Úsměv Melody

Od kriminálky, dnes již pouhého komerčního produktu, žádné myšlenkové poselství čekat nelze - její funkcí je lehce zahrát na strunu našich nižších pudů a ukojit touhu po strachu a děsu a ano, Le Chambre des morts tyhle pocity navodit umí, ale není to trochu málo? Přijít dnes v tomhle žánru s něčím novým, znamená vymyslet krkolomnější způsob trýznění obětí nebo "úpravy" mrtvol - což může mít pro nás, kteří kriminálkám nerozumíme, něchtěně komické účinky - ale samo o sobě to je trochu zvrácené. Tenhle film si za své hodnocení může sám se všemi svými účelovými skoky ve vyprávění, neuvěřitelným množstvím nesmyslností (mrtvé opičky, to tu ještě nebylo:) a především neobjasňováním motivací jednání postav (že by bylo jedno, proč někdo vraždí, ale hlavně, že vraždí?) - zbývá tedy jen ponurá atmosféra. Mélanie Laurent, Céline Salette i Gilles Lellouche jsou výborní herci, především ve filmech, které mají hlavu a patu. Závěrečná dekadentní klipovitá scéna byla "zajímavá", ale hlavně kvůli hudbě... (24.08.2014)

Lucie oplývá schopností nereálný dedukce a přitom se musí v práci mezi samýma chlapama vypořádávat s lehce paranoidnim pocitem méněcennosti ... njn, klasika. Do toho nějaká ta zvrácená řecká mytologie a vyjde vám jeden z těch svym způsobem zvláštních, avšak zároveň i dokonale průměrných francouzských vejmyslů; pouze ucházející, přes okultní podtext v pohodě srozumitelná kriminálka s atmosférou řidší, než by se zřejmě slušelo. Oblíbenci Mélanie s Gillesem nicméně odvedli excelentní výkony - aspoň jejich potenciál byl teda vytěženej adekvátnim způsobem. (06.11.2013)

Velmi dobrá zápletka na začátku rozjela solidní podívanou v tomto krimi trilleru. Často se dařila ta snaha o ponurost, kterou známe z nejlepších filmů tohoto žánru, hlavně americké výroby. Bohužel je to také dost chaotické a některé scény hodně nelogické ( např.upálení soka i s penězi). Mélanie jsem teď viděl v několika filmech (Le concert, Podfukáři) a dá se říct, že tato role ji asi seděla nejvíc. Škoda té nepřehlednosti v ději, protože jinak to bylo drama jak se patří. (19.10.2013)

Máte-li v oblibě takové ty thrillery s pátráním po ujetých vrazích (SILENCE OF THE LAMBS, SE7EN,...), tak tohle je poměrně zajímavá volba. Sice je to takový trochu 'normálnější', těžko něčím strhující, ale solidní atmosféra a celkově dobré vyznění tomu nechybí. Mélanie Laurent, kvůli které jsem na to (ve spojitosti s Tarantinem) koukal, také nezklamala. Ještě se mi líbila dobře do toho zapletená revenge. (05.04.2009)

Plán bol asi natočiť niečo na štýl Purpurových riek. Nevyšlo to, pretože: 1. Scenár. Snaží sa riešiť obrovské množstvo vecí a väčšinu pritom nedotiahne do konca (trauma, romantická zápletka). Okrem toho Lot miestami zabúda na logiku a tiež je tu na mňa moc veľké množstvo náhod (a to hneď v úvode). 2. Réžia. Opäť Alfred Lot. Toto je dosť zvláštne. Ten človek má zároveň úžasný cit pre stavbu scény (takmer všetko z domu vraha), zároveň ale absolútne nie je schopný budovať napätie a udržať diváka v strehu. A čo je najdôležitejšie, jeho réžia je hodne zmätená. Občas som mal vážne problém chápať, čo sa práve deje a jak čítam tie komentáre, asi som nebol jediný. 3. Kamera. Nielen, že sa to dalo natočiť oveľa objavnejšie (čo by rozhodne pomohlo aj napätiu), ale kameraman celý film používa nejaké divné filtre, cez ktoré nie je moc vidieť a navyše dodávajú filmu taký ten klasický, francúzsky, televízno-kriminálkový look, čo beriem tiež ako problém. 4. Herci. Okrem Mélanie sú vážne všetci až zúfalo necharizmatickí a keď ich najbližšie niekde uvidím, pochybujem, že si spomeniem, že som ich už niekedy videl. No ale dal som 60%, takže to asi nebolo úplne zlé. La Chambre des morts zachraňuje niekoľko nasledujúcich detailov: 1. Réžia. Ako som už písal, Lot vie pekne natočiť niektoré veci. Páčil sa mi hlavne interiér domu vraha, kopa rekvizít, nasvietenie; vážne by som sa tam asi bál vstúpiť... A brutalita. Mŕtve decko už v prvej pol hodine, opica, pes... 2. Hudba. Pre žáner trochu neobvyklý (hlavne v závere), ale výborný soundtrack. 3. Mélanie Laurent. No, skúsim na chvíľku zabudnúť, že je to moja úplne najobľúbenejšia herečka. Scenár jej nedáva moc príležitostí sa nejak výraznejšie prejaviť, ale tá charizma! Môžem nezaujato povedať, že sama ťahá celý film. A darí sa jej to. Nebyť jej, asi by som tú tretiu hviezdičku ešte prehodnotil. (10.11.2012)