Ghajini

Vyprávění o mírně legračním příběhu lásky se záměnou se střídá se současností, kdy se hlavní hrdina po drastickém zážitku a zranění mozku proměnil v něco jako golema, který necítí bolest a jen kolem sebe mlátí a mlátí, aby dosáhl pomsty. Neskutečně neuvěřitelné. Aamir ho opravdu hraje jako monstrum, jemuž každých 15 minut dojde baterka a musí tedy začínat nanovo. Indická policie je zde podaná takovým způsobem, že bych se k ní neobrátila o pomoc, ani kdyby se mi zaběhla kočka. Buď jsou policisté jenom tupí a neschopní, nebo úplatní, případně rovnou táhnou se zločinci. Ti ale taky nejsou žádní géniové, protože svého protivníka nezničí, i když k tomu mají spoustu vhodných příležitostí. ___ Milostná linka byla naivně fajn (trochu na způsob filmu Přítelkyně pana ministra), ale ta odplata byl blábol bez jediného uvěřitelného momentu. (01.10.2016)

Ach jo, moc rad bych dal 4 hvezdy, protoze film jsem si prijemne uzil a jak uz psal Tony.cs, vlastne jsem se dival na dva filmy najednou, coz byl dobrej napad ve scenari a to ze ma film pres 180 minut, vubec nevadi, ale ty videoklipy!! grrrr, hruza! Tim jste mi to opravdu pokazil pane Murugadoss, takze priste vystrihat hitparadu a bude to ok :) jinak Vendeta super! (16.04.2014)

Ghaniji využívá sice né příliš originální, ale za to velice vděčnou zápletku o pomstě za zavražděnou milou, okořeněnou ještě o hrdinovu neschopnost pamatovat si něco dýl než 15 minut, jelikož mu nějaký šmejdi řádně rozpárali hlavu železnou tyčí a tak tu na řadu přichází starý známý popsaný fotky a samozřejmě vytetovaný nejdůležitější informace na těle hlavního hrdiny, z nichž ta nejzásadnější je samozřejmě ta, že mu zavraždili holku, což se musí každý ráno dozvědět znovu a znovu. Tahle cesta za pomstou je fakt skvěle udělaná, Aamir Khan tam všechny bije neskutečně agresivně a jak smyslů zbavenej a vypadá při tom jako terminátor, navíc je neuvěřitelně vysvalenej, tahle část v přítomnosti je opravdu dobrá, nicméně je tu bohužel opět ten fakt, že indickej film, co nemá ke třem hodinám, není v podstatě ani indickej film, takže se tu dočkáme klidně 40ti minutovýho romanticko-komediálního flashbacku o tom, jak se hlavní postava potkala se svojí dívkou a co se všechno stalo, což je sice možná nenudící a občas zábavný, ale jaksi to totálně rozmělňuje stěžejní linii pomsty a zbytečně to všechno protahuje a zdržuje, ale finální vyřízení účtů stojí za to si počkat. (08.08.2010)

Film se mi hodně líbil, jak dějově tak i jak byl natočen, ty tři hodinky utekli docela rychle, navíc závěrečná bitka a "vymazání" paměti byly scény naprosto dokonalý. Dlouho jsem se rozhodovala mezi 4 a 5 *, ale velké minus má u mně film za hudební čísla- prostě ani jedno se mi nelíbilo, takže proto 4. (03.04.2013)

Kupodivu mi to nezprotivila ta neskutečná kombinace žánrů- romantická love story, temný thriller, rozjuchaný muzikál... Hodnocení jsem snižoval s přibývajícími minutami, ke konci už to pro mě bylo opravdu k nevydržení. Naopak z počátku jsem žasl nad množstvím nádherných, silných, neotřelých momentů a nad mou ochotou přistoupit na příběh založený na zjevných nesmyslech, odporujících primitivní logice. Ghajini se mi nelíbil- ani film, ani hlavní záporák téhož jména. Pokud by to přežil, ještě bych tomu jednu pecku sebral. Ten film je pro mě ale nezamýšleným, užitečným příspěvkem do aktuální společenské diskuze o migraci. V Indii žije z našeho pohledu v podstatě na skládce miliarda lidí, kteří mají jedinou touhu- mít se lépe, než se mají. Vyrůstají ve společnosti, kde má lidský život hodnotu orgánů na transplantaci. Nemají jiná mravní měřítka, boháč je pro ně člověkem, před kterým se budou všichni pinožit a ponižovat, aniž by jim na tom přišlo cokoliv divnýho. Když jim otevřeme pomocnou náruč, do měsíce můžeme mít většinu z nich tady u nás. Nedělejme to. Nechme je chlácholit tříhodinovými bollywoodskými filmy, ve kterých někteří z diváků uvidí poprvé ve svém životě něco tak neskutečného, jako je splachovací záchod. (15.12.2018)