Domov šedých motýlů

Pěkné drama z dětského domova na odlehlém finském ostrově. Neustálá činnost dospívajících a výchovným posláním posedlý ředitel dokáže napravit mnohé mladé chovance, ne však všechny. Zajímavý je i ředitelův nadšenecký nápad založit chov bourců morušových pro vlastní výrobu hedvábí jako cíl ekonomické soběstačnosti. "Tak na severu to ještě nikdo nezkoušel." -"A asi z dobrých důvodů." Trailer: http://www.alltrailers.net/tummien-perhosten-koti.html (20.08.2010)

Škoda, že to není z Norska, to bych se pak ani nedivila, proč je možný "výbuch v o(O)slu". Všechno nasvědčovalo tomu, že budu nadšená a velice ráda se nechám unést a odpálím plnou pálku. Ale bohužel, nějak mi to nesedlo. Možná je to tím obsahem výše, který tak trochu už něco říká, a to něco pak těžko hledáte. Dál, celý film hledáte odpověď na chování hlavních postav a nějak se mi nedostavilo vysvětlení. Navíc, i samotný závěr tak nějak nevede k žádné další otázce, kterou by si divák měl na konci takových snímků položit, leda tak, proč neuměl ředitel počítat a proč byl taková paprika. Takže, tohle bylo z toho slabšího skandinávského soudku. (01.08.2011)

Každý dělá své vlastní chyby ... O tom, že ani ředitel domova pro problémové chlapce nemusí mít všechno pod kontrolou - i když to tak nevypadá. O tom, že historie se opakuje - i když v různých obměnách. O tom, jak je těžké zúčtovat s vlastní minulostí ... Možná vytušíte, co skrývají vzpomínky Juhaniho - a třeba v hrubých rysech odhadnete, kam příběh směřuje. Ale dramatický zvrat finální scény jsem absolutně nečekala - a chvíli mi trvalo, než jsem ho rozdýchala. (19.04.2010)

Když někdo zemře, potom je jeden celý svět dočista ztracený. Výborný film, skvostná hudba, poměrně neotřelá kamera (ještě pořád je kam se vyvíjet!) a zajímaví herci. Celkově působivě zasazené do prostředí. Osobně mám z těchto až příliš do sebe zahloubaných jedinců strach, mají neprůhlednou skořápku. Místy mě fascinovala ta syrovost. - Na co myslíš? - Na tvoje kozy. (30.03.2013)

Skandinávský film opět válí. Nemohu hodnotit jinak, seč bych chtěl. Toto téma je velmi emotivní a přestože si na dojáky nepotrpím, tento snímek se mně hluboko dotýká. Každý člověk se postupem času naplní určitou částkou hořkosti, což může být někdy velký problém, protože pokud je hořkosti hodně, nedá se s ní žít. Jen pokud ji odstraníme, můžeme přestat žít minulostí a začít směle hledět do budoucnosti. Hlavní postava - Juhani - byl naprosto perfektně ztvárněn, to co vypověděl svým mistrným herectvím, by dokázal říct málokdo. A to mu bylo v době natáčení 17 let!! Děkuji tvůrcům za tento psychologicko-filosofický film, který i mně dokázal zodpovědět na pár podstatných otázek. (02.10.2013)