Cesta draka

"Cesta draka" představuje moje první setkání s Brucem Lee. Uskutečnilo se v polovině ledna roku 2008 - bylo trochu jiné, než jsem čekala, ale naprosto zásadní. Osvobozující, nádherně přímočaré a bezelstné … neopakovatelné. Bruce Lee zkrátka dokázal s obdivuhodným nadhledem natočit film čistě podle svého - a nebál se vzít na sebe i komediální stránku příběhu. Netřeba zdůrazňovat, že v akčních scénách, které nebyly trapně zrychlované ani jinak upravované, zůstává dodnes nepřekonaný. P.S.: Každopádně je na pováženou, že s TAKOVOU legendou jsem se seznámila s TAKOVÝM ostudným, dalo by se říct až neomluvitelným zpožděním - víceméně díky trochu zidealizovanému americkému životopisnému snímku "Dračí život Bruce Lee" (1993), který ve mně probudil značnou zvědavost. Ale lepší pozdě než nikdy. P.S.: Jsou snímky, kterým jednoduchost a odzbrojující naivita dodávají jedinečnou atmosféru, která často bývá zrcadlem určité doby - bez které by se NIKDY nestaly tím, čím jsou. Mám ráda "Cestu draka" - jakoby měla dar mezi řádky vyprávět, kdo vlastně byl Bruce Lee ... (04.10.2012)

Soundtrack Joseph Koo: 1. The Way Of The Dragon ,2. The Dragon Arrived In Roma ,3. The Dragon's Way Of Fight ,4. Sharp Shooting ,5. The Way Of The Dragon ,6. The Big Guy ,7. The Threat ,8. The Trap ,9. Big Fight At The Colosseum ,10. The Way Of The Dragon (Finale) ,11. The Way Of The Dragon (Instrumental) ,12. My Way Of King Fu , (09.06.2011)

Já bych ani tak nekritizoval špatný scénář (to bývá v jistém smyslu často kladem hk filmů), ale prostě fakt, že v Římě se jaksi pro Bruce nevyskytují vážní soupeři. Jistě, že on nikdy nedostává nakládačku a je jednička od začátku, nemusí tudíž půl filmu trénovat a může se tak cele věnovat práci na mytologizaci sebe sama, ale když poti němu stojí banda italských hipíků vedená plesnivým dědkem jehož hlavním pohůnkem je teplý číňan? A pak se nakonec zjeví Chuck, který vůbec není záporákem, ale najatým férovým chlapíkem, a přesto je až nemilosrdně zlikvidován? sice první pořádný souboj, ale sympatie k bruceovi tu skoro polevují. no tedy jak jsem se těšil, tak je to velmi rozpačité... (13.02.2008)

Jako malý chlapec bych po takovém filmu nebyl 14 dní k zastavení. Ze dvou topůrek bych si nadělal nunčáky; z kusu plechu nastříhal hvězdice a na každého bych házel svojsky vyzývavý pohled... a dnes? Dnes bohužel sedím u compu a píši tento nemile nemilý komentář. Uznávám, že to Bruce Lee s kung-fu uměl; že byl a dodnes je Legendou, Pojmem. Ale jeho fušování do režisérského řemesla mi připadá imho tristní; přinejmenším v tomto filmu. Opomenu duchaprostou zápletku - divák to v tomto žánru vcelku snadno odpustí. Nenapadá mně však nic, co by bylo na tomto filmu filmařsky v pohodě. Předně: šíleně mně znervózňovala především kamera. Tak takhle jsem kameru ještě "ujíždět" neviděl. Chvílemi jsem přemýšlel, jestli při natáčení za tou kamerou vůbec někdo stojí. A pokud ano, jestli kameraman netrpí nějakou specifickou chorobou ztráty perpektivy, zacíleni nebo tak podobně. Pokud bylo nezabírání nebo jen okrajové zabírání "hlavního bodu děje" záměrem nebo pokusem o novou filmařskou techniku, tak s odstupem více než čtvrt století můžeme směle říct, že se tato technika neosvědčila. ;o) Herecké výkony? Jsem vcelku zvyklý na onu jakousi východoasijskou "teatrálnost" ve filmech... toto však bylo i na mně příliš velké sousto. Teatrálnost se mi vytratila a zbylo čiropouhé přehrávání. Shrnuto a podtrženo: S odstupem let jsem si myslel, že si u tohoto filmy nostalgicky zavzpomínám na mé dětské opojení z kung-fu filmů... dostavilo se bohužel jen zklamání a rozčarování. (25.04.2005)

Je to dobrý film na VHS, ale pořád je to film na VHS. Klukům jdou viditelně bojová umění. Řada soubojů je po technické stránce obdivuhodná, jenže ten zbytek je naprostá vata. Bruce Lee byl možná skvělý v kung-fu, ale z toho, co jsem mohl vidět, jej minulo jak umění herecké, tak režisérská zručnost. Bez špetky nostalgie asi nemohu docenit. (22.11.2010)