Matka

Matka Bong Jun-hoa je žánrově neukotveným filmem vyprávějícím o matce snažící se očistit jméno svého retardovaného syna, který byl obviněn z vraždy mladé studentky, přičemž ani ona sama si není jistá tím, zda ten hrůzný čin opravdu nespáchal...stejně jako divák. Samotné pátrání je prodchnuté falešnými stopami a slepými uličkami, přičemž Bong Jun-ho si s divákem hraje stejně, jako to dělal Clint Eastwood v Tajemné řece – poskytuje množství vodítek, ale dále už není upozorňován na to, která z nich mají pro rozřešení případu větší váhu. Díky tomu si divák utváří vlastní hypotézy, které bývají s postupujícím dějem vyvracovány, či dále potvrzovány, což vyústí v několik zvratů, které díky skvěle vykonstruovanému vyprávění opravdu dokážou překvapit. ___ Ve filmu je rozvinuto více témat, vyprávění se nezaměřuje pouze na samotné vyšetřování, ale i na vztah matky se synem, nastiňuje sociální dilemata a v centru toho všeho jsou citlivě napsané a nejednoznačné postavy. V Matce se střídá hned několik nálad, komické situace se střídají s těmi čistě dramatickými a jak už je v korejské kinematografii zvykem, jako celek film působí naprosto kompaktně. ___Závěrečné rozuzlení přímo skvělé a povyšuje už tak precizní práci Bong Jun-hoa. (18.02.2010)

Do třetí čtvrtiny filmu velice dobré. Ale co se nestalo, poslední půlhodina mě totálně semlela. Až na konci filmu si člověk teprve uvědomí neskutečnou vypiplanost scénáře. Když k tomu přidáme vynikající herce (tři hlavní postavy se předhánějí kdo zahraje lépe), kameru a hudbu, nemůžu hodnotit jinak než za pět. Po delší době skvělý korejský film, a to mě ze začátku vůbec nelákal. (19.11.2009)

¨,,JEN JSEM VÁM CHTĚLA ŘÍCT, ŽE MŮJ SYN JE NEVINNÝ.“..... /// Dramatický drama o retardovi a jeho matce, který sází na překvapení a dějový zvraty. Korejskej ,,Pepek vyskoč“ je obviněnej z vraždy – páč je dementní. A policajti taky (ne, nejsou obviněný z vraždy, jsou dementní!). Tam v Putimi to byla aspoň prdel, tady se to dlouho rozbíhá, než vlastně kápnu na to, co že mi chtěj říct. Baba pátrá po skutečným zabijákovi a já necejtím nic. Ani napětí, ani ji nefandím, ani… prostě nic. Pravda, skandální odhalení a psychologickej závěr má potenciál získat si srdce náročnýho diváka, ale mně prostě chyběj emoce a příběhu moc nepomáhá ani to ,,divný“ chování (já vím, že je stará a von jeblej…). Prostě, když si řeknu: je tohle možný? Tak vidím…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Reaguju jen na slovo ,,retard“. 2.) Mám dementního chlapce. Zabít? Nezabít? 3.) Chystám se přihlásit do soutěže ,,Matka roku“ (…ne nevím, jestli s váma budou soutěžit Korejky...). 4.) Thx za titule ,,hanik.n“ a ,,truhlajda“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.12.2012)

Je to nadpriemerná mierne kriminálne ladená dráma. Má dosť dobrý príbeh o staršej žene, ktorá má už len svojho syna trpiaceho mentálnou zaostalosťou a tak keď je obvinený z vraždy mladého dievčaťa, keďže bol posledný, kto ju videl nažive, urobí všetko preto, aby ho z toho dostala. Spracovanie nie je zlé, ale ani o výraznejšej spokojnosti hovoriť nemôžem. Táto zápletka sa mohla podať viacerými zaujímavými spôsobmi, kľudne to mohol drsný thriller, prepracovaný kriminálny film, emocionálna dráma a podobne a síce najbližšie to má práve k tej dráme, ale v tomto prípade mi to nesadlo práve najideálnejšie. S nadpriemernou dĺžkou nemám žiadny problém, ani na okamih som sa nenudil, po celý čas sa to drží v nadpriemere, takže skutočne na žiadne slabé miesto som nenarazil, lenže problém je, že celé je to také nevýrazné, s minimálnou gradáciou, možno až príliš priamočiare, pozerá sa na to dobre, ale výraznejšie ma zaujali asi len dve situácie vrátane zvratu a to je predsa len trochu málo. A preto mi ani jednotlivé žánre neprišli práve najlepšie podané, kriminálna línia je až moc jednoduchá, o napätí tu vôbec nemôže byť ani reči a ani dráma si ma moc nezískala. Herecké obsadenie nie je zlé, Kim Hye-Ja v hlavnej úlohe, k tomu Won Bin ako jej syn, obaja to zahrali veľmi dobre, lenže ich postavy si ma moc nezískali a vedľajšie postavy mi už prišli skôr len také obyčajné a to aj Jin Goo, ktorý máva väčšinou síce menšie, ale aj tak zaujímavé úlohy. Réžia a technická stranka sú rozhodne kvalitné, Bong Joon-Ho je len predsa veľmi schopný režisér a aj tu vidno, že mu všetko vyšlo tak, ako aj bolo v pláne, len mne to tentoraz až tak dobre nesadlo. trochu mi to prišlo ako návrat k štýlu jeho prvého filmu a mne práve viac sadli jeho počiny medzi nimi. Určite tento film nemôžem výraznejšie kritizovať, kvalita mu nechýba a aj po opakovanom pozretí sa mi na to pozeralo dobre, ale s trochu upraveným scenárom by mi to sadlo určite viac. 64% (11.03.2013)

Hahaha, hihihi, hohoho, huhuhu, hehehe. Líbí se mi, jak je tento režisér krutý. Přicházím v poslední době krutosti na chuť. Mám chuť se k filmu nějak blíže vyjádřit, ale na druhou stranu se to ve mně bije s názorem, že k takto suverénnímu počinu nelze říci nic jiného než "Líbilo se mi./Miluji./Nenávidím./Nepochopil jsem./Ne můj šálek kávy." Jakékoliv podrobnější verbalizování (doufám, že tohle slovo existuje) ale už v mých očích ztrácí smysl, protože poznámky typu "tvůrci se berou tak vážně, až jsou směšní-závěr natahovaný-žánrová nevyhraněnost-emocionální bublina" poukazují na věci, které režisér dělá záměrně. Takové rozebírání tedy nepřináší alternativu, jak by film mohl být lepší, nýbrž jak by mohl být jiný. A výraz jiný chápej jako méně osobitý a méně Bongův. ♥ (21.10.2012)