoznačně evokují tehdejší bondoky). V tomto směru lze jenom litovat, že tvůrci nešli ve svém úsilí ještě dál, měli klást mnohem větší důraz na dobovou módu a tehdejší technické vymoženosti (pohon jaderné ponorky tu vypadá, jako kdyby ho navrhoval Tony Stark). Každopádně z dnešního pohledu oplývají 60. léta určitým nádechem fantastiky, který se svým způsobem do komiksové adaptace perfektně hodí. Je to doba, kdy svět stál na pokraji zkázy, studená válka vrcholila, a strach z jaderného konfliktu byl naprosto hmatatelný. Tehdy se mohlo stát cokoliv, třeba i to, že do Kubánské krize vstoupí mutanti. _____ Ačkoliv film se na první pohled točí především kolem vzniku týmu mutantů známého coby X-Men, ve skutečném středu dění stojí Magneto, respektive Eric Lehnsherr, a jeho honba za pomstou. Magneto je v tomto filmu natolik dominantní postavou, že by se snímek rovnou mohl jmenovat X-Men Origins: Magneto. Ostatně Bryan Singer se nijak netají tím, že při vymýšlení První třídy použil hodně myšlenek z tohoto projektu, poté, co byl Magnetův samostatný film zrušen. Působivosti Magneta ještě přidává perfektně obsazený Michael Fassbender, stejně dobrý výkon předvádí jeho nemesis v podání Kevina Bacona. Sám Xavier hraje spíše až třetí housle, ale vadí to? Vůbec. _____ First Class je prostě povedený film, a vůbec nevadí, že se jedná o "obyčejný" letní popcorn. (06.06.2011) (menej) (viac)