StarDance aneb když hvězdy tančí

Dávám pět hvězdiček a kdyby šlo víc, tak dám více. Výborná taneční soutěž dobré úrovně. Marek Eben a Tereza Kostková se skvěle doplňují. Osm profi tanečků a osm celebrit. Všech osm párů se utká o Krále a Královnu parketu. Já prostě tancování miluju, tak nemůžu jinak. Sleduju soutěž pravidelně a snažím se nevynechat jediný díl. Dobře se bavím. (15.12.2008)

Ve srovnání se slovenskou mutací Let's dance je tento český projekt jen slabý odvar, kde se díl od dílu moderátoři jen trapně opakují, porota postrádá jakoukoli jiskru a celé show chybí hvězdnost a jakási honosná atmosféra na to, aby nevyznívala jako pořad, kde si "pár známých osobností tančí jen tak pro radost kdesi v okresním kulturáku". (08.01.2009)

Neuvěřitelné k čemu mě Marek Eben donutil. Dát čtyři hvězdičky reality show, to se může u mě stát skutečně max. jednou za deset let. Ovšem Eben je mistr kultivovanosti, vzdělanosti, noblesy a co on uvádí, na to se mohou dívat i královny. Opět potvrdil svou extra třídu, na kterou se nikdo ze současných rádoby moderátorů nikdy nedostane. K tomu ještě kulturní prostředí tance a máme tu skutečně kulturní pořad, na který se dá dívat, přestože jde o realityshow. (28.05.2012)

Jeden z mnoha převzatých pořadů, tentokráte na téma soutěže v klasických tancích. V americké verzi pamatuju hlavně na Jane Seymour a Jennie Garth, to bylo krásné. Zejména ale u nás na tom zajímavé mělo být, jak se rozpohybují známé osobnosti, které se jinak tanci nevěnují, když se spárují s profesionály. Bohužel tato idea zcela propadla a ta tam se poděla veškerá pointa. Ale Tereza Kostková je fakt pěkná :) (10.03.2009)

Tanec miluji, takže tento pořad hodnotím celkem vysokou známkou. Kdybych tanec ráda neměla nebo mi byl lhostejný, rozhodně by to stálo tak za maximálně dvě hvězdy. Ale protože to tak není, s radostí vítám každou novou řadu. Je docela zajímavé, co ze sebe "netanečníci" dostanou a jak se postupně zlepšují. Kolikrát dokáží i hodně překvapit, jako například Aneta Langerová v poslední řadě. Co mě na tom deptá nejvíce, je hudba. Kumžákův spolek budiž a dejme tomu, ale výběr skladeb k jednotlivým tancům je jedna velká příšernost. Ale je to zřejmě dle světového modelu. Jak jsem stačila postřehnout, děje se tak ve všech možných krajinách, nejen u nás. Zvláště latinskoamerické tance prezentované na hudbu, která nemá s latinem ale vůbec nic společného, mi kazí celkový zážitek. Pár příkladů hovořící za vše: Michael Jackson – You Are Not Alone (rumba), Madonna – Like A Virgin (cha-cha), No Doubt – Hey Baby (samba), Beyoncé – Halo (rumba), Robbie Williams – Somethin' Stupid (rumba) atd., atd. První řada mi utekla, ale z ostatních mě nejvíce dostala Monika Absolonová, již zmiňovaná Aneta Langerová, Zuzana Norisová a Táňa Vilhelmová. Tanečnice par excellence. PS: „K tanci se v historii už vyjádřil kde kdo. Ale představte si, že se k tanci vyjádřil i Karel May, slavný autor Vinnetoua, který napsal, že tanec je neustálá změna stanovišť, která má za následek velmi neefektivní pocení.“ (Marek Eben před druhým soutěžním tancem Aleše Valenty a Ivy Langerové) (13.09.2011)