Réžia:
Takaši MiikeKamera:
Hideo JamamotoHrajú:
Kjóko Fukada, Šingo Ippongi, Šó Sakurai, Sadao Abe, Kacuhisa Namase, Cujoši Muro, Saki Fukuda, Anri Okamoto, Šin'iči Hatori, Naoko Macui, Širó Saitó (viac)Obsahy(1)
Opulentní dobrodružství, křiklavé barvičky, rozjařilé skotačení a gigantičtí roboti s falickými aparaturami či olbřímími bradavkami – prostě ultimativní rodinný film z Japonska. Komiksově stylizované vyprávění se odehrává v nadčasovém prostoru, kde se potkává dětství s dospíváním, ale zastřešujícím principem zůstává svobodomyslná nevázanost. Snímek roztáčí naivně radostný koloběh megalomanské výstavby a totální destrukce, v němž trojčlenný tým neschopných zlounů svádí bláznivé bitvy s duem neohrožených maskovaných hrdinů, které tvoří -náctiletý konstruktér robotických hraček a jeho přítelkyně. Jattáman coby hraná verze stejnojmenného ztřeštěného anime seriálu ze 70. let nabízí nonstop jízdu plnou bezprostředních atrakcí, divoké nadsázky a fantasmagorických sekvencí. Klasicky „neškodný“ svět dětských filmů prostupují lascivní gagy a podvratný humor obnažující absurditu žánrových klišé. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (36)
Ultimativní, barevná, nedostižně ujetá úchylárna. Tohle neoceníte pokud nedisponujete alespoń vyšší dávkou dětinskosti či jste celý den neseděli na art filmech o rudnoucích japonkách. Každá minuta překonává tu druhou a tak jen napjatě sledujete jak daleko Takashi Miike zajde. Rozhodně dál než by jste očekávali. Souložící roboti, vykradené hračkářství, muzikálová čísla, praseční masky a falické symboly málem v každém druhéím záběru. Rozmyslete se, jestli tohle chcete vidět. ()
Tohle se musí vidět, z žádného komentáře ani recenze nemáte šanci zjistit, o co vlastně kráčí. Jeden z nejšílenějších a nejpotrhlejších filmů, jaké jsem viděl (a to jsem, prosím pěkně, viděl i Plán 9 Eda Wooda), jehož nejkultovnější scéna (bez spoilerů zde) snad nikdy neomrzí, polovinu diváků dovede k odsouzení lidské rasy, a tu druhou, benevolentnější, nehorázně pobaví. Tvůrci totiž moc dobře ví, že točí sračku, a dovedou si to náležitě užít. ()
Ukázka, že to co funguje v anime, může fungovat i v hraném filmu. Občas úchylné, občas vtipné a neustále totálně praštěné. Víceméně je ten film složen jen ze soubojů, kde proti sobě jde třeba robo-pes a robo-chobotnice a prokládá se to cíleně trapnými situacemi. Na humoru mohli ovšem trochu přidat, je to jediný důvod proč tomu srážím hodnocení. Ve výsledku jedna velká bizarní CGI podívaná. ()
Takashi Miike opět ukazuje, jakým je šílencem a jak dokáže svoje filmy vypilovat k vizuální dokonalosti. Tohle je natolik ujeté, že se vám to nejspíš ani nebude líbit, ale pokud máte aspoň trochu rádi japonskou šílenost, tak si budete lebedit blahem. I na mě je tohle trochu moc, ale i tak jsem si snímek nesmírně užil. ()
Film, který rozdělil karlovarské festivalové diváky na tři skupiny. Ta první, složená z lehce přiopilých kašpárků, která tleská u každé znělky a loga sponzora naštěstí odešla hned po otvíráku. Nepoučená dvojka kolem sebe nadávala, prskala a v půlce filmu už němela sílu. A trojka, alespoň minimálně poučená divácká skupina, zůstala a buď si to užila nebo ne. ()
Galéria (7)
Fotka © Shochiku Company
Reklama