Síta zpívá blues

Jestli tenhle film nebyl pro Ninu Paley především terapeutickou pomůckou pro sebe sama, tak jí zcela určitě a účině nabídla všem po celém světě, jejichž vztah je v troskách. Ty neskutečně autentické pocity, které mohou být vyléčeny jen za pomoci sdílené bolesti a jejího přetransformování do výkladu klasického eposu, to je něco zkrátka úžasného. Málokdy jsem tak rozpolcená mezi mrazení z realističnosti a pastvou pro oči, humorem a nádherným blues. (26.09.2012)

Příjemně uklidňující, vtipně komentované, krásně nazpívané a originálně animované zpracování indického eposu Rámájany. Mimochodem je to celý dělaný ve Flashi a zde se můžete na film zcela legálně podívat, nebo si ho stáhnout. (05.02.2011)

Subjektivně spíš za silné 3*, ale je na tom vidět všechna ta práce, takže by mi bylo blbé tu čtvrtou hvězdu nedat, když si ji ten film zaslouží. Je fakt, že ta forma mě nadchla hodně. Celý ten film je slepenec několika animačních technik, několika hudebních žánrů a několika způsobů vedení děje, ale i když to na první pohled moc do sebe nezapadá, Paley se to celé povedlo podat tak, že to kupodivu funguje. A překvapivě dost dobře. Bluesových písniček tam na mě sice bylo krapet pomoc (ale pořád v takové formě, že mi to nevadilo), dějová linka ze současnosti mi tam moc neseděla a navíc z ní nic zvláštního nevyplynulo, jen nejobyčejnější příběh ve stylu "chlap už nemá zájem o svoji ženu, rozvede se s ní a ona se s tím postupně smíří a nakonec chce radši žít sama". Přičemž je to celé podané ještě prostěji než píšu, bez odpovědí, proč se stalo to a to. Jestli to je skutečně autobiografické, tak chápu proč to tam je, ale i tak bych čekal, že se o tom vztahi těch dvou dozvím mnohem, mnohem víc. Zato část, kde je nám onen epos o Sítě a Rámovy vyprávěn hlavně prostřednictvím tří vypravěčů, kteří příběh různě komentují (většinou vtipně) a mají k němu svoje vlastní poznámky, se mi líbila fakt hodně a myslím si, že kdyby tak vypadal celý film, možná bych i ten plný počet dal, protože to prostě mělo svoje kouzlo a hlavně určitou poutavost. Trochu mi tahle část připomněla Midnight Gospel, ale s tím rozdílem, že tady to funguje skvěle. Občas jsem z celého filmu měl ještě pocit, že si ten epos vykládá hlavně podle svého než jak byl napsán, ale jelikož o něm moc nevím, nebudu nad tím víc spekulovat nebo to víc rozebírat. Myslím, že jsem už asi shrnul všechny pocity a dojmy z tohohle filmu, takže tady bych ten svůj komentář asi ukončil. I přes ty výtky a mínusy jsem ale relativně spokojený, protože je na tom skutečně vidět jak píle, tak i kreativita a své kouzlo to prostě má. Navíc ukočírovat tolik různých prvků taky muselo dát práci... Slabé 4* (03.10.2021)

Po vykalkulovaném a přeceňovaném Milionáři z chatrče mi "Sita zpívá blues" udělala velkou radost a rehabilitovala v mých očích svět indické kultury. Na kvalitní animaci nejrůznějšími technikami jsme u nás zvyklí, ale kromě několika stylů animace Sita přináší pět výtvarných technik, preciznost provedení, humorný nadhled a nápaditou konfrontaci se západním světem jednak tím, že v jedné linii vyprávění Sita zpívá jazzové písně z 20. let, a jednak paralelním příběhem americké manželské dvojice ze současnosti, na kterém režisérka líčí, že ženy to s námi muži neměly snadné v minulosti a nemají to snadné ani dnes. Malou satisfakcí jim může být, že to funguje naprosto přesně i obráceně. Samotný film vypráví v jednoduché rovině příběh manželky Sity a jejího chotě Rámy podle klasického díla indické literatury Ramajana. U nás nejspíš oceníme i exotické výtvarné pojetí vycházející z indických kulturních tradic. Sita je nápaditá, barvitá a má jednoduše švih. Tipuju ji na vítěze letošního Anifestu. Celkový dojem: 95 %. (03.05.2009)

Naprosto božáckej film dělanej jak na míru pro mě. Jede ve třech liniích, kde první vtipně popisuje Hinduismus a Ramajánu, druhá, rozdílné animace vztah dvou lidí žijících v současnosti spojené paralelně s obsahem eposu, a třetí, zpívané, ve stylu Betty Boo. Nestíhala jsem hltat každou scénu plnou skvělého originálního humoru, nápadů, úžasné animace a dialogů, za kterými se skrývá spousta práce, která ale přinesla své ovoce. Film, který nestačí vidět jednou. Nevím, co by na něj řekli Indové, přece jenom je to dělaný spíš pro ,,západní“ diváky. Škoda, že se nedostal do vědomí širší veřejnosti. (29.11.2012)