Dobré srdce

Nad oprýskanými stoly, které naříkají nad svým údělem při každém pohybu, vznáší se opar cigaretového kouře v němž utopila se minulost, a budoucnost je v nedohlednu. Kdesi v koutku sedí muž nad knihou. Přízraky lidí, jenž zapomněli svou cestu domů a nebo jí nikdy neznali, drží pevně ve svých rukou sklenice a doufají že si dokaží uhlídat alespoň na dně se povalující přítomnost. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou. Jediné co připomíná život v této místnosti jsou příběhy pobleskující ve tmách očí zírajících do prázdna. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou do které zapisuje tyto příběhy, které občas odrazí se od střípků naděje, roztroušených v zapomenutých zákoutích, které tma ještě nepohltila. Tíha světa tlačí zvenčí do dveří a tak odejít se pokusilo jen pár těch nejodvážnějších. I jejich příběhy jsou zaznamenané v knize slepého muže, v knize kterou nikdo nikdy nečetl, v knize která nezná jen jeden jediný osud..ten svůj. (05.06.2012)

Celkom fajn dramaticky spracovaný a zahraný film s pekným odkazom na záver... O dvoch protichodných typoch ľudí, ktorí si navzájom dokázali pomôcť. Často je úprimné priateľstvo aj tam, kde by ste ho nikdy nehľadali, o to je potom vzácnejšie... Aj napriek tomu, že záver bol viac-menej jasný už hneď od začiatku (u mňa to bolo od miesta, kedy P. Dana prepúšťali z nemocnice), dejová linka ma nenudila, pričom ma každú chvíľu niečím príjemne prekvapila, či už svojim sladko-trpkým humorom alebo nejakou pozitívnou myšlienkou. Samotný koniec možno pre niekoho môže vyznieť ako taký umelý, boľavo-sladký konštrukt, ale mne to nevadilo, skôr naopak. Slušný nadpriemer. 80/100 (29.09.2017)

Velmi záhy je jasné, o co půjde, ale to vlastně vůbec nevadí. Kus filmu je čirá nuda, nic moc se neděje, objeví se pár vtípků a postřehů (kdybyste náhodou nevěděli, tak kapacita baru je 13 lidí a ženský do baru nepatří, ty maj cukrárny a kavárny), Paul Dano sem tam i promluví a jedna ženská se tu přece jen objeví, a taky husa a nové auto a zapálená kořalka a sem tam něco, co spolu moc nesouvisí. A nakonec to celé tedy nějak dopadne... (19.12.2010)

Nápad to byl rozhodně dobrý, začátek vypadal slibně, ono kdyby to jelo v trochu jiném tempu tak bych tomu dala i 4*, ale nemůžu si pomoct, já už jen marně čekala kdy to skončí. Film mě neskutečně nudil, naprosto nesympatický Paul Dano mi hrozně vadil a když se k tomu ještě přichomýtl ten otřesný konec (který věřte či ne, jsem čekala od okamžiku, kdy Jacques zapsali na seznam čekatelů) nemůžu jinak než dát jen 2*. Mělo to potenciál, to pro mě zničující pomalé tempo bylo předpokládám záměrné, ale prostě se mi film netrefil do mého vkusu. (22.01.2012)

Celé to příjemné a rázovité dryáčnické vyprávění o nepravděpodobném přátelství dvou vyšinutých mužů ruinuje předvídatelný motiv symbolického dluhu, který od počátku předurčuje vyústění filmu. Kári bohužel není Trier a emoce neukočíruje. Na konci se mu film vymkne z ruky do nepravděpodobné pohádky, kterou celou dobu nebyl. Škoda, třeba v Outsiderech to Islanďan ustát dokázal, tady mu chybí nadhled. Ale za příjemnou většinu filmu dávám víc než dobrou. (10.01.2011)